Reklama

Reklama

Lady Snowblood

  • Japonsko Šurajukihime (více)
Trailer 1

Obsahy(1)

Sayo se stala očitým svědkem přepadení a zavraždění svého manžela a synka, sama pak byla útočníky krutě mučena a několikrát znásilněna. Naplněna nenávistí a touhou po pomstě za své utrpení se vydala na cestu, na jejímž konci měli být všichni její nepřátelé do jednoho mrtví. Naneštěstí pro ni byla již po prvním aktu odplaty umístěna do ženské věznice, a její plány tak naznaly náhlého obratu. Touha po spravedlivém zadostiučinění byla ale tak neukojitelná, že ve vězení zplodila dceru Yuki, jež se měla stát dalším vykonavatelem její msty. Sama Sayo ale při porotu umírá a malá Yuki následně podstupuje tvrdý bojový výcvik a výchovu, jež ji učí, že jediným smyslem jejího života je náležitě krvavě pomstít zkázu své rodiny; po takřka dvaceti letech nelidského drilu se Yuki konečně může vypravit uskutečnit přání, za něž její matka položila život. Japonský snímek SHURAYUKIHIME se stal hlavním inspiračním zdrojem pro film KILL BILL (2003) amerického režiséra Quentina Tarantina. (kiddo)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (130)

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Příběh o krvavé pomstě od ženy k ní přímo stvořené, zpracován v duchu téměř poetickém? Vůbec to nebylo špatné setkání s klasickým japonským filmem, i díky dobře zvolené (překvapivě) kratší stopáži ze strany tvůrců. Musím říct, že ta pro japonské filmy typická nízko položená kamera měla v kombinaci s barvami 70. let osobité kouzlo, příběh možná v rámci daného (sub)žánru tuctový doprovází ve výsledku nejeden sympatický prvek, ať už rozdělení na pěkně nazvané kapitoly nebo drobné nápady v některých scénách (klesající opona po scéně s oběšenou ženou), pravidelné vstupy vypravěče s komiksovými obrázky se mi také líbily. Čert by vzal, že se občas vyskytlo i hlušší místo, ale tedy... všechny ty akční souboje a všechny scény se samurajskými meči pro mě svou stylizací jakoby vypadly z úplně jiného filmu, který měl být stoprocentně parodií. Hektolitry krve stříkající ze všech raněných obětí ve stylu vodotrysku z fontány jsou totálně bizárdním prvkem, který v mých očích pohřbívá jinak celkovou důstojnost tohoto snímku a budí dojem nechtěné legrace. Žel právě tyto zásadní scény znižují celkové mé hodnocení, které jsem spočátku předpokládal vyšší. Na afektovaně podávané emoce ze strany japonských herců se dá postupně zvyknout, na rudé gejzíry z těl poražených si zvykat ale vážně nechci. 70% (viděno v rámci "Challenge Tour 2021" – 30 dní se světovou kinematografií) ()

Douglas 

všechny recenze uživatele

Skupina padouchů přepadne manžele - manžel je brutálně zavražděn, žena několikrát znásilněna. Pomsta má však netradiční podobu, protože ačkoliv se znásilněná žena jednomu z padouchů pomstí, rozhodne si nechat "udělat" potomka, aby se mohl mstít za ni. A tak když krátce po porodu zemře, její dcera se stane nástrojem pomsty - ve skutečnosti ničím jiným než nástrojem ani není. Projde přísným výcvikem a stane se z ní stroj na zabíjení, spíše terminátor s mečem než člověk. Jde od padoucha k padouchovi, a když je tento náhodou mrtvý, případně se zabije krátce před jejím příchodem, jako by musela mít pocit, že ho skutečně zabila. V případě hrobu ranou meče poškodí náhrobní kámen, pokud se padouch zabil před jejím příchodem, přetne jeho mrtvé tělo v půli. Paradoxně nemá ke svému jednání žádnou skutečnou motivaci - jí nikdo neublížil a vzhledem k výchově, kterou prošla, ani nemůže vědět, co rodičovská láska je (rodiče ani nikdy nepoznala). Nelineárně (v kapitolách) vyprávěná Lady Snowblood je typickým představitelem exploatačních japonských filmů osmdesátých let - rychlé transfokace, krvavé atrakce, samoúčelné efekty (dvojexpozice s komiksem; zrychlování a zpomalování). ()

Reklama

Superpero 

všechny recenze uživatele

Čekal jsem podobnou pecku jako třeba "Vlk samotář a mládě" a dostal jsem mnohem míň. V tomhle filmu se totiž nic moc neděje. Začátek o zrození dítěte z nenávisti a začátek tý cesty za pomstou vypadá slibně, ale ouha. Akční scény jsou moc moc špatné a celé je to hrozně uondané. Občas zaujme i "hloubání" nad oprávněností pomsty, ale když se objeví ten novinář, začlo mě to nudit dokonale. ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Nádherně strukturovaný film, u něhož vám hned od začátku dojde, že se jedná o jasnou inspiraci pro "Kill Bill". Jsou zde dokonce i stejné scény, někdy doslova, jen s tím rozdílem, že v americkém filmu nejsou hrány Japonci. Tarantino ani není tím, kdo přišel s vodotrysky krve, to už měl na svědomí právě tenhle film. Byla to více jak jen inspirace. On i ten příběh je dost podobný. "Kill Bill" je ale přece jen modernější a akčnější. "Lady Snowblood" si ale drží velmi dobrý standard a doslova nadchne. Těch více jak 40 let na něm rozhodně znát není. Kéž by u nás vyšla manga, která byla zdrojem pro scénář. ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

Hledat poučení do života mezi všemi směry poletujícími litry krve pro mne tentokrát bylo velmi snadné. Příště až uvidím ťapat cudnou asiatku s paraplíčkem, tak si nechám od cesty své obvyklé nemístné poznámky, uctivě se ukloním a budu děkovat tomuto snímku za to, že mi hlava stále ještě drží pevně na krku. Co na tom, že jsem nezabil ani neznásilnil její rodinu, když pro asiaty jsme my bílí všichni stejní a snadno si nás pletou i bez zaslepení pomstou. A jelikož nemám nejmenší zájem na tom, abych musel Yuki vysvětlovat své původně plánované průměrné hodnocení, tak raději hvězdu přihodím, čímž považuji případný útok na mou A1RH+ za zcela bezpředmětný. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (2)

  • Autorkou titulnej skladby "Shura No Hana" (Flowers Of Carnage) je samotná Meiko Kaji, ktorá ju aj sama naspievala. (werewolf69)

Reklama

Reklama