Melinda a Melinda

"Nevěřil bych, že republikánka může být tak sexy." Už dlouho jsou slyšet hlasy tvrdící, že už nějakou dobu prochází Woody Allen tvůrčí krizí. Začalo to u Darebáčku a od té doby si vždycky ty hlasy rýpnou (až na Match point), že Woodymu dochází dech. Mně to tak tedy vůbec nepřijde, z té poslední řady filmů mi jenom trochu nesedlo Cokoliv, ale jinak jsou mi ty filmy sympatické a drží si svůj styl. Když Woody natočí žánrový film, tak se strhne kritika, že by měl zůstat u svých vztahových propletenců a když se k nim vrátí, tak se všichni ozvou, že svá předchozí díla už nedožene. Melinda a Melinda nepřináší nic nového, ani nemá tolik přehnané ambice. Sice chvilku trvá než si zvyknete na vyprávění na přeskáčku a hranice mezi komedií a tragédií v druhé půlce začnou mizet, ale musím říci, že právě vzniklý tragikomický tón mi připomněl Hanu a její sestry. Scénář napsal Allen za měsíc, je to někdy trochu znát a uznávám, že dramatická linie později trochu nudí, ale to protože nemá Willa Ferrella. Jako náhrada za Woodyho se tedy opravdu vyvedl, nikde jinde jsem ho neviděl tak umírněného a díky němu se tam taky v několika momentech mihne Steve Carell. (26.10.2007)

To paralelní vyprávění jednoho příběhu ze dvou perspektiv, respektive ve dvou odlišných verzích, je asi filmařsky zajímavé a opět potvrzuje, že Allenova kreativita měla vždy bezedné zdroje, nicméně přesto si vlastně nejsem jistý, jestli se mi to líbilo nebo ne. Už ta výchozí nepravděpodobná situace (respektive rámování celého filmu metodou příběhu v příběhu) mě poněkud iritovala, protože si nedovedu představit, že by si někdo u večeře dokázal takto odvyprávět souvislý příběh (a ještě u toho vést  hlubokomyslné diskuse o tom, zda je podstata života tragická nebo komická), a považuji to pouze za tradiční literární techniku (Dekameron, Canterburské povídky), kterou si zde Allen jen vypůjčil a o kterou vlastně zas tak nejde, protože stěžejní je zde využití jedné postavy - ztvárněné stejnou herečkou - ve dvou odlišných příbězích, z nichž jeden má být tragický a druhý komický. Osobně by mi to takto napsané bez znalosti filmu asi přišlo jako docela působivý nápad, ale v tomto konkrétním zpracování musím říct, že mi to přišlo bohužel divácky docela odtažité, a osobně jsem se dost ztrácel v té změti postav (k obsazení ale výtky nemám, vadil mi tam snad jen krajně nesympatický zjev Brooke Smith), jejich nezapamatovatelných jménech a nepřehledných motivacích - dokonce jsem měl problém se vůbec orientovat v tom, zda zrovna sleduji komickou nebo tragickou část (!), což je možná moje chyba, ale fakt je ten, že film to svému divákovi skutečně nijak neulehčuje. A když si člověk odmyslí všechny ty blbinky s formální stránkou, zůstanou mu vlastně jen notoricky známé Allenovy motivy, servírované zde ve stopadesáté variaci, což se někomu může stále líbit, ale mně osobně to v tomto případě spíše jen nudilo, a vybavovaly se mi jiné Allenovy filmy, které osobně považuji za zdařilejší. Titulní postava mi navíc nebyla moc sympatická a už jsem u Allena zažil mnohem hezčí herečky v hlavní roli, takže hlavně to srovnání s jinými Allenovými filmy je pro mě asi hlavním zdrojem přesvědčení, že už jsem od něj prostě viděl lepší věci, byť možná odvyprávěné zcela konvenčně. (11.07.2021)

Nedá se říct, že se jedná o špatný snímek, "Melinda a Melinda" je spíš nevýrazné dílko, něco mezi filmovou hříčkou (málo nápaditou) a vztahovou tragikomedií (bez účinného dopadu). Filmu by prospěla důkladnější péče, takhle totiž působí jako narychlo spíchnutý hybrid, kterému se nikdo neměl čas věnovat. Možná to zná příliš kriticky, ale je to dáno tím, že od Allena jsem si navykl na vyšší úroveň. Neříkám, že film není koukatelný (tedy až na k uzoufání nudnou úvodní scénu s večeří), obě poloviny mají své vrcholy a solidní herecké výkony (Radha Mitchell, Will Ferrell), ale ruku na srdce: Proč dávat přednost tomuto filmu, když existují obdobné a výrazně povedenější "Zločiny a poklesky"? 6/10 (04.11.2009)

Už jen čekám, až bude sám mistr požádán některou z jihoamerických produkcí, jestli by jim nenatočil nějakou tu telenovelu. Ne, tak špatně samozřejmě Woody Allen skončit nemůže, ale zrovna Melinda a Melinda se dá považovat za takovou humornou a milou telenovelu pro náročnější. Vzhledem k tomu, jak jsem hodnotil některá Woodyho povedenější díla, musím dát jen za tři. (04.01.2008)

Melindě a Melindě předcházející "Cokoliv" se mi zdálo podstatně nápaditější (zato Cokoliv předcházející Hollywood v koncích byl hodně slabý) - tento film tedy hodnotím jako Allenův průměr v rámci posledních několika let (ale jednoznačný podprůměr v porovnání s jeho tvorbou celoživotní) . Základní idea filmu (spor dvou dramatiků o to, zda je život spíš komický nebo tragický) je skvělá, ve výsledku mě však "tragická část" příběhu moc nebavila, a také měla nulovou pointu. Zato "část komediální" se nesla přesně v tom duchu, v jakém mám Allena rád - v zásadě je to zase o sarkastickém bojácném neurotikovi bojujícím o srdce jedné dámy - Woody však toto provařené téma dokáže pojmout vždy nějak invenčně, a tento film není vyjímkou. Konstantně se šklebící Will Ferrel v roli allenovského hrdiny obstál opravdu slušně - leč nedá se nic dělat, nejlepším allenovským hrdinou je stále Allen sám. Nebo aspoň byl. (03.04.2005)