Život je zázrak

Skutočná tragikomédia. Miestami som nevedela, či mám plakať, či sa smiať. Po zmätočnom začiatku, v ktorom som sa absolútne stratila, nasledovalo postupné vyjasňovanie jednotlivých postáv. Opätovné použitie scén, ktoré sú akoby vystrihnuté s Čiernej mačky, len autá sa zmenili na vlaky, isto neboli potrebné a aj počet postáv by som občas zredukovala – hlavne pre jasnejšiu orientáciu, ktorú už i tak bežnému konzumentovi zťažuje množstvo "zvieracích" alegórií. Hudbe a poetickej farebnosti však nevytýkam nič. Kusturicove postavy žijú vždy na emočných hranách a všetky ich prežívania sú plnotučné ako práve nadojené mlieko. Jeho schopnosť vniesť do vojnového vrenia dostatok korenia, robí z vojny iba jedno z ďalších životných období. To radí jeho z jeho tvorbu z vojnového prostredia do inej kategórie vojnových filmov. (14.11.2005)

Divoký Emir na cestě za... čím? Za láskou? Za svou rodnou hroudou? Za vyrovnáním se s minulostí? Každopádně je to opět krásné, opět neuvěřitelné a všechny emoce provází totální destrukce. Není možné v celé bývalé Jugošce zřejmě ani souložit bez toho, aby to odneslo několik kusů nábytku, případně plot nebo i nějaká ta domácí zvěř. A ty šlágry o lese černohorském! (15.06.2017)

Výtečná syntéza potrhlosti a muzikální divokosti Černé kočky, obrazové symboliky Undergroundu a civilní roviny Otce na služební cestě. Ačkoli snad výše vypsané může působit trochu nesourodě, Emir Kusturica to dokázal svým jedinečným citem pro obraz a jeho atmosféru zcelit a podat skutečně mistrovským způsobem. Život je zázrak tak funguje stejně dobře jako střelená komedie, v níž se snoubí slovní humor lidí s neodolatelný vizuálním protipólem zvířat, lovestory, variující téma Romeo a Julie, i jako svědectví o jedné nesmyslné válce, pojaté s tradičním cynismem a utvářené zneklidňující symbolikou. Škoda, že se Emir opět nechává až příliš vláčet svým temperamentem a poněkud zapomíná na rozum, čímž se film až příliš rozlétává do různých stran a několikrát ztrácí tempo. Přesto se jedná o tradičně famózní autorský snímek s takřka felliniovskou pitoreskností, krutě černým humorem a nádhernou muzikou. Spíše **** 1/2. (09.03.2005)

S Kusturicou mám obecně trošku problém... i když jeho filmy objektivně uznávám a každý mi něco dal, málokdy se stane, že bych nekouknul na hodinky, kdy už ta svérázná balkánská filmová dechovka skončí. Někdy je na mě moc osobní, někdy nahodí hned z kraje moc zběsilé tempo které časem unaví a jindy je naopak až moc umělecký... Tenhle film ale namixoval tak povedeně, až mám pocit, že jde o jeden z jeho nejpovedenějších kousků.. Jakoby vzal z každého svého předcházejícího filmu nejpůsobivější fragment, trik, obraz, atmosféru a poslepoval je do jednoho celku. Hezké a magické. (10.10.2015)

Kusturica a jeho směsice žánrů, smíchu, pláče a balkánského temperamentu je kinematografický důkaz, že život je opravdu zázrak a stojí za to! Zkušená ruka režiséra s lehkostí zachycuje horkokrevnost Balkánu, jeho nespoutanou hudbu, nezřízené hodování či zápal do fotbalových zápasů. A navrch špetka absurdity pro ještě pestřejší menu! (24.01.2006)