Jean od Floretty

Živá voda od Marcela Pagnola patří k mým velmi oblíbeným knihám. Tento film je adaptací její první části a musím říct, že se skvěle povedla. Perfektně vybraní herci hráli své postavy tak, že zapadaly do představy, jíž si čtenář udělá při čtení knihy. Stejně tak vybrané lokality navozovaly atmosféru městečka Bastides v knize. Claude Berri odvedl velmi dobrou práci a mě nezbývá než říct: Merci beaucoup! (10.01.2012)

Ako tu už bolo napísané, naozaj veľmi vydarený film. Už samotná téma je veľmi zaujímavá i keď pred vzhliadnutím filmu som si celý príbeh predstavoval trocha inak. Fim má trocha pomalší rozbeh, ktorý sa znásobí až po nejakej polhodine keď sa na scéne ukáže Depardieu, ktorý tu síce nepredvádza svoj najlepší výkon, každopádne je však hlavným motorom celej snímky a až neuveriteľne je vykreslený kontrast medzi jeho čistou a pracovitou dušou a prefíkane lišiackym Yvesom Montandom - ten zo všetkých podáva aj najlepší výkon. Čo sa týka Daniela Auteuila, ako jeho synovca, ten hrá svoje striedanie strán tak, že sa vôbec nedá očakávať, komu fandí viacej. Jeanovej dcérke Manon sa tu síce nedostáva toľko priestoru, tá sa však naplno predvedie v druhom diely, ktorý už nesie zase jej názov. I keď je film z veľkej časti postavený na tvrdej otrockej robote Gérarda Depardieua a jeho nosenia vody, vždy ponúkne niečo nové, takže vo výsledku sa hluché miesta hľadajú len ťažko. Okrem toho nemožno nevšimnúť výbornú kameru skvelo zachytávajúcu prírodné krásy Provensálska, tak aj pekné výtvarné spracovanie. Z ocenení filmu je možné spomenúť 1 cena Cezára (Y. Montand) z 8 nominácií, 4 ceny BAFTA (film, herec vo vedľajšej úlohe - Montand, scenár a kamera) a nominácia na Zlatý glóbus. Bezpochýb najlepší film o záhradkárčení, aký bol doposiaľ nakrútený. (26.05.2008)

Režisér Claude Berri mě nejprve uchvátil svým filmem, abych poté mohla poznat i knižní předlohu Marcela Pagnola a toto setkání se pro mě stalo osudovým. Poetickou výrazovost románu, kterou jsem si tak zamilovala dokázal režisér převést do živých obrazů okouzlujícího kraje Provence přesně jak ji vytvořil sám autor. Krásný a zároveň drsný kout země, kde pro člověka, který se zde nenarodil je všechno mnohem těžší. Obdivuji Jeanovo odhodlání bojovat s přírodou i nepřízní osudu. Gérard Depardieu tady bezesporu podal jeden ze svých nejlepších hereckých výkonů a ani Yves Montand a Daniel Auteuil nezaostávají. Právě proto je tento snímek tak niterný a bolestný. Lidská chamtivost, závist a nepřejícnost má navrch před touhou žít s otevřeným srdcem, pracovitostí a dobrotou a věřit, že ostatní vám oplatí stejně. A nakonec ho zklamal i Bůh, který mu neseslal tolik potřebný déšť a zoufalý Jean volal k nebesům: „Já jsem hrbatý, copak to nevíš? Už jsem dost poznamenaný!“  (02.11.2023)

Pěkný film, plný chamtivosti, naděje a následně zmaru nad vrtochy přírody, nezájmem vesničanů a zlem v podobě farmáře Césara a jeho synovce Ugolina(1987 César: Daniel Auteuil – Nejlepší herecký výkon), jež svoje zisky staví nad život člověka. I přes počáteční úspěchy, hrbáč Jean, marně svádí boj s počasím a hlavně se zlomyslností sousedů. (23.09.2008)

Občas se budím v noci ze sna při hrůzné představě, že bych se musel živit fyzickou prací. A neuklidnilo by mne ani to, že bych měl statistické údaje o počasí v kapse, protože jsem stejně naivní jako Jean. I já bych totiž zbaštil Ugolinovi jeho falešný úsměv a při únavných výpravách za vodou bych si nevšiml kudly ve svých zádech. Jenže Jean je na rozdíl ode mne plný optimismu, který je krásně nakažlivý a který ostře kontrastuje s jeho osudem. Bez odhalení rodinných vztahů ve druhém dílu to zase nijak zvlášť silné drámo není. A hodně mne zklamala scéna ve vesnici, ve které se Jean naprosto neadekvátně rozčiluje na vesničany, které potkal poprvé, což jsem nucen považovat za špatnou práci střihače, který mi nějaký předchozí konflikt musel ušmiknout. (05.05.2013)