Zkouška umění

Art imitates life, life imitates art, art imitates science, science imitates itself. "Jste přijat!" Děkuji. Umění v době individualismu. První filmy Miloše Formana sledovaly v úmorně dlouhých scénách prosté postavy selhávající ve svých rolích, čímž podrývaly řežim ideově postavený na pracujícím lidu. Zkouška umění sleduje v úmorně dlouhých scénách zmatené postavy selhávající ve snaze vymanit se ze svých rolí, čímž dokument možná nechtěně popisuje, nakolik problematické je sebeurčení v době, kdy se slovy diverzita zaklíná kdejaká korporace a instituce. Tragikomický vrchol zde kulminuje pak v momentě, kdy dvě vyučující aspirantům umělecké školy nepřichystají nic menšího než ten nejpitomější firemní team building se silent discem. Je to vtipný, pokud chcete, aby to bylo vtipný, je to temný, pokud chcete, aby to bylo temný a je to boomerský, pokud jste boomeři. O umění to nevypovídá samozřejmě vůbec nic. Jako cokoli, co se vyjadřuje k umění. Ačkoli báby z vrátnice jsem si užíval, tak bych se asi obešel bez těch kontrastů pracující prostoty s uměleckou bohémou a asi by mi přišlo trochu lepší, kdyby tohle prostě byla drzá fikce u které by si lidi říkali, že to je přece přepísklý, ale i tak jsem spokojeně trpěl po celou dobu. Projít křovím je nový zpětný průlom. PS: poprosim spin-off s tím uměleckým Andrejem Babišem, který sice se všim nesouhlasí, ale za posledních 30 let nebyl schopný dokončit větu. Klidně hranej a mohl by ho hrát Malkovich (31.01.2023)

Dokument který pojednává o tématu, o kterém jsem určitě dokument nikdy pojednávat neviděl, zabíjí zbytečně dlouhá délka a nicneříkající scény typu proudící kafe nebo pohledy na prázdné chodby. Jsem si ale jistý, že kdyby tvůrci něco vynechali nebo přidali (například vážnou) hudbu (kterou bych tam já osobně třeba rád měl) do některých scén, ze snímku by přestalo být něco, co z něj jistě chtěli mít. O uchazečích si nemyslím vůbec nic špatného, a nesoudím je, jsou to mladí lidé, co se hledají, o pedagožkách Ateliéru Nových Médií to už uplně říct nemůžu. Určitě dokument pro Ty, kteří milují umění, zabývají se uměním, a rádi analyzují umění. Neumím si představit, že těm ostatním dokáže říct něco podstatného a chytit je za srdce. Dovolil jsem si i upnout na youtube mou oblíbenou část. P.S: Vadilo mi, že jsem se nedozvěděl, kteří z uchazečů byli přijati. (21.06.2023)

Intelektuální ekvilibristice účinkujících, kteří svůj výtvarný svět žijí, se ani přibližovat nechci. Bavilo mě ten svět pozorovat a přemýšlet o všech jeho pro mě viditelných rovinách. Od těch dimenzí, co prostorově připomínají skrze vrátné, že jde pořád o instituci jako každou jinou se svými vnitřními institucemi, až po ty, které jsou uměním samy o sobě, a které mimo jiné reflektují lidi (vyučující, tvůrce?) které je inspirující poznat, přesto že to poznání je více skrze mluvení o tvorbě a zkoušení mladých lidí, než o jejich vlastní tvorbě nebo jejich otisku na tomhle světě, které je přivedlo a zachytilo na AVU. Jinak velmi povedené zpracování. A pěkný poslední záběr. (01.10.2023)

"To "Projít křovím" bylo jakoby fakt ten akt, co se stane, což je to univerzum, což mám tady zalepený tou šprckou. Dala jsem si prostě do umělejch kalhotek tu trávu, aby to byla taková jako upřímně nadsázka na to, kdybych měla prostě chlupatou kundu a tak prostě a že mi tluče to srdce skrz ni. Tak je to asi věnovaný vlastně ta moje vilná instalace jak mojí kundě, tak prostě tomu co bude." Zajímavý dokument o tom, jak je umění složitá věc, jak dobří ale i tragičtí jsou někteří uchazeči a o dlouhých záběrech do nikam. Je to ale i celkem zábava a rozhodně nelituju, že jsem tenhle film viděl. V některých momentech mě mrzela špatná srozumitelnost projevů, které probíhaly dál od mikrofonu. Pedagogy musím rozhodně ocenit, protože já bych se neudržel a smál se u některých děl či odpovědí na celé kolo. Zejména obě ženy mi připadaly současně hodně cáklé a při tom vlastně při hodnocení tvorby docela rozumné. Výborné jsou také paní na vrátnici, které jsou na stejném místě, ale přitom od toho všeho dění zcela oddělené. Nejdřív mi ty prostřihy na vrátnici přišly divné, ale nakonec se mi ten kontrast zalíbil. (21.11.2023)

Nestrany film bez komentaru, ktery jen pozoruje. Ucitele se nekdy musi premahat, aby se nesmali. Uchazeci predvadi moderni genderove otazky nebo provokace. Libil se mi laskyplny , uvolneny , neponizujici , neodsuzujici humor. Pobavilo me "ceska panovnice Mari Magdalena" nebo "ty vole, tohle je diagnoza". (13.07.2023)