Magnetické vlny léčí

Příjemná westernová mikrokomedie, s dobrými hereckými příležitostmi jak pro Biddleho tak pro podvodného léčitele Wu-Ha nebo pro Bankse. Akorát si teď zrovna nevzpomenu jak se jmenoval ten povedený Šterclův slouha..? To byla také postava-:)) Kratičký ale milý film s celkem otevřeným koncem..Samozřejmě kvalit Uspořené Libry však nedosahuje, a co se týče dua Werich-Sovák, tak krom Libry si společně už mockrát nezahrály-ještě se mě vybavuje televizní film Slzy které svět nevidí. Že by tedy jen 3x? (05.07.2007)

Kvítek oteplení šedesátých let, kdy i na obrazovce čs. televise se mohla objevit westernová hříčka (snad v následku úspěchu Limonádového Joea a na rostoucí vlně Vinetouománie) dle námětu amerického autora O´Henryho. Škoda, že scénář je tak narychlo spíchnutý, takže i když výkony pánů Wericha, Sováka, Štercla i Mareše jsou nadprůměrné na 4* toto zábavné dílko nedosáhne. Snad nejhezčí je hudební vložka s Evou Pilarovou v roli saloonové zpěvačky. (29.07.2010)

Škoda přeškoda, že tak zajímavý komediální námět je krátký. Parodie s Werichem a Sovákem na Divoký západ byla dobrý nápad, leč nedotažený díky krátké stopáži. Přeci jen lze ale zaslechnout pár štiplavých vtipů třeba na starostovu inteligenci. To co se tady jen naznačilo, to v Limonádový Joe dotáhli na plátno. (31.08.2021)

Samo o sobě by to až tak zajímavé ani vtipné dílko nebylo, ale ona je to hlavně rebelská protisystémová hříčka, u které až zírám a trnu, co se jim tam všechno povedlo ani ne zvlášť skrytě dostat a že to cenzura ani později v sedmdesátkách neodchytla a nezakázala. Co se nejvíc ví, je, že tam tvůrci záměrně vmontovali písničku Ve městě se povídá (a nejpozději díky Klusákově knížce o Gottovi se také ví, proč - že to byla odpověď na režimní fauly od Matušky, Pilarové a Gotta, protože režim o nich pouštěl nactiutrhačské fámy a připomínal jim, kdo nad kým má moc.... ostatně podobně byla vykonstruována porno-kauza pro Kubišovou, které pak na to konto zakazovali vystupovat). Ale písnička stranou, tahle hříčka je z úlevných prostořekostí složená celá, a to se pak musí hodnotit v úplně jiném světle. Namátkou: Poznámka se změní ve skandované agitační provolávání: "A vy máte vyhlásit boj za zdraví! Za národní zdraví!! Za zdravý zítřek!!! Boj za boj!!!!" -- Při prohlížení šerifovy hvězdy: "Hmm, u nás máme jinou. - Větší? - Ne, větší, to ne, takovou JINOU." -- K možnosti odposlouchávání: "Ucho vlasti." -- A na adresu případných odposlouchávacích agentů: "Von je blbej, von si stejně nic nezapamatuje." --- O volbách: "Volby, to je pohřeb." -- Postesk: "Nebylo mně dopřáno univerzitní vzdělání, neb mí rodičové byli popraveni. Omylem." -- A nejlepší hláška: "Když svobodně budete chtít, tak se vám bude lépe muset!" *~ (01.06.2022)

Obecně, vysoce převídatelné, od okamžiku, kdy se na scéně objeví Mareš, je jasné, jak příběh skončí. Ovšem zaujaly mě tři okamžiky: 1. hudební vložka se Šlitrem a Pilarovou 2. Werichovo "bidl - židl" 3. že se jedná o první film, kde je na plátně probírán důležitý aspekt našeho žití, totiž schopnost ohnout jazyk do žlábku (či korýtka). Já to třeba neumím a dlouho jsem z toho měl mindráky, než jsem si přečetl, že je to geneticky dané a je vzácnější to neumět než umět. Takže od té doby se korytářům hlasitě vysmívám! (03.01.2024)