Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Historická komedie se točí kolem veselé hostinské, vdovy Kateřiny (A. Vránová) v Jirchářích. Vdova je půvabná, a tak o ni má zájem mnoho mužů. Protože je všechny odmítá, nazývají ji povětrnou. Purkmistr Šimon (Č. Řanda) nemůže potlačit žárlivost a když páni radní opět poukazují na výtržnosti a povážlivou pověst hostince i jeho majitelky, pověří nového rychtáře kožešníka Sukovského (V. Menšík), aby u paní Kateřiny udělal zkoušku… Alena Vránová zazářila v hlavní roli krásné, něžné i drsné, veselé i odvážné vdovy po hostinském, která si chce zachovat samostatnost co nejdéle, i za cenu živnosti s neblahou pověstí. Musí odrážet nekončící útoky závisti, uražené ješitnosti, pokrytecké morálky i dotčené bezvýznamnosti, pobuřuje už tím, že se liší od vžitých představ, za nimiž se skrývá hodně nectnosti a přetvářky. Úsměvný příběh na motivy historické povídky Zikmunda Wintra Rychtář v pasti natočil podle scénáře O. Vogeltanze v roce 1976 režisér F. Filip. (Česká televize)

(více)

Recenze (20)

sator 

všechny recenze uživatele

Alena Vránová vytkla Vladimíru Menšíkovi, že se nedrží textu a proto neví kdy má ona nástup. Menšík se urazil, odešel z natáčení, ke zděšení režiséra Františka Filipa. Natáčení proběhlo v chladném duchu a Menšík s Vránovou rok nemluvil. Co tys čekala od manželství? Abych se do sytosti najedla... Tvoje pusa je nevyklizená maštal... Téma celého příběhu se točí kolem zákona tzv. "poctivého spaní".V praxi to vypadalo takto. Rychtáři prováděli  zkoušky poctivého spaní, kdy chodívali v noci po domech a zjišťovali, zda u svobodných děvčat nenocují mládenci. Většinou u nich mohli zůstávat jen do deseti hodin v noci a za nedodržení pravidel byli trestáni. ()

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Historická novela posloužila Františku Filipovi k jinotajné inscenaci, v níž se dokonale zazrcadlila normalizační společnost se svým udavačstvím a pokrytectvím: kolem krásné Kateřiny se točí chtiví a mstiví měšťáčci, kteří – dostane-li se jim moci – neváhají využít ji k svému prospěchu. Kožešník, který se stane rychtářem (a následně i zlodějem, vyděračem a udavačem), je sice jen jedním z armády slabochů, zato ve skvělém podání Vladimíra Menšíka vtěluje veškerý hnus mstivosti, která přelstívá i jeho vlastní hloupost a jíž odolá jen jeho poživačnost, na niž nakonec doplatí. Menšíkovi se podařilo tato charakterová břemena dokonale ovládnout, balancuje na hraně komiky a tragédie, kterou především tlumí stylizace prostředí, zvláště exteriérů, jejichž útulná semknutost, blízká malbám Carla Spitzwega, předznamenává, že nakonec začne sněžit. K žádné vánoční útěše a – přes epikurejství většiny postav – ani k žádnému boccacciovskému finále nedojde: pozornost strhává titulní postava ve svém trvale ohroženém, zneužívaném ženství, lidská – a svou vnitřní pravdivostí oprávněná soudit. V panoptikálním reji dolézání, špiclování, zatýkání a předstírání nade všemi vítězí, ale je to vítězství hořké, dále osamocující. ()

Reklama

rakovnik 

všechny recenze uživatele

Zajímavé, že hostinská místnost bylo nazvána "Piterna". Nemyslím, že by se takto byť v 16. století hospoda nazývala. Herecké obsazení je slušné a Vladimír Menšík do hospody prostě patří, dokonce na začátku v bitce rozbije o někoho židli. Chybí trochu nadsázky a vtipu, jak bychom podle obsazení mohli očekávat. Humorný podtext by udělal tuto inscenaci zajímavější a i Zikmund Winter uměl psát své historické povídky s vtipem. ()

ArthasKarfa 

všechny recenze uživatele

Zikmund Winter psal zajímavé povídky, čtením se většinou dostaneme do 17. století a zápletkou bývají měšťanské problémy i vojenské útrapy vojáků Třicetileté války. Jeho styl se možná každému líbit nemusí, ale historická próza tohoto typu je otevřená všem a stojí jak za přečtení tak za shlédnutí. Kateřina zlé pověsti je odrazem měšťanského života v Praze před rokem 1670 a nechá nás nahlédnout do již tehdy velmi čile rozběhlé korupci a pletichám městských úředníků. ()

Blondybaby 

všechny recenze uživatele

Protože jsem četla původní povídku Zikmunda Wintera, nemohu dát vyšší hodnocení. Zcela zbytečně překombinovaný a přitom vykostěný děj, postrádající téměř logiku. Kateřina je v tomto podání vlastně nešťastnou ženou, rychtář je zde spojen s knižní postavou bigotního měšťana Říhy Sukovského, čímž dostáváme zajímavě schzofrenní postavu :( Věčná škoda, že se více nedrželi původní povídky a úplně zbytečně přetvářeli perfektní příběh. Jinak herecké obsazení parádní, kostýmy na televizí inscenaci nadprůměrné. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (2)

  • Téma celého příběhu se točí kolem zákona tzv. „poctivého spaní“. V praxi to vypadalo takto: Rychtáři prováděli zkoušky poctivého spaní, kdy chodívali v noci po domech a zjišťovali, zda u svobodných děvčat nenocují mládenci. Většinou u nich mohli zůstávat jen do deseti hodin v noci a za nedodržení pravidel byli trestáni. (sator)

Reklama

Reklama