The City of the Dead

Černobílá kamera, tajemná atmosféra, HODNĚ umělé mlhy, Christopher Lee v jedné z vedlejších rolí a téma čarodějnictví - tak toto všechno zavánělo povedeným a zábavným šedesátkovým hororem, nicméně to byl perfektní závěr, který to pro mě vytáhl na plný počet hvězdiček. __ Srovnání s Psychem se díky podobnému schématu příběhu a stejnému roku natočení sice trochu nabízí, ale zatímco Hitchcockův film byl pro mě z uzívání nudný, bez atmosféry a s absencí sympatických herců, tento britský majstrštyk nenudil, atmosféru měl více než dokonalou a herci byli taky dobrý. ___ Některé lehce spoilerující záběry z tohoto filmu byly použity ve videoklipu skupiny Iron Maiden - Bring Your Daughter ... To The Slaughter. (01.06.2012)

Jeden z prvních hororů (dokonce jsem někde četl, že úplně první), který přinesl téma reinkarnovaných čarodějnic, které vždy o sabbatu obětují nevinnou dívku, aby si prodloužily věčný život. V Itálii přímo na tenhle film zareagoval Mario Bava svojí Černou nedělí a odstartoval tam populární vlnu gotických hororů. Příběh sice není bez chyb. Padouch a oběť jsou od začátku přímo dáni (což nešťastně prozrazuje i dobový plakát k filmu), ale ta atmosféra je k nezaplacení. Krásné kulisy zchátralých domů města posedlého satanismem, hustá mlha se převaluje nízko nad zemí, nechybí zlověstná podzemní kobka a krásný pochmurný hřbitov s obřími kříži. Hudba zajímavě střídá jazzové pasáže s hororovými symfonickými, podepřené sborovým zpěvem. Zajímavé je, jak se zde opakují scény při obou návštěvách prokletého města – ty stejné pohledy občanů, ty stejné rituální prvky a všechno to směřuje k nevyhnutelnému. Konec je fakt paráda, výborně graduje, z kříže šlehají plameny a do toho zlověstný zpěv sboristů. Christopher Lee je bůh (jako obvykle), i když tady hraje spíš druhé housle, jednoznačným trumfem je Patricia Jessel, démoničtější čarodějnici byste těžko hledali. (09.10.2018)

Jednoduchá mysteriózní čarodějničina, halená do mlžných oparů, kde se diplomky chtivá sličná studentka vydá pátrat v temných análech Nové Anglie 17. století přímo do jednoho proklatého městečka, přebývá v tajemném hotelu (a tak dál). Všechno strašidelný jak má být, jen tomu chybí něco ikonického (samozřejmě vyjma Leeho tváře, ale on je tu spíš v pozadí). Tak jako tak dobrá volba na svíčku a příjemný starosvětský hororový večírek. (15.01.2016)

Klasická duchařina 60. let, která v některých málo momentech dokáže vzbudit napětí i dnes. Městečku až moc neslouží, že je papundeklové, vždycky si pak vybavím filmy Ed Wooda, kde přes jeden kašírovaný hřbitůvek chodili herci stokrát tam a zpět, aby to vypadalo, jak je vše daleko a jak daleko jeden druhého honí. Také mi přišlo divné, když studentka si čte o obětech mladých dívek a jaké atributy jsou k tomu potřeba, je v čarodějnickém městě a jeden atribut za druhým se hodí přímo na ni, že prostě neudělá rovnou čelem vzad a pila pryč, ale jde zkoumat podzemí. Taky těch obyvatel městečka mi přišlo nějak málo - na začátku ji tam upaluje minimálně dvacet lidí, ale při procházkách vesnicí se dá narazit tak na pět. A lidí v kápích je sice víc, ale stínem kříže asi stačilo políbit jen čtyři. Jsem rád za konec, protože nemám rád horory, kde se dozvíme, že něco nějak po staletí funguje, a jsme svědky jen toho, jak se to stane po stoosmapadesáté znovu. (08.06.2017)

Podařený horor ze staré anglické školy, kde se místo explicitního násilí a vybíjení omladiny sází na pomalu budovanou atmosféru pomocí klasických ingrediencí: spousta mlhy, nevraživě se tvářící obyvatele středověce vypadajícího městečka, tajemné zvuky a upřené pohledy za doprovodu náležitě strašidelné hudby. Velmi kvalitní a bohužel podle počtu místních hodnocení málo známý kousek, který rozhodně stojí za vidění. (06.11.2009)