The Uninvited Guest
Obsahy(1)
Satira Studia FAMU. Mladý manželský pár je vyrušen z milostného laškování netrpělivým bušením na dveře. Manžel otevře, do ložnice vpadne hromotluk v placaté čepici a vatovaném kabátě s velkým kufrem v ruce. Ihned se v bytě chová jako doma... Film vznikl v roce 1969 jako ročníkové cvičení Vlastimila Venclíka na katedře režie FAMU. Scénář napsal autor o dva roky dříve. Film byl pochopen jako otevřený útok proti tehdejšímu režimu a zabaven StB. Vlastimil Venclík byl vyloučen z FAMU. Absolvoval až v roce 1990. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (57)
"Heleďte, já se vyspim všude, jako kdybych tu nebyl a prosim Vás, hlavně netykat, hlavně netykat, víte jak to je.." ()
Venclík musí mít pořádně odřený koule, jak je tahá pořád po zemi, protože natočit něco takhle revolučního v 69. roce, ještě s podtitulem studentskýho filmu, chtělo fakt slušný míče a především odvahu to vůbec vypustit ven. Jak už napovídá samotnej obsah, autor si to potom sežral i se zákuskem, ale nebejt lidí tohohle formátu, asi pořád ještě cvičíme v uplejch trikotech na Spartě a místo "mam v piči" říkáme "čest práci". Byla celkem sranda pozorovat Landovskýho v roli hosta, už jenom z důvodu, že ho v podstatě znám jenom jako starýho dědka z Bastardů a pár filmů před nima. Jako revoluční považuju i fakt, že ta metafora je vlastně uplně dokonalá. Hosti-totální kolohnáti a hulváti bez špetky citu, hostitelé-střízlíci a utřinosové vystavení napospas nátuře svého hosta. Ten ale nemusí bejt nutně zlej, čimž bych řekl, že může bejt míněno, že každej režim má slabinu, popřípadě světlou stránku (což nemusim nutně vztahovat zrovna k tomuhle režimu). Poslední záběr na křesle už trochu přepísklej, ale aj dont gif a fak. ()
Skvělý film, tváří se jak dospělá tvorba od zkušeného matadora a on je pod ním podepsán velmi talentovaný studentík pan Venclík. Škoda, že pak dlouhá léta nic nenatočil. ()
"Všichni musíme poslouchat, tak ty budeš taky!" Myšlenka je jasná, ale zpracování spíše průměrné. ()
,,Časy sou zlý´´...ale sousedi jsou na tom ještě o trochu hůř, takže si musíme svého okupanta hýčkat....,,ale raději netykat´´...odvážný studentský kousek brilantí satirickou parafrází vystihuje příchod varšavských vojsk dokonaleji, než kdejaký současný filmový spektákl.... ()
Vcelku zdařilé podobenství, jak snadno si člověk zvykne na menší zlo, když mu může hrozit větší. Ani se nechce věřit, že byl scénář napsán ještě před ruskou okupací... ()
Tak nevím, zda byl Vlastimil Venclík tak naivní nebo opravdu myslel, že mu toto projde. Rok po královské jízdě tanků do Československa. Tohle byla víc než jen otevřená kritika. Jenže odvahu nelze ještě nazývati uměním. Samozřejmě, že Pavel Landovský byl výborný. ()
No, jen jsem zíral. Vynikající nápad. Jen ten hodnotím hodně vysoko. A další plusy za odvahu. Něco podobného zkoušet prezentovat v roce šedesát devět, nu klobouk dolů. Celkově to celé hodnotím jako hodně nadprůměrné dílo a to nejen kvůli těm dvěma věcem co jsem již popsal. ()
Mistrná ukázka politické satiry, která jistě mnohým z aktérů a tvůrců do jisté míry zavařila. Je to těžko k sehnání, sám jsem to viděl jen z VHSky nahrané v raných 90. letech. Je škoda, že takového věci se moc neopakují, přitom 20 minut přeci nic není. Krátký film, který každého naladěného na tu správnou "vlnu" nadchne, snímek, který má co říct. ()
Jestli pak jste si všimli,kolik hodinek měl Lanďák na ruce?Typické pro osvoboditele z,,Východu,,! ()
Tyjo všichni kdo se na tomhle filmu podíleli byli hrdinové, kariérní sebevrazi nebo..... Mimo to skvěle zahrané i natočené. Landovský jako ve všem z tohoto období jeho kariéry dokonalý....."Ten vedle, ten má svini!" ()
"Tak vás tu máme, bratři z krve Kainovy, poslové noci, která do zad bodá dýku, tak vás tu máme, bratři, vnuci Stalinovi, však ne tak jako včera, dnes už bez šeříků, však díky za železné holubičky míru a díky za polibky s chutí hořkých mandlí, v krajině přelíbezné zavraždili víru, na cestě rudé šípky jako pomník padlých. Vám poděkování a vřelá objetí za provokování a střelbu do dětí, a naše domovy nechť jsou vám domovem, svědky jsou hřbitovy páchnoucí olovem." ()
Absurdní komedie, prý napsaná ještě před rokem 1968. Nehledě na možný politický podtext se jedná o příjemnou absurditu s motivy 1984 – představte si, kdyby se k vám do bytu nastěhoval „přidělený“ člověk navíc. Nakonec byste byli rádi, kdyby vás „ten váš“ (hlavně nejmenovat!) nemlátil. ()
Krátkometrážní studentský snímek reagující na nezvanou návštěvu okupačních vojsk v Československu roku 1968. Skvěle natočené a klobouk dolů před odvahou tvůrců! ()
To je přesně ten film, hra nebo divadlo, které se v Čechách tak líbí. Tragikomedie plná jinotajů a hlášek. Ať to bylo myšleno jakkoliv a uvedeno kdykoliv (1968), je to bezva. Landovský s Hálkem tam sednou jako málokdo. ()
[2010-04-07] * Fantastické (v historickém kontextu vpravdě věštecké) vystižení slabošské podstaty lidské povahy, nechce se mi věřit, že scénář byl napsán dávno před okupací ()
Vím, že dát trezorovému filmu odpad, je zatra troufalost, ale nemohu jinak. Absurdita posunutá ad primitivum, Lanďák v xkrát sobě vlastní roli už značně otravuje prvoplánovou předvídatelností. V roce 1969 asi nadšený řev, ale přece jen, čas pokročil a nesčetněkrát, a mnohem lépe, zpracované dobové politické metafory mě už jaksi netáhnou. Ovšem pokud (a zdůrazňuji - pokud skutečně) byl scénář napsán ještě před "bratrskou pomocí", nechápu, jaké události nebo situace měl být alegorií. Stockholmský syndrom? ()