Reklama

Reklama

Ame agaru

  • Japonsko 雨あがる (více)

Obsahy(1)

Ihei Misawa, samuraj bez pána a výborný šermiar, a jeho žena Tayo uviaznu pre silný dážď v hostinci. Svojou štedrosťou a dobrou náladou potešia ostatných pocestných. Po daždi sa Ihei Misawa dostáva do potýčky s miestnymi a padne do oka miestnemu feudálovi, ktorý mu ponúkne miesto učiteľa šermu svojich bojovníkov. Závisť a intrigy zapríčinia, že toto miesto musí opustiť. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (42)

Kulmon 

všechny recenze uživatele

Zapomeňte na uřvané agresivní samuraje, které ztělesňoval Toshiro Mifune. Samuraj z tohoto filmu je totiž mírný, skoro až budí dojem starého ňoumy, který se za vše jen omlouvá a samurajské řemeslo neovládá. Pozor na první dojem! Tento film není nijak překombinovaný. Není zde kladen velký důraz na dějový spád. Je zde spousta dlouhých pasáži, věcí, které děj zdržují, retrospektivní vyprávění atd. Tyto tradiční japonské nešvary však vůbec nevadí. Divák se baví citlivou hudbou a stejně jako hlavní postavy si uživá hezký den, slunečné počasí a kochá se nádhernou okolní krajinou. Velmi milé překvapení! ()

sniper18 

všechny recenze uživatele

Je to celkom dobrý historický film. Má pomerne dobrý príbeh o samurajovi bez pána, ktorý takmer bez peňazí putuje spolu so svojou manželkou, pričom dúfa, že nájde nového pána. Práve kvôli silnému dažďu nemôžu pokračovať, preto zostanú nejaký čas v hostinci a keď samuraj vďaka svojim schopnostiam a mierumilovnému postoju zabráni zbytočnému boju medzi skupinou mužov, všimne si ho miestny pán a chce mu ponúknuť prácu vojenského veliteľa. Ale najprv ho o tom ešte samuraj musí naplno presvedčiť. Spracovanie je celkom slušné, ale aj tak sa nezbavím určitých rozporuplných pocitov. Tento film je už vo svojom základe v porovnaní s konkurenciou v značnej nevýhode, chýba mu nejaká silnejšia zápletka, na ktorú by sa dal dej plnohodnotne postaviť. Je to prakticky len taká krátkodobá epizóda zo života jedného samuraja a jeho manželky, počas ktorej nenastane nič až tak významné, čo by výrazne ovplyvnilo ich životy, ale inak sa už dá len chváliť. Celé to stojí hlavne na samotných hlavných postavách, ktoré sú výborne podané, samozrejme hlavne samuraj, ktorý je aj napriek svojim bezkonkurenčným schopnostiam milý a veľmi príjemný muž, ktorý sa nikdy nenechá vyviesť z miery a všetko chce riešiť bez boja, jeho manželka je zase nanajvýš poslušná, chce byť manželovi najväčšou oporou a za jeho dobré vlastnosti si ho ctí, majú sa navzájom radi a obaja si vlastne svojou povahou počas niekoľkých dní získajú rešpekt okolia, či už chudobných ľudí, ale aj tých najmocnejších. A toto je dosť dobre zvládnuté, takže ma to bavilo a počas tejto úplne krátkej dĺžky nie je možnosť nudiť sa. Kvôli zápletke sa tu samozrejme nejaká výrazná akcia moc čakať nedá, ale aj tak sa tu nájde pár súbojov, ktoré sa vydarili a je skutočne radosť pozerať, aký má hlavný hrdina prehľad a prevahu v boji, aj keď sa skôr jedná len o priateľské strety, kde nikomu nejde o život. S hereckým obsadením som dosť spokojný, charizmatický Akira Terao v hlavnej úlohe, veľmi príjemná postava jeho manželky a ani tých pár vedľajších postáv nie je zlých. Čo sa týka réžie s technickej stránky, dobová atmosféra sa moc nevydarila, pôsobilo to na mňa až moc súčasne, ale inak je to celkom dobre zvládnuté a poteší aj trochu tej poetiky. Takže lepšie hodnotenie nedávam, mnoho samurajských filmov sa mi páčilo viac, keďže mali okrem iného aj plnohodnotnú zápletku, ale ani na After the rain si nemôžem moc sťažovať, bavilo ma to, je to taký malý a príjemný film s veľmi sympatickými hlavnými postavami. 67% ()

Reklama

Shadwell 

všechny recenze uživatele

Poměrně dlouhé záběry bez detailů (vše od polocelku k celkům) vytvářejí jakási malá dramata uvnitř sama sebe, ale navzájem se neovlivňují a necítí potřebu kompletovat velký, mýtický příběh. Zřetelně tu nejde o vyprávění (film klidně opustí na několik minut hlavní postavu ve prospěch pokecu o stolu). Jde o to vyloudit náladu. Souvisí to s respektem k samurajskému kodexu, skoro až s jeho demýtizací. Mistři nemají podobu božských wu-shu artistů, naopak litují, pokud někoho zraní, a ctí zásady disciplíny a sebekázně. Jinými slovy, začleňuje vyčleněné a směřují k (sociální) rovnosti. ()

emma53 

všechny recenze uživatele

Pro mě osobně to byl zásah do jednoho z nejdůležitějších orgánů mého těla. Tím je pochopitelně srdce a pak je druhá část, která se skrývá v naší duši a svědomí. Neznám jejich tradice, jejich zápasy, členění do společenských vrstev, jejich meče, jejich vznosné a nádherné hory, jejich déšť........... Určitě to nebyl dějově složitý a náročný film, přesto vypověděl mnohé a dlouho se mně nestalo, abych ronila slzy při tak při okouzlujícím hudebním podkresu. Věřte mi a to nemyslím to jejich bujaré veselí v úvodní části. Když napíši, že se cítím zase něčím obohacena, tak to bude znít pateticky, ale je to tak. Ihei Misawa s Tayou musí být velmi šťastný pár........a skláním se před Masaru Sató ! ()

Lavran 

všechny recenze uživatele

Obecně (resp. formálně) možná nepřináší nic objevného a nového, co člověk znalý samurajských filmů neviděl někde jinde, dříve, ale ten nezměřitelný pozitivní náboj a radost ze života, které přímo sálají z každého pečlivě voleného záběru, to je něco neuvěřitelného! Velmi poetické, lidské, hřejivé, hravé a štědré ve své prostotě. P.S. Nevím, jak bych to přesně popsal, ale mnohé přírodní scény, speciálně ty následující bezprostředně "po dešti", mi svou náladou doslova přičarovali dojem vlahé lesní vůně v chřípí. Bylo to obzvláště uklidňující a harmonické, tak trochu "zen like". ()

Galerie (7)

Zajímavosti (5)

  • Akira Kurosawa zemřel krátce po napsání scénáře. (Kulmon)
  • Poradcem pro bojové scény byl sensei Risuke Otake, představitel Tenshin Shōden Katori Shintō-ryū, což je jedno z nejstarších existujících japonských bojových umění, založené v 15. století. V roce 1960 bylo škole jako první v historii uděleno označení „Nedotknutelné kulturní dědictví“ (Intangible Cultural Asset) pro bojová umění. (alonsanfan)
  • Poslední film Tatsuo Matsamury. (Kulmon)

Reklama

Reklama