Železní bratři

Těšil jsem se, ale jsem zklamaný. Sportovní Dramata mívám obvykle hodně rád, jenže tohle mě minulo. Jde o divácky nevděčný Slowburn, který má jen 2 hodiny, ale pocitově má snad 3, protože jsem si v kině několikrát říkal, že to mělo už dávno skončit a furt to jede dál ( Co by se dalo shrnout do 10 minut, se tu řeší hodinu apod) a zkrátka mě to vůbec nebavilo a od půlky filmu jsem už vyhlížel hodinky. Herecky v pohodě, Efron i Allen White nejlepší, oba mám rád, ale to zákulisí wrestlingu mě bavilo o dost méně než jsem čekal. Fighty si tu divák neužije, takže veškerá ta show je nezáživná a ani to rodinné drama na mě nefungovalo, přišlo mi to emočně chladné. Natočeno je to navíc docela amatérsky a příběh dle skutečných událostí je to sice zajímavý, ale tak nějak jede bez výrazných překvapení a drajvu. Pozitivní obecné přijetí opět nechápu, čistá festivalovka pro okrajové publikum, která je až nepříjemně zdlouhavá a roztáhlá. 55% (08.02.2024)

Film, který ve své cca polovině brutálně změní náladu a pere do tebe velmi silný příběh. Čímž nechci říct, že první část stála za hovno, vůbec ne.  Režisérovi se v ní daří představovat celou rodinu byť někdy brutální střih není úplně nejlepší počin jak diváka dostat do sebe. Rodiče bratrů byli neskuteční asociálové a zajímalo by mě jak moc tady bylo realita a filmová fikce u sebe. Je to někde mězi 3-4, herecky kvalitní, ještě kvalitnější je kamera, tu jsem ocenil zejména v ringu při poslední rubačce a když byly "tiché záběry s obsahem". No já nakonec tu 4 dám. (26.02.2024)

Skvěle obsazený kousek o mém velmi neoblíbeném sportu, který mě zpočátku velmi zajímal, ale postupem času mě bohužel začal celkem nudit a neudržel mou plnou pozornost. Rozhodně je fajn, že jsem se dozvěděl něco nového (ač těch dějových změn je tu dle všeho nadbytek) a opakovaně jsem zíral, kam své muskulatury dokázali dovést v první řadě Zac Efron a Jeremy Allen White, zejména první jmenovaný už to dost přehnal a trošku to vypadalo, jak kdyby nosil umělé tělo ve stylu Billa a Teda. Další v pořadí, Holt McCallany je můj velmi oblíbený herec a vždycky jej rád vidím, tahle silná a nesympatická postava mu sedla dokonale ačkoliv mám samozřejmě raději, když je za klaďáka. Režiséra Seana Durkina samozřejmě budu sledovat i nadále a snad se mi jeho další film trefí do vkusu více. (14.06.2024)

Jsme lidi, nejsme stroje, a tlačit na výkon se nedá do nekonečna. To se může něco porouchat, v těle nebo v hlavě, a je konec. V případě hlavy může být dobrovolný a vysvobozující, když při dopadu na dno spirály není pomoc na blízku. Tím bych shrnula, čím na film nejvíc zapůsobil, a řekla bych, se mu to povedlo velmi dobře. (27.02.2024)

Ten film se opravdu strašně snaží vzbudit zdání, že chvaty, které nasazuje a údery, které rozdává, jsou skutečné. Dokonce si s touhle meta-iluzí ran, jež film divákovi zasazuje, invenčně hraje díky motivu wrestlingu coby bolestivého divadla, které je jen na oko, přesto dokáže diváky i aktéry zcela pohltit a zjizvit. Jenže aby tahle iluze byla dokonalá, musel by být Durkin stejně zručný scenárista jako režisér. A to není. Rodinné vztahy se mu rozutíkají pod rukama, jednotlivé linky jsou nedotažené, postavy se trochu nahodile vytrácejí a velká slova ani doslovné symbolické scény iluzi plnosti nevytvoří. Efron nabral he-manovskou muskulaturu, ale jeho herectví je gumové a placaté. Svou tuřínovou hlavou prokletého dobráka, který je silnější, než si sám myslí, film neutáhne. Koncentrace tragédii vinou neuspokojivých elips může nakonec budit spíš cynismus než účast a celá tahle upocená sestava o křehké maskulinitě nakonec sama sebe pokládá na lopatky pitomoučkým závěrem. (07.03.2024)