Motýl s křídly od krve

Ortodoxní příznivci gialla budou pravděpodobně zklamáni, neboť Duccio Tessari kombinuje tenhle specifický taliánský žánr s prvky sarkastické kriminálky, thrilleru a soudního dramatu, přičemž hlavní pozornost zaměřuje na samotný akt vyšetřování než na způsob provedení vražd (krve je zde opravdu pomálu). S až chladnokrevnou precizností pomocí různých vědeckých metod jsme svědky postupného osvětlení vraždy sedmnáctileté studentky, jejímž pachatelem se zdá být moderátor sportovních zpráv. Vedle hlavního motivu však Tessari rozehrává několik mikropříběhů, které zdánlivě hladké vyšetřování zanášejí stopami pochybností (nevěra manželky moderátora s právníkem, další mordy) a víceméně logicky směřují k finálnímu obratnému rozuzlelní s odzbrojující hudební smyčkou Gianni Ferria. Ve výsledku se tak celkový dojem blíží spíše k lehčímu průměru, ale vzhledem k nostalgii po klasických italských detektivkách musím ještě jednu hvězdičku přitlačit (18.02.2006)

Filmom sú popretkávané policajné hypotézy, pekne sa to počúva a zaujímavo to vyznie. Veľmi pekný vizuál, doprevádzaný vynikajúcou hudbou. Je tu máličko vražd a sú vykonané mimo záber a tak neoslnili. Je tu také uvolnené mysteriózno, lebo údajného vraha zavreli, ale vraždy aj tak pokračujú. Tak film je hlavne o dohadoch a má viacero podozrivých. Film sa snažil zaujať, ale vyšiel z toho bezzubo, ničím nevyčnieva zo šedej clony priemerných giall. Lebo je predvídateľný, nevýrazný i tuctový, ale 3* si aj tak zaslúži. A aby som nezabudol, ďakujem Kangaxovy za titulky. (15.06.2015)

Dobré, aj keď trošku pomalé giallo/ súdna dráma. Miestami som sa, hlavne na súde, trošku strácal, ale nakoniec to vykrištalizovalo do solídného, zamotaného, ale jasného záveru. Dúfam. Vynikajúca hudba, krásne Taliansko, výborne natočené a nádherná Ida Galli, jedna z kráľovien giallo filmov tej doby, k tomu. Spokojnosť, hlavne pre pokročilých giallo fans. EDIT: Druhé pozretie a množstvo vecí sa vyjasnilo. Krásne natočený film s neskutočnou hudbou. Zatiaľ štyri hviezdy, ale s potenciálom na maximum. (01.08.2021)

Krásný název, ale upřímně jde o giallo které mě osobně moc nechytlo, a to i přes velmi realistické vykreslené policejního vyšetření (forensní patologie+soudní proces, muž držen v kleci v soudní síni-nevídané!, velkých a důvtipných záběrů do minulosti, pro důležitost a objasnění celého případu). Dwi řekl první větou vše, a já jen dodám že kdyby tu bylo více akce, méně dialogu, více vražd a explicitího násilí a obrazně velkých scén, případně větší nahoty, hodnotil bych nejspíš jinak, ale jinak neuvěřiteně bohatý a rozmanitý hudební doprovod, včetně Tschajkovského klavirní klasiky B Minor, byl parádní a krásně splynul s příběhem a originální Ferrio hudbou, tady sem nakonec musel dát přeci jenom o hvězdičku víc. Herecké výkony a jednotlivé charaktery mě tentokrát ale vůbec nezaujaly. Titulní postava byla docela prkenná. Neříkám však že film po technické a umělecké stránce nebyl parádní, ale za velký a zásadní film v žánru jej rozhodně nepovažuji, náhlý konec byl docela zklamáním. Přednost dám spíše Tessariho poliziesco kouskům (celkem 6 záležitostí). (11.05.2011)

Rok 1971 byl jedním z nejplodnějších roků, co se týče giallo filmů. Je tomu samozřejmě, protože jen rok před ním měl premiéru fenomenální, kritiky ověnčený a divácky velmi úspěšný "Pták s křištálovým peřím". Duccio Tessari se na nové vlně snažil také svézt a příspívá svojí troškou do mlýna v podobě "Zakrváceného motýlka". Na giallo poměry přichází s velice zajímavým a originálním konceptem. Ten je postaven na tom, že vrah mladého děvčete je brzy po svém činu nejenže chycen, usvědčen ale také odsouzen do vězení. Jenže vražedné řádění pokračuje a policie tudíž nemá správného pachatele. Tvůrci filmu tak díky velice zajímavě vystavěnému příběhu hrají s diváky hru na kočku a myš. Nejenže jasný pachatel najednou není vrahem, ale také k dvěma dalším postavám ve filmu vedou určité indicie, které jsou divákovi postupně odhalovány a ukazují, že i ony by mohly být vrahem.....Režisér se tak jasně inspiruje od Argenta nejen zašmodrchanou pointou, ale i audio-vizuální stránkou. V té sází na hudební doprovod Gianniho Ferrioa (s podporou Čajkovského) a k tomu i na velice profesionální kameře, která si vybírá opravdu velice zajímavé záběry. Bohužel, Argento je jediný a nedostižný, mě se Tessariho vizuální stránka moc nelíbila. Působila na mě velice studeně a neosobně. Ale to ať posoudí každý sám. V celkovém hodnocení jsem na vážkách. Na konci filmu jsem měl chuť dát hodnocení 4* a to z důvodu perfektní pointy, která podtrhla už tak velice dobře postavený příběh. Po delším přemýšlení nad filmem a k přihlédnutí k tomu ostatnímu, co jsem už v rámci žánru viděl, ale musím dát jen 3*. V současné době nedokážu napsat co mě k tomu vede, ale je to tak. Snad možná takový stejný feeling, jenž jsem měl u slabších žánrových kousků (The Fifth Cord a Calling All Police Cars). (12.06.2011)