Reklama

Reklama

Život je zázrak

  • Srbsko a Černá Hora Život je čudo (více)

Obsahy(1)

Bosna 1992. Luka, srbský inženýr z Bělehradu, se usadí ve vesnici na konci světa se svojí ženou Jadrankou,operní pěvkyní, a se synem Milosem. Luka připravuje stavbu železnice, která přemění tento zapomenutý kraj v turistický ráj. Hluboce ponořen do práce a zaslepen přirozeným optimismem, Luka jako by ani nevnímal stálé hřmění blížící se války. Když boje vypuknou, Lukův život je vzhůru nohama. Jeho žena Jadranka se mu ztratí v objetí jednoho muzikanta, zatímco jeho syn je povolán na frontu. Luka s neutuchajícím optimismem čeká na svou rodinu, aby mohli odjet, ale Jadranka se nevrací a Milos se stává zajatcem. A pak potká Sabahu Život je zázrak je oslavou radosti ze života, lásky a humanity. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (188)

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Život je čudo a Kusturica je šílenec. Tenhle dvou a půl hodinovej film má některý naprosto brutální scény a zároveň i momenty, který bych docela vynechal. Hlavně ta doba je naprosto neskutečná. I přesto se ale jedná o osobitý Balkán, který mě místy absolutně uzemnil. Černá kočka, bílý kocour ale pořád zůstal nepřekonán. ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Maniodepresivní oslice, nedokončená horská trať, maďarský "nem tudom" čembálista, plno srbů a válka. To vše pod dohledem Emira Kusturici v rytmu balkánské dechovky. Život je zázrak je naprosto perfektní v první hodině kdy se veze na vlně živelnosti a humoru á la Černá kočka, bílý kocour. Ovšem poté nastane zvážnění a trochu podivné dějové skoky. Myslím, že ta delší seriálová verze by mohla, navzdory své délce, být konzistentnější a tím pádem i lepší. Druhým a zásadnějším problémem je poněkud ohraná (proti)válečná dějová linka. To již zpracovali jiní a, nutno dodat, že lépe. Život je zázrak je nadstandartně kvalitní film. Pouze s ním mám tu potíž, že je od Kusturici. On má totiž na víc. ♫ Hodnocení písničkového OST: 5/5 ()

Reklama

Marigold 

všechny recenze uživatele

Výtečná syntéza potrhlosti a muzikální divokosti Černé kočky, obrazové symboliky Undergroundu a civilní roviny Otce na služební cestě. Ačkoli snad výše vypsané může působit trochu nesourodě, Emir Kusturica to dokázal svým jedinečným citem pro obraz a jeho atmosféru zcelit a podat skutečně mistrovským způsobem. Život je zázrak tak funguje stejně dobře jako střelená komedie, v níž se snoubí slovní humor lidí s neodolatelný vizuálním protipólem zvířat, lovestory, variující téma Romeo a Julie, i jako svědectví o jedné nesmyslné válce, pojaté s tradičním cynismem a utvářené zneklidňující symbolikou. Škoda, že se Emir opět nechává až příliš vláčet svým temperamentem a poněkud zapomíná na rozum, čímž se film až příliš rozlétává do různých stran a několikrát ztrácí tempo. Přesto se jedná o tradičně famózní autorský snímek s takřka felliniovskou pitoreskností, krutě černým humorem a nádhernou muzikou. Spíše **** 1/2. ()

Faye 

všechny recenze uživatele

Absurdní, to je snad to první co mě napadne. Podivné místo ztracené v čase. Píše se sice rok 1992, ale tahle část Jugoslávie se tváří, jako by se čas zastavil o pár desítek let před tím. Civilizaci připomínají snad jen koleje, část trati, která má spojit Bosnu a Srbsko. Na nich oslice, která má splín „Trápí se, láskou. Chce, aby jí přejel vlak.“ Láska k „zajaté“ muslimce „Jak je nebezpečné přilnout k člověku“ a absurdita dobré zprávy „žena se ti vrátila“. Absurdní občanská válka a prázdná náruč do které vběhne někdo jiný, koho jsme velmi milovali, než jsme pro samou lásku ..... málem zapomněli. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Miluji a obdivuji filmy Emira Kusturici, tu šílenou balkánskou dechovku v Černé kočce, bílém kocouru či to podivuhodné podobenství nesoucí mnohovýznamový symbolický název Underground, tam všude se vyjadřuje pro nemístního k těžko uchopitelné situaci na Balkáně, pokaždé velmi osobitě staví svou alternativní verzi historicity i reality, používá svůj originální klon magického realismu a silné poetizace, zalidňuje své světy obrovským množstvím postav, navíc většinou bizarních a evropským měřítkům se vymykajících a vzpírajícím se, používá filmový jazyk rutinérského filmaře s geniálními nápady, točí nejen pro sebe, ale i pro diváka, je tvůrcem živelným, nepřesvědčuje, ale získává, nedává čas vydechnout, doslova svého diváka válcuje, strhává sebou... Jeho Život je zázrak je pro mne ale trochu zklamáním - je sice syntézou všeho výše zmíněného, ale tenhle filmový tvar mi přijde malinko umělý, možná je to tou koprodukcí, to ale byly i Kusturicovo předešlé filmy, tedy spíše záměrem točit o balkánské válce (po níž jako tématu je logicky v Evropě největší poptávka), možná je to jen můj dojem, ale už z tohoto snímku necítím tu Kusturicovu příslovečnou živelnost, spíše snahu natočit silný film, který po mně producenti chtějí a na který mi dají hodně peněz... Možná je to také tím, že hrdinové již nejsou hedonističtí Romové ani patriarchální vůdci rodových i jiných klanů, ale mnohem evropštěji se tvářící lidé, kterým jsem jako divák mentálně mnohem blíže, a tak úplně nevěřím všemu, co dělají a říkají (kupříkladu pro mne otřesná scéna fotbalového utkání, které se stylizaci magickému realismu vzpírá již svými logickými zákonitostmi, proto těžko akceptuji třeba močení na brankáře při zápase atd.) a tak se mi srbský inženýr a jeho rodina jeví trochu nesourodě a nekompatibilně se světem předešlých Kusturicových filmů... Kusturica je však i přesto silný v detailech i v koncepci snímku, umí zaujmout a vytvořit vizuálně působivé obrazy, silný je motiv zakázané lásky, ale alespoň pro mne už jeho Život je zázrak není výjimečný... je to jen hodně dobrý film (podobný dojem jsem měl i u Jakubiskovy Nejasné zprávy o konci světa) o jugoslávském konfliktu a specifikách balkánského naturelu... Podobné filmy: Underground, Černá kočka, bílý kocour, Země nikoho, Hezké vesnice hezky hoří, Kdo to tam zpívá ()

Galerie (6)

Zajímavosti (1)

Reklama

Reklama