Kdo probudí Pindruše ...?

Je to krása, ha-ha-ha, je to směšné, ha-ha-ha... Krásné ani moc ne, směšné tu a tam. Tahle pohádka mě jako dítě obešla. Lituji pouze toho, že až do dnešního dne jsem netušila, kdo jsou Pindruše. 25 let jsem tak nevědela, jak bez sprostého slova nazvat pořád se hihňajíci nány v práci. Možná bych se měla pokusit prosadit pro ně klobouk s mochomůrkou jako součást pracovního oblečení, když už jako žáby kňoukají. Simonu Stašovou v poslední době vidím pořád v roli nějakého strašidla. Zřejmě je to dědičný, když máma namluvila téměř všechna večerníčková strašidýlka a mochomůrky. Tím nechci říct, že jí to nesluší, právě naopak. Vidět, že to má v krvi. (16.03.2013)

Přesně ta pohádka, po které většina z nás po nedělním obědě touží. Příjemné postavičky a v nich příjemní herci, trošku toho kouzla, nafrněná princezna, která přijde na konci k rozumu, Oldřich Vízner užívající si svého nafifleného prince a v hlavní roli hvězda plátna Bruce Willis - pardon, pouze jeho hlas:-) a mladičky Alexej Pyško. Nebýt těch snad až moc ukřičených pindruší, bylo by to i za víc. Hudba: Milan Dvořák. Cool hláška: "Jsi krásná jako ... čerstvá kedlubna." (15.02.2009)

Príma pohádka Heleny Sýkorové. Podle mého jeden z prototypů české televizní autorské moderní pohádky 20. století: existence zápletky, srozumitelnost dětskému divákovi, záživná forma, vtipné dialogy, laskavost. Mezi dvojicemi to krásně jiskří (Paulová-Pyško, Jeníková-Prachař), pusinky, objímání i pohledy do očí jsou přesně tam, kde mají být. Pěkné dekorace, líbí se mi ztvárnění zahrady, které skutečně vyvolává dojem "přírody". Dobrá práce s vedlejšími postavami, které děj oživují, usměrňují nebo vysvětlují (tetka Klapáčková, děda Strkáč), využito je smysluplně loutky (žába) i živých zvířat (psík, výr). Hudba citlivě pohádku doplňuje, líbí se mi vytvoření tehdy moderního motivu pro Pindruše. Myslím, že výsledek je ukázkou skvělé profesionality všech, kteří se na výrobě podíleli. Pohádka o princezně s houbou na hlavě patří mezi moje stálice a je výborným lékem proti splínu. (04.01.2013)

Do hub se nekope, ale Pindruše speciálně bych pro to jejich iritující chichotání nakopla s chutí. Ukníkaná princezna v podstatě taky byla na ránu a ten uslintaný mládenec, co jí pomáhal, taky moc sympatií neprobouzel. Člověk na tuhle pohádku nezapomene, ale že by si ji nějak zamiloval, tak to leda když se jedná o milovníka houbiček. (17.03.2013)

Tahle pohádka nic moc. Sice má své světlé momenty jako úvodní píseň Jiřinky, homo výstup sluhy Zvonka, praštěné asi amfetaminem nadopované Pindruše, Vízner a sem tam hláška nebo bizarní situace, ale jinak je to nuda, zbytečně natáhlý děj a konec značně neuspokojující. Chudák ta roztomilá ropucha, co to koupila od Jiřinky kamenem. (20.04.2011)