Bacheha-Ye aseman
Božie deti
Children of Heaven
Obsahy(1)
Rodina malé Zahry a Aliho je tak chudá, že děti mají každý po jednom páru bot. Zahřiny střevíce byly už tak sešlapané, že musely k ševci. Ali sestřiny botky sice vyzvedne, jenže cestou je nešťastnou náhodou ztratí. Uvědomit si dosah takové ztráty pro dvě chudé íránské děti je pro nás, zhýčkané Středoevropany, velmi těžké. Do školy musí oba v něčem chodit a ve škole dokonce sportovat. Otec peníze na nové nemá a maminka je nemocná. Přiznat se ke ztrátě rodičům by nikam nevedlo. Co si počnou? Spásný nápad dělit se o Aliho kecky se sice zdá jako momentální řešení, ale jen na chvíli. A Ali to ví. Musí se o svou sestru postarat. Ale jak? (oficiální text distributora)
(více)Recenze (247)
Malá holčička je kouzelná,její úsměv je odzbrojující a její bratříček je opravdový velký malý hrdina.Obětavost Aliho v souhře s pochopením situace Zahry je skvělá. Opravdu jsem se mýlil,když jsem se tomuto hlubokému snímku vyhýbal a právě proto doporučuji všem pokud chcete shlédnout něco opravdu velmi originálního a přitom jednoduchého,pak neváhejte !!! Toto je fantazie :) ()
Božský film, božské děti, božské provedení... Do slova a do písmene. Od začátku až do konce jsem ždímala slzné kanálky. S jakou nevinností a dětskou urputností se Ali snažil odčinit svou chybu a postarat se o svou sestřičku. Jak byli ochotní spolu držet a být ohleduplní k rodičům, sami k sobě i ke svému okolí... Tenhle snímek mě tak nesmírně dojal! Dojal mě svou bezprostředností, vrátil mě na úplný začátek všech lidských potřeb a citů, zažehnul plamínky opravdového porozumění a opravdové lásky... Někteří z nás se narodili předurčení k bohatství a někteří k chudobě. A to na mě při pohledu do dětských očí dopadlo s mohutnou silou! Zejména když Ali tatínkovi pomáhal přivydělat si coby zahradník... Za cílovou páskou mi málem puklo srdce... ()
Kto by to len povedal že príbeh o nejakých topánkach skrýva v sebe toľko emócii :) Tento film by som odporučil najmä detom ktoré už nevedia ktorý model smartfonu by chceli mať doma aby si možno uvedomili že vo svete sú aj deti pre ktoré je vzácnosť aj taká bežná vec ako topánky... ()
"Už nie si dieťa. Už máš deväť." Malý-veľký film o súrodeneckej láske, chudobe a páre stratených topánok. Napriek všeobecnému presvedčeniu, nie je najväčšou túžbou Iráncov začlenenie sa do vyspelo-kresťansko-humánnej Európy a šťastný život v nej. Jedny tenisky na dieťa by mohli stačiť. V dobe keď lamentujeme nad debilnosťou iPhonu a jeho sprosto pomalým EDGE pripojením na internet, jeho neschopnosťou doinštalovania (aspoň) základných Java aplikácií, keď Radek Hulán rozpozná socku čisto na základe používanej grafickej karty prichádza film, ktorý pôsobí (mierne) ako kopačka do hlavy. Ešteže je to len film... ()
ukazka toho jak malo staci k vybornemu filmu..maly velky pribeh..dvojice presvedcivych detskych hercu a hlavne silne sceny..budu si pomatovat vic sceny z rodinneho kruhu, perfektne vykreslene iranske skolni prostredi ci uveritelny zaver?:) ()
Velmi upokojujuca vec. Treba prekonat pociatocny ostych a dopozerat :) ()
Už jen pro ten konec je to film, jakých se dneska točí málo. Nechte si hodinku a půl volna na tohle dílko, stojí to za to. 5* ()
Jedna z nejkrásnějších pohádek, které kdy kdo natočil.. ()
Íránské filmy miluji a tenhle zvlášť. Je v tom exotika, ukazují nám trudný život země, která má na jedné straně boháče a na té druhé masu těch nejchudších z chudých, kteří musí šetřit každou minci. Ohromně lidský příběh sourozenecké lásky Alího a Zahry musí chytnout za srdce každého aspoň trochu citově založeného člověka. A přitom v tomhle filmu je to drobnost, která rozvíjí celý děj - ztracené polobotky Zahriny, jejich hledání a snaha napravit chybu, kterou Alí nechtěně způsobil, když je odložil jako smetí, které pak metař (Pedersen Group?) odvezl na smetiště... Ta chlapcova touha běžet závod, v němž bylo podstatné doběhnout třetí, a nakonec chlapcovo neštěstí, když zvítězil... Ten film mě dostal už při předchozím uvedení a jsem šťasten, že jsem o něj nepřišel tentokrát. ()
Nádherné, tvrdé a dojemné…, taková je chudoba nazírána kouzelnýma dětskýma očima. ()
Oceňuju, jak se taková obyčejná věc dokáže v těch správných rukách proměnit v dechberoucí dramatickou zápletku. ()
Tento film není o akci, legraci, tajemství. ___ Je civilní, vřelý, přímý, opravdový, upřímný, tak jako děti samotné. Film si mě postupně získával a se závěrečnými titulky nemůžu jinak než pětkou, i když to ze začátku nevypadalo. ()
Film z produkcie Iranu som este nikdy nevidel,ale tento bol celkom fajn,urcite to nie je komedia,skor drama,mily,prijemny pribeh dvoch deti a topanok,ale nejake velke emocie som neprezival,taky priemer,ale dalo sa...:-) ()
Jaký okouzlující a silný příběh se dá postavit na pouhých ztracených botách! ()
Ze začátku jsem se obával, že půjde o kýčovitě prvoplánovaný film s apelem na city, ale film naprosto předčil mé očekávání. Krásný a milý film ze života. Ze života, který je nám Evropanům velmi vzdálený. Aneb některé pro nás samozřejmé věci mohou být pro jiné učiněným bohatstvím, či těžkým problémem . Na naprosto jednoduché příběhové linii se film jemě dotýká i různých motivů k zamyšlení. Od poukázání na kontrasty způsobu života v Íránu - života na pomezí chudoby a pro ti tomu v absolutním blahobytu, osamocení ve městech, vnímání odlišné kultury .apod.. Film na mne velmi zapůsobil. Hlavní hrdinové filmu - malí VELCÍ herci hráli opravdu přirozeně a motivy k zamyšlení jsou divákovi předkládány velmi nenásilně a jemně. Pro mne opravdu vynikající snímek, který bych přirovnal k takovým velikánům realismu jako Vittorio De Sica a jeho "Zloději kol"..ba bych si i troufl tvrdit, že i v mnohém je tento snímek dál.. Je to také jeden z filmů poměrně bohaté Íránské filmografie, který může člověku částečně zprostředkovat odlišnou mentalitu a způsob života.. Především v dnešní době... s ohledem na zkreslené vnímání Íránu a života v Islámu... ()
Dá se na to koukat, ale vtipné to není a drama se vytváří z blbosti. Celá zápletka je postavená na ztracených střevících jedné malé holky, následně běhají s bratrem do(ze) školy a mnění si rozdrbané botasky za pantofle. Otázkou zůstává, proč se nedalo jít do školy v pantoflích, a pokud skutečně nedalo, proč nečekal před branami školy ? Tu bouračku na kole jsem nějak moc nechápal (smysl). Jinak za zmínku stojí bota v kanálu. po 5ti letech sem přidal *, nevím ona to je ptákovina, ale něco na tom filmu je. ()
: Nijak zvlášť mě to neoslovilo, ale fandil jsem, to je jasný. Herci mi byli sympatičtí a větší adrenalin než závod byla určitě ta botka v kanále. Fakt jsem nechtěl aby to zkončilo nějak blbě, ale furt jsem vymýšlel nějáký průsery. Třeba že se někomu něco stane, že ta holčička vezme tu druhou malou po hlavě šutrem, že se táta strašně rozbije na kole, že to tam odpálí terorista, máma umře, fotr umře, děti umřou atd. Pak už jsem na to musel myslet víc než na film samotný. Určitě si to ale budu pamatovat, špatné to není. ()
Hodně filmu pomáhá odlišné kulturní prostředí, film je velmi zajímavý i tím že zobrazuje obyčejný život chudých v Iránu. Samotný příběh ohledně ztracených bot umně se pohybující na hranici umění s kýčem je jednoduchý ale tím i krásný. Božské děti se pro mě nestaly nějakým zásadním filmem, ale pro ty co rádi utíkají od cynismu dnešní doby a rádi by zjistili něco o životě mimo Evropu je to příjemné zastavení. ()
Rozprávka o chudobnej rodine kdesi v Arábii. Deliť sa o jedny tenisky môže byť pre nás absurdné no pre veľkú časť obyvateľstva bežné a navyše filmovo príťažlivé. Napriek tomu nebyť presvedčivého výkonu malého Aliho, dám o hviezdičku menej. Hlavne keď ho prichytil školník ako chodí neskoro do školy som mu veril každú slzu. Happyend už k rozprávkam patrí.. ()
Tento film jsem hodně dlouho sháněl, ale nemohl jsem si vzpomenout, jak se jmenoval. Až dnse jsem na něho náhodou narazil. Parádně natočená a zahrané. Navíc - reálný Írán. ()