Důkaz

Hodinka a půl ve společnosti tohoto matematicko-psychologického filmu rozhodně nemůže uškodit, je to komorní drama o čtyřech lidech a jejich spřízněnosti - profesní a osobní, také o velmi nepatrné hranici mezi šílenstvím a normálností. Což je v podstatě v Důkazu tou největší otázkou předloženou, nicméně nezodpovězenou. Herecké výkony jsou opravdu obdivuhodné a nejen bezchybné postavy Catherine a otce v podání Gwyneth Paltrow a Anthony Hopkinse, ale rovněž Hal Jakea Gyllenhalla a pragmatická sestra Hope Davisové. Jemný a bolestný koncert dvou excentrických, dvou relativně normálních postav, je umocňován citlivou hudbou a přesnou režií. Co víc chtít od takového filmu? Snad onen důkaz? Těžko říct. (09.03.2006)

Matematické pravdy byly, jsou a budou, pro mě navždy nepochopitelné. Nikdy nezažiji pocit okouzlení nad shlukem řeckých písmen, arabských číslic a různých lomítek, protože se na svět vzorců dívám podobně jednoduchým pohledem jako Claire (doufám, že to je jediné co máme společného). Ne tak její otec a její sestra Catherina, která svůj život podřídila jemu a jeho nemoci. Po jeho smrti náhle všechno zmizelovšechno! Až na pochybnosti o sobě samé. „Jestli se vrátím na začátek budu moci začít znovu. Pokud půjdu řádek po řádku, pokusím se najít kratší cestu lepší“ . Působivé natočené komorní drama s vynikající Gwyneth Paltrow. (13.01.2006)

Nemělo to sice takový spád a chyběla tam taková ta velkolepost, která se objevila v Čisté duši, ale myslím, že drama to bylo kvalitní, dost komorní s přesvědčivými hereckými výkony a s pozitivem, že děj občas přeskakoval do jiných časových rovin. Rozhodně jsem se nenudila, spíš jsem dost přemýšlela a rozpytvávala vyřknuté myšlenky jednotlivých hrdinů. (12.10.2008)

Mám pocit, že tohle nemohlo fungovat ani na divadelních prknech, jako film je to absolutně bezzubé. Vše je zcela povrchní, aby bylo jasné, že téměř všichni zúčastnění jsou matematičtí géniové, v pravidelných intervalech skloňují slovo "prvočíslo." Těžko říci, zda mělo jít o romantický film, o drama dvou sester, nebo boj hlavní hrdinky o zachování vlastního duševního zdraví, nic není dotaženo, celý film je malátným popisem určitého časového úseku života několika lidí. (24.07.2021)

Těšil jsem se na hollywoodštější Pi, a dočkal jsem se. Přesto si ale nemůžu pomoct a film mi připadá jako promrhaná příležitost. Postavy byly zahrány skvěle, na (tentokrát trošku jinak) šíleného Hopkinse se dívá jedna radost, co jemu i ostatním však chybělo byl nějaký větší zvrat v příběhu. Film je průhledný od prvních minut, a jde poznat že se v něm myslelo i na pomalejší diváky, takže film skončil, já si toho pomalu ani nevšiml a do patnácti minut jsem na něj zapoměl. (12.01.2009)