A King in New York
Kráľ v New Yorku
Režie:
Charlie ChaplinScénář:
Charlie ChaplinHudba:
Charlie ChaplinHrají:
Charlie Chaplin, Maxine Audley, Jerry Desmonde, Sidney James, Michael Chaplin, Harry Green, Dawn Addams, Shani Wallis, Yvonne Romain, Alan Gifford (více)Obsahy(1)
Trpká satira na obdobie "maccarthizmu" a výsluchov pred Výborom pre neamerickú činnosť. V krajine kráľa Šahdova vypukne revolúcia a on utečie do Ameriky. Prichádza do New Yorku so štátnym pokladom a projektom mierového využitia atómovej energie, oboje však sklame. S pokladom ujde ministerský predseda a o mierový projekt nemá nikto záujem. Šahdov je na mizine a nájde si prácu v televízii. Zoznámi sa s mladým chlapcom, ktorý je zapáleným komunistom, a preto ho začne Výbor pre vyšetrovanie neamerickej činnosti vyšetrovať. Charles Chaplin nakrútil film Kráľ v New Yorku po tom, čo sa kvôli vlastným problémom s Výborom rozhodol nevrátiť do USA. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (35)
Svižné, vtipné, ironické... V hodně momentech typický tulák...😀 Charlie Chaplin si ve filmu zahrál se svým desetiletým synem který se mu narodil už v dědečkovském věku 60.ti let. Charlie si to s mc carthym a huverem vyřídil po svém - s humorem a noblesou... ()
Chaplin opět přišel s prudce originální zápletkou a množstvím trefných společenských postřehů – svržený král chválící americkou pohostinnost, zatímco mu imigrační úředník odebírá otisky prstů (naprosto aktuální scénka), geniální klučina z komoušské rodiny se svými neuvěřitelnými propagandistickými výlevy („já za to nemůžu, jak mě to chytne, nedá se to zastavit“), svět prošpikovaný reklamou, mccarthyovský tribunál… Jen už to nemá takový vypravěčský spád a ingredience tak úplně nedrží pohromadě, cílená snaha dělat legraci je trochu víc vidět, nepřesvědčilo mě to zkrátka tak jako Monsieur Verdoux nebo Světla ramp. ()
Sice to zřejmě asi moc nesouvisí, ale po shlédnutí tohoto filmu se mi vybavil titul autobiografie Adiny Mandlové "Dneska už se tomu směju". S ironickým odstupem si Chaplin připomíná konec 40. let a 50. léta, když vypráví příběh evropského krále, který utíká ze své země do USA za "svobodou", aby ho tam komerce a reklama naprosto vycucly a aby se pak následně stejně raději vrátil do svého původního domova... Poslední dobrý Chaplinův film... ()
Chaplin byl evidentně svědomím USA. Film nepostrádá vtip a svižný děj, ale přiznám se, že mne zklamal závěr, přece jen vyústění obvinění z kontaktů s komunisty bylo příliš ukvapené. Očekával bych hlubší kritický pohled na éru mccarthyismu... ()
S Chaplinem mám od začátku problém. Někdy mě jeho filmy dostanou, někdy mě minou o světelné roky. Tohle je tak napůl. Svržený král Šadhov přijíždí po revoluci do "země svobody" USA a zažívá veselá dobrodružství, která na druhý pohled až tak veselá nejsou. Poklad mu ukradne premiér, o jeho mírové využití atomové energie nemá nikdo zájem, stává se obětí a pak hvězdou reality šou a reklam a nakonec skončí před výborem pro neamerickou činnost. Na papíře to zní úžasně, ale problémy je, že Chaplin neví, jestli chce točit vážnou satiru nebo grotesku. A tak se tyhle satirické scény střídají s komediálními, ve kterých Chaplin působí jako taková soft verze Louis de Funése. Něco je vtipné, něco zoufale trapné a natahované a vypadá to jako z němé grotesky (hadice). Ani tady si Chaplin neodpustil postavu malého kluka i tady balí o mnoho desetiletí mladší ženu. Navíc celý ten film nevypadá jako z roku 1957, ale jako by byl natočený někde v půli 30. let. Celkově to není zlé, ale u spousty scén jsem si připadal až trapně. ()
Povedená pomsta Chaplina Americe, za to jak se k němu i k normálním lidem v té době chovala, té jejich paranoie, pseudodemokracii a neobjektivností médií (vše jim zůstalo dodnes). Tohle muselo být pro některé v době vzniku filmu silné kafe. ()
Nějak mi tento film nesedl. Obsahuje dost nudných a zbytečných scén a těch zajímavých je podstatně méně. Téma samotné zajímavé je, ale přijde mi, že je pojaté trochu nešikovně, strojeně a nedotaženě, na což u Chaplina-perfekcionisty nejsem moc zvyklá (nepočítám-li rané grotesky). Nicméně, scény s plastickou operací a reklamou na whiskey jsou opravdu skvělé. Silné 3*, na mého milovaného Charlieho je to ale trochu málo. Světla ramp měla být asi jeho poslední dílo, bylo by to jistě lepší ukončení jeho výjimečné kariéry. Třeba jsem ale příliš mladá a Krále v New Yorku ocením až časem... Uvidíme. :) ()
"A podívejme se, není to Greco?" "Ale ne, pane, to je Filipínec." "Mluvím o tom obrazu." "To ani nevím, moje žena to koupila někde na aukci." --- Tady není o čem. Poslední velká filmová role Charlie Chaplina v brutální obžalobě amerických 50. let - se všemi reklamami, konzumem, plnými hubami svobody a demokracie ve světle inkvizičních tribunálů... a na přetřes přijde dokonce i "alternativní školství" - obzvláště tyto scény z "moderní školy", která dává "rozvinout duši dítěte", jsou dnes víc než aktuální. Vlastně celé je to neskutečně aktuální. Strašně dobrý film. Strašně. ()
Bohužel hodně slabý film. Je to nejspíš takové vyřizování účtů mezi Chaplinem a Amerikou, ale až na několik gagů to nemá čím bavit, je to příliš prvoplánové a jednotlivé zápletky nedrží pohromadě. ()
Asi jsem hloupá na to, abych dovedla pochopit a docenit tento film.Ty 4 * jsou trošku slabší. Líbil se mi malý Michael Chaplin, až by se ho jeden bál! ()
Nezklamal ani ve své poslední velké roli. ()
Tohle se mi od Charlieho libilo asi tak nejmíň za mnou shlednutou jeho filmovou kariéru. Pár vtipných glos tu vyznělo i humor a docela i tvrdá sociální satira, ale jak řikám mohlo z toho mračna přece jen víc kapat! ()
Chaplin kritizuje americké pronásledování levicově smýšlejících lidí (sám jej zažil). Možná, že by satira mohla být silnější kdyby do filmu propašoval víc vlastních prožitků. V jeho biografii je jich spousta, jenže pak už by nešlo o komedii. Jedná se o jediný Chaplinův film, kde se najdou hluchá místa. I sem se mu podařilo vpašovat sekvence z němého filmu, např. šmírování skrz klíčovou dírku (tahle scéna je inspirovaná skutečnou příhodou z jeho života). Vše je ukazováno velmi polovičatě, takže to nemá patřičnou sílu, obzvlášť scény u soudu, avšak určité satisfakce se mě i Chaplinovi dostalo ve scéně s hadicí, kde "zchladil" celý soudní tribunál. Bohužel tohle a pár podařených gagů z úvodu filmu nevyrovná nevyváženost mezi komickými a sentimentálními scénami. ()
Podle mě jeden z nejslabších Chaplinových filmů. Myšlenka jasná, ale zbytek je docela bída. Dobrého humoru poskrovnu, romantická linie křečovitě nucená a dětský hrdina očividně papouškoval něco, o čem měl s bídou šajn - připomíná to spíš reklamu s dětmi :„Splátky, splátky, splátky. No kde na to máme brát?!“ Myšlenka je typicky lidská, uznávám. Možná ale nebylo třeba celovečerního filmu. ()
Trpký trolling. ()