Pollock

Morton Feldman (nejspíš můj nejoblíbenější skladatel soudobé hudby; jinak bych to nejspíš nevěděl) vyprávěl zajímavou historku" Můj učitel Stefan Wolpe byl marxista a měl pocit, ž moje hudba je na svou dobu příliš esoterická. Své studio měl na proletářské, Čtrnácté ulici a Šesté avenue. . . . Bylo ve druhém patře, dívali jsem se z okna, když poznamenal, "A co takhle člověk z ulice?" V tu chvíli přecházel ulici Jackson Pollock." A když už jsem u citací: Loni zesnulý spisovatel a výtvarník, surrealista Milan Nápravník, píše ve své poslední, dosud neuveřejněné studii: "K těm se přidali z vlastní iniciativy umělci, kteří pracovali už delší dobu na rozvoji „moderní abstrakce", tak zvaní "konvičkáři", v čele s mistrem Jacksonem Pollockem, kteří vyráběli bezobsažné, dekorativní artefakty rozléváním a stříkáním barev a laků z konviček na mléko (anebo z děravých plechovek od konzerv apod.) na ležící plátna." Pro mě je ovšem veškeré (včetně filmového) umění spojeno s vynálezy, experimenty, objevy a hrou. Záleží samozřejmě na výsledku, a některá Pollockova plátna, jak je můžeme vidět ve filmu (na internetu, bohužel sotva v galeriích) jsou prostě nádherná. Samozřejmě jak zmíněný Morton Feldman, tak jeho přítel John Cage (a co teprve ti, kteří s ním žili), měli hrůzu z Pollockových opileckých excesů. Nejvíc tím samozřejmě trpěla jeho manželka Lee Krasnerová, která ho podporovala a podněcovala, byť sama byla neméně skvělou malířkou. A nakonec ještě pokračujme Milanem Nápravníkem: "Byla to „abstrakce“ paradoxně zcela bezmyšlenkovitá, ale v Americe se nazývá každý druhý obchodní trend „filosofií“, proč by se tu nemohly kaňky na obraze vydávat za „abstrakci“?" (23.06.2018)

Na rozdiel od iných "maliarskych" filmov z poslednej doby (Frida, Modigliani) tento nekĺže po povrchu, ani sa nespolieha na vonkajškovú atraktívnosť. Naopak, režisér a hlavný protagonista v jednej osobe sa rozhodol pre menej okázalé, introspektívnejšie rozprávanie, ktoré miestami ohromí svojou hĺbkou a silou, inokedy len tak bezradne a akoby neopodstatnene preletí okolo vás. Keby skrátka Ed Harris aj režijnú stránku svojho filmu zvládol tak bravúrne, ako sa herecky vysporiadal so svojou postavou, vzniklo by dielo porovnateľné s genialitou Pollockových obrazov. Takto je to lepší priemer a musíte buď "ujíždět" na Pollockovi alebo Harrisovi, aby ste mali dôvod vyhlásiť tento film za svojho najlepšieho kamaráta. Lepšieho než váš obľúbený plyšový macík... (26.08.2006)

Naozaj výborný režisérsky počin, v tomto prípade režiséra aj herca v jednej osobe, a to E. Harrisa. V podobných príbehoch sa väčšinou vsádza na herecké výkony a ani tento nie je výnimkou. Herecké výkony sú špičkové, hudba výborne dokresľuje dej a preto aj scény maľovania obrazov nedokážu nudiť. Obrazy, či technika maľovania tohto maliara, nemusí sadnúť každému, ale určite je to zaujímavé, rovnako ako scéna s náhodne rozliatou farbou a následného "maľovania". Ako bonus beriem scénu na bicykly, kde sa Ed Harris vysype aj s bedňou piva. Dobre som sa na tom pobavil. Samotný záver už taký srandovný nie je. Z filmov o maliaroch, ktoré som doposiaľ videl, je Pollock zatiaľ najlepší. 80%. (03.01.2011)

Chlast a umění, to k sobě prostě patří. Jeho obrazy byly úžasný. Stejně tak i jeho herecká i režisérská role. Při jeho akčním malování jsem mu věřil každej tah-netah štětcem. Společně s hudbou je výsledek výborně "namalovaný". Nominaci na Oskara pro Harrise se nedivim a Oskar za vedlejší roli pro Harden je určitě zasloužený. Doporučuju. (13.10.2010)

zvláštní. nevím, jestli se minimalistický způsob pojetí tohohle filmu hodil k Pollockovým expresionistickým plátnům, nevím, jestli mne jenom zklamalo, jak nesympaticky (ač skvěle zahraný) hlavní hrdina působil , ale pořád mám po shlédnutí filmu pocit, že jsem se vlastně o tomto malíři a jeho díle kromě pár vnějších fakt nic moc nedozvěděla. (11.12.2010)