Zatracená krvavá láska

Saint Maud od Rose Glass jsem kdysi slušně protrpěl, ale na tohle jsem se těšil díky stylovém traileru. Je to fajn a mám to hodně v rozhodování mezi 3-4, ale nakonec budu přísnější, protože dějově je to přece jen docela jednoduché bez výrazných změn v průběhu a na Kristen Stewart není moc pěkný pohled. Naštěstí testosteronem nasátá Katy O Brian byla nejlepší postavou celého filmu, dokázal bych si ji představit jako FInal girl v nějaké řežbě s monstrama. Má to hezký retro look amerického zapadákova, příjemnou lesbickou romanci s erkovými erotickými scénami, slizského Eda Harrise a došlo i na nějaké ty mrtvoly, takže líbilo, bavilo, ale čekal jsem malinko ještě víc.  Fantasy bizární závěr mi moc nesednul. 65% (28.04.2024)

Do tří čtvrtin filmu jsem byla hodně mile překvapena a měla jsem v plánu dát plný počet a kdyby se závěr odehrával ve stejném duchu, tak to tak zůstane, protože všechno fungovalo do morku kostí. Ovšem kvůli finálové rovince, ve které se to zvrhlo v nějaký bizár artových ambicí, bohužel ke škodě celkového dojmu, šly postupně dvě hvězdy dolů. (26.04.2024)

Feministická kulturistická krasojízda stylizovaná do špinavých 80. let, která pojednává o víře ve vlastní tělo, o honbě za americkým snem, o toxických příbuzenských vztazích a o zničující síle lásky. Propojuje různé polohy - upocenou lesbickou romanci z posilovny, vidláckou rodinnou gangsterku i halucinogenní steroidové delirium hraničící s body hororem - ve všech je ale přesvědčivá jen tak napůl. Postavy i jejich motivace se tak postupem času vytrácejí v přibývajících krvavých zvratech a průběžně sílících bizarních výjevech. (07.07.2024)

Drobné nadšení na začátku a pak celkem pád. Mladá, talentovaná režisérka Rose Glass spolu napsala a natočila film, odehrávající se na konci 80ých let v nějaké díře v Novém Mexiku. Lou (Kristen Stewart) se stará o fitko a hned v první scéně ze sebe pěkně shodí masku „Hollywoodské tvářičky“. Jackie (Katy O'Brian) je dívka, velká dívka, která cestuje na soutěž v kulturistice, a tak vznikne „osudové“ setkání, láska na steroidech, a to doslova. Drogy na růst svalů pochybného původu začnou s Jackie dělat nepříjemné věci a film se začíná rozjíždět.  Bohužel, rozjede se až příliš a někam, kde se to se mnou velmi míjelo. Ta první polovina filmu byla moc fajn, pěkně budované, takové špinavé retro, explicitní a bavily mě herecké výkony. Na to konto musím ještě zmínit Eda Harrise, otce Lou a pořádného hnusáka, který jak kdyby vypadl z GTA V. Nicméně, příběh mě nestrhl a vlastně ano, je to taková jedna, lehounce nadprůměrná mise v GTA. Po chvilce je jasné, kam to bude směřovat a přesně to tam jde. Samotný závěr mi přišel až nechtěně směšný a shodil celý film hodně dolů. Namlsán, ale nakonec přejeden. 50% (02.08.2024)

She-Hulk od indie režisérky. A dôkaz, že (queer) láska nejde cez žalúdok, ale cez mŕtvoly. Rose Glass sa po skvelej Saint Maud profiluje ako osobitá režisérka, ktorá vie hravo kombinovať témy a žánre, mierne provokovať a stále byť dostastočne svojská a dodať filmu aj nutnú dávku podivnosti (ale tak, aby nič z toho príliš neodradilo ani mainstremového diváka). Love Lies Bleeding funguje na úrovni klasického, drsného revenge thrilleru, zároveň ako sociálna sonda do tej špinavšej vrstvy spoločnosti, a v závere aj ako podivný indie film s metaforou abstraktne zveličujúcou femme fatale koncept, ktorý schválne hrotí do extrému. Navyše so skutočnou retro štylizáciou do osemdesiatich rokov (zabudnite na všetku tú neónovo uhladenú estetiku, ktorá teraz tak falošne zobrazuje 80s). A prekvapivo jej to celé drží pohramade bez väčších zádrhelov až do poslednej tretiny, ktorá sa tématicky trochu rozpadá a nedokáže všetky linky dotiahnúť úplne do konca, vrátene tej metatofy, ale vo výsledku sa aj tak jedná o sebavedomo uchopený film od režisérky, ktorú sa do budúcna oplatí sledovať. CELKOVO: 7/10 (28.04.2024)