Život je zázrak

Život je čudo a Kusturica je šílenec. Tenhle dvou a půl hodinovej film má některý naprosto brutální scény a zároveň i momenty, který bych docela vynechal. Hlavně ta doba je naprosto neskutečná. I přesto se ale jedná o osobitý Balkán, který mě místy absolutně uzemnil. Černá kočka, bílý kocour ale pořád zůstal nepřekonán. (04.09.2013)

Neuvěřitelně nádherný film. Směs bizarní komedie, válečné tragédie a milostné romance je sladěno perfektně dohromady, aniž by Kusturica padal do kýče či umělého patetismu. Krásný obraz, krásná hudba a krásný konec... Život je zázrak, život je čudo, life is a miracle, lavie est un miracle, Leben ist ein Wunder... (14.12.2005)

Som síce rád, že Kosturica ostal verný Balkánu, pretože on jediný vie realisticky, ukážkovo, s primeranou mierou nadsázky opísať život na v tejto časti Európy a zároveň ho pretlačiť aj do povedomia zahraničných divákov. Ale som trošku sklamaný, pretože po mačkokocúrovskom náreze som čakal viac. Film si berie na mušku toľko veľa vecí a problémov a akoby nebol vlastne o ničom, no zároveň o všetkom a nemohol som od neho odtrhnúť zrak. Všetky línie tejto komickej vojnodrámy boli len akosi nevyvážene usporiadané. 75%. (16.11.2006)

Skutočná tragikomédia. Miestami som nevedela, či mám plakať, či sa smiať. Po zmätočnom začiatku, v ktorom som sa absolútne stratila, nasledovalo postupné vyjasňovanie jednotlivých postáv. Opätovné použitie scén, ktoré sú akoby vystrihnuté s Čiernej mačky, len autá sa zmenili na vlaky, isto neboli potrebné a aj počet postáv by som občas zredukovala – hlavne pre jasnejšiu orientáciu, ktorú už i tak bežnému konzumentovi zťažuje množstvo "zvieracích" alegórií. Hudbe a poetickej farebnosti však nevytýkam nič. Kusturicove postavy žijú vždy na emočných hranách a všetky ich prežívania sú plnotučné ako práve nadojené mlieko. Jeho schopnosť vniesť do vojnového vrenia dostatok korenia, robí z vojny iba jedno z ďalších životných období. To radí jeho z jeho tvorbu z vojnového prostredia do inej kategórie vojnových filmov. (14.11.2005)

Život je šílený, minimálně na hranicích Bosny a Srbska. Jak jinak si totiž vysvětlit auta jezdící po kolejích, vojáky šňupající koks z kolejí nebo osla věčně stojícího v cestě. Strašná šílenost, tolik věcí se tam přebíjí a žádná neni tak dokonalá. Nejvíc se mi líbila atmosféra na fotbalovém zápase. Zdejší vysoký hodnocení moc nechápu, ale možná jsem jen zbytečně konzervativní a takové šílenosti mě vážně neoslovují. Mix všech možný stylů, chvilku válka, chvilku romantika, chvilku rodina, chvilku vtip, ale celé je to takové nijaké. (12.11.2011)