Club Zero

Slušný manipulátorský evropský bizárek na zajímavé téma, kde Mia Wasikowská ( vypadá hrozně!) ukazuje studentům nové stravovací trendy, což brzy vede k tomu, že děti přestanou jíst a rodiče jsou z toho na prášky. Škoda, že to nezachází moc do extrémů a je zde asi jen jedna taková nepříjemná scéna ( pojídaní svých vlastních zvratků). Finále je docela nečekané, ale dokázal bych si jej představit šokantnější. Not Bad. 6/10. (22.05.2024)

Od zdravého přístupu k životnímu stylu, přes slepé najetí na vlnu moderních trendů až po mrazivé vymývání mozku a sektářství. Club Zero má velmi zábavnou (ve smyslu černé komedie) a myšlenkově plodnou premisu, která by v tomto pojetí vydala na super osmdesátiminutový snímek. Problém je, že ani zdaleka nemá takovou hloubku, aby utáhl tu reálnou téměř dvouhodinovou stopáž. [KVIFF 2023] (30.08.2023)

„Je zřejmé, že nevyvíjíme nátlak, ale byla bys překvapená, jak moc soutěživé ty děti jsou. A velmi vnímavé.“ - „Se mnou jsou v dobrých rukou.“ V těch nejlepších…Až na Bena s jeho matkou jsem se musel všem těm snobským dětem a stejně založeným rodičům škodolibě smát (a bouchnout smíchy u šarlatánky pokrytecky mluvící o práně jako o něčem malinko esoterickém). Je ale třeba dodat, že mě zároveň i nejednou zamrazilo. A už si ani nevybavím, kdy naposled jsem u filmu odvracel zrak jako zde u zvratků (jistě nutričně výživných, ehm). Ano, řada věcí působí záměrně přehnaně až absurdně, ale jinak je tahle zlomyslná a dost aktuální satira velmi trefná. Oceňuju i hudbu se zvukem a také cynicky otevřený konec. Dávám solidní 4*. „Někdo, kdo nechce jíst, není tolerován. Víš proč? Protože to lidi děsí, když zpochybňuješ jejich pravdu. Většina lidí je jako tvůj otec. Drží se svých přesvědčení jako hole, bez které by upadli. Většina lidí nemá sebemenší ponětí, čeho jsou schopni. Jsou přesvědčeni, že musí jíst, aby přežili.“ - „A…není to pravda?“ (27.06.2024)

Lehce provokativní snímek s pozoruhodným námětem, z nějž se nicméně podařilo vykřesat jen velmi mělkou satiru, která se v tématu kritiky poživačného konzumerismu pouze nejistě převaluje. Na jednu stranu nabádá k zodpovědnějšímu přístupu ohledně stravovacích návyků, na stranu druhou si ale zároveň z alternativních výživových trendů utahuje. Především ale filmu schází ostré hrany, neodváží se pustit do ničeho opravdu radikálního, ničím nešokuje, ba dokonce ani nevyvede z míry. Vizuálně sice upoutá a místy i zdařile operuje s motivy pokrytectví a elitářství vyšších společenských vrstev a budování kultu osobnosti okolo kantorky, jejíž manipulativní vliv má na dospívající mládež zhoubné důsledky, nicméně v tom ostatním spíše selhává, nevyužívá svůj potenciál a zanechává dojem pouhé festivalové bizarnosti, jejíž úvodní varování týkající se explicitního zobrazování poruch příjmu potravy je jen prázdnou manýrou. (09.07.2023)

Veganství už je out - nejez vůbec a staneš se svatým. Pokroková Jessica Hausner opět komponuje báječné industry exteriéry i interiéry tentokrát s industriálním a pulpovým nádechem (ten luxusní barák je neskutečný) a příběhem zabředává do několika témat: nebezpečí mentorského manipulátorství, pubertálního hledání sebe sama a ironicky i do čím dál vyhraněněji se profilujících stravovacích trendů. Její abstraktní svět postaviček takřka wes-andersonovského střihu je hravý, vtipný i vážný, ale ještě pořád ne natolik vyzrálý, aby zanechal hlubší a přetrvávající dojem. [Cannes FF] (26.05.2023)