Železní bratři

Neuvěřitelný příběh (a to ještě jednoho bratra ubrali, protože tomu by už nevěřil nikdo), který si úplně říkal o filmové zpracování. Wrestling mě sice nikdy nezajímal - a ani nezačne, je to vážně něco nelidsky odporného, ale síla toho filmu je hlavně v psychologii a dynamice rodinných vztahů.  A o úžasném bratrství. Ta rodina rozhodně nebyla prokletá, jak si postupně všichni namluvili - jen otec byl autoritářské hovado (a ano, díky tomu chlapci dřeli a byli úspěšní) a matka pobožná bezcitná kráva (tedy aspoň v tom filmu). Učebnicový příklad toho, že ani ten největší úspěch pocit šťastného života negeneruje. Když tady okolo lidé píší, kolik jich na tom bylo s nimi v kině:  tak u nás dohromady tři. (07.03.2024)

Ten film se opravdu strašně snaží vzbudit zdání, že chvaty, které nasazuje a údery, které rozdává, jsou skutečné. Dokonce si s touhle meta-iluzí ran, jež film divákovi zasazuje, invenčně hraje díky motivu wrestlingu coby bolestivého divadla, které je jen na oko, přesto dokáže diváky i aktéry zcela pohltit a zjizvit. Jenže aby tahle iluze byla dokonalá, musel by být Durkin stejně zručný scenárista jako režisér. A to není. Rodinné vztahy se mu rozutíkají pod rukama, jednotlivé linky jsou nedotažené, postavy se trochu nahodile vytrácejí a velká slova ani doslovné symbolické scény iluzi plnosti nevytvoří. Efron nabral he-manovskou muskulaturu, ale jeho herectví je gumové a placaté. Svou tuřínovou hlavou prokletého dobráka, který je silnější, než si sám myslí, film neutáhne. Koncentrace tragédii vinou neuspokojivých elips může nakonec budit spíš cynismus než účast a celá tahle upocená sestava o křehké maskulinitě nakonec sama sebe pokládá na lopatky pitomoučkým závěrem. (07.03.2024)

Finally, The Virgin Suicides for boys! Nejdojemnější film minulého roku je pro mě bez debaty tento o wrestlingu. Kdyby mi to někdo řekl ještě před měsícem, neuvěřím. „I used to be a brother and now I’m not a brother anymore.“ Doteď je mi do breku, když si na tu scénu vzpomenu. Masterpiece. No notes. (15.02.2024)

No, wow. SIlný příběh, to bez debat. Není na něm moc co hodnotit, kdy je životopisný, nicméně mě přeci jen mrzelo vynechání z příběhu nejmladšího bratra. To už by ten film snad snesl. Celé se to nicméně táhne velice pomalu a nezáživně, nepodařilo se mi vybudovat k žádné postavě vztah, jediný silný moment jsou slzy v závěru. Jinak celý počin působí spíše neuvěřitelně. Zac ztvárnil Kevina skvěle, ale asociální rodiče mi extrémně vadili. (25.03.2024)

Mám ráda filmy podle skutečnosti, tak jsem se rozhodla vydat i na tento. Mohl být klidně o něco kratší, ta první půlka se docela táhla, ale jinak se mi film líbil, i když nejsem fanynka wrestlingu. Upřímně jsem také byla zvědavá na Zaca Efrona, kterého jsem dlouho nikde ve filmu neviděla. Druhá polovina byl tedy masakr a vůbec jsem nestíhala pobírat všechny smutné události co následovaly. Tím, že se to opravdu stalo jsem byla emočně velmi smutná a jsem ráda, že si režisér vybral toto téma a rozšíil tento smutný příběh mezi lidi. Film se mi líbil, prostředí, výběr herců atd, takže doporučuji. (28.02.2024)