Melinda a Melinda

Melindu a Melindu sprevádzali nie príliš nadšené recenzie, dokonca aj niektoré podpriemerné, takže som si vtedy povedal, že tento film z jeho tvorby oželiem. Lenže išiel raz v noci v televízii a bol som akurát hore, zbadal peknú Radhu Mitchel a dal som senilnému Allenovi nakoniec šancu. A dobre som urobil. V jeho súčasnej filmografii solídny priemer, ktorý nenudí, má niečo do seba a pôsobí originálne. Znova poteší množstvo hviez vo vedľajších a ešte viac vedľajších úlohách. (18.12.2012)

Dva príbehy s tou istou podstatou. Jeden vypovedaný vtipne, druhý tragicky. Tak toto nemohol zvládnuť nik iný, než Allen. Každý má na seba asi trištvrte hodinku, čomu zodpovedá aj nie celkom presne vypsychologizovanie pováh. Ale ide o milé prevedenie dvoch rozdielnych dejových pováh. Čo je zaujímavejšie, že ani jedna nenapĺňa svoju podstatu úplne, ale stále sa tu niečo deje, príbehy sú vkusne prestrihané a navyše k tomu prispieva aj sympatická partia hercov. 70%. (26.10.2007)

Dlouho jsem se komentáři vyhýbal, ale zkusím už do toho kyselého jablka kousnout. S jedinou výjimkou jsem viděl všechny filmy Woodyho Allena a toto je ojedinělý případ, kdy jdu s hodnocením pod tři hvězdičky. Nápad vyprávět stejnou historku jednou jako komedii, podruhé jako tragédii, má tááákovéhle vousy, ale pořád i značný potenciál. Líbí se mi i to, že oba "rámcoví" vypravěči - gagman a vážný dramatik - jsou přesvědčeni, že smysluplnější je žánr toho druhého. Jenže: 1) Oba příběhy mají společnou jen Melindu. Prostředí, v nichž se ocitá, a postavy, s nimiž se setkává, jsou jiné a nehrají je stejní herci. Nejde tedy o dva úhly pohledu na tentýž příběh, ale dva různé příběhy. Ten komediální není moc vtipný, ten vážný má k tragice daleko. 2) Narychlo obsazená Radha Mitchell je bezbarvá, místy protivná a ani jedné Melindě nevtiskla punc osobitosti. Její osud mi byl tak vzácně lhostejný, že jsem měl problém dodívat se na to do konce. 30% (28.11.2009)

To paralelní vyprávění jednoho příběhu ze dvou perspektiv, respektive ve dvou odlišných verzích, je asi filmařsky zajímavé a opět potvrzuje, že Allenova kreativita měla vždy bezedné zdroje, nicméně přesto si vlastně nejsem jistý, jestli se mi to líbilo nebo ne. Už ta výchozí nepravděpodobná situace (respektive rámování celého filmu metodou příběhu v příběhu) mě poněkud iritovala, protože si nedovedu představit, že by si někdo u večeře dokázal takto odvyprávět souvislý příběh (a ještě u toho vést  hlubokomyslné diskuse o tom, zda je podstata života tragická nebo komická), a považuji to pouze za tradiční literární techniku (Dekameron, Canterburské povídky), kterou si zde Allen jen vypůjčil a o kterou vlastně zas tak nejde, protože stěžejní je zde využití jedné postavy - ztvárněné stejnou herečkou - ve dvou odlišných příbězích, z nichž jeden má být tragický a druhý komický. Osobně by mi to takto napsané bez znalosti filmu asi přišlo jako docela působivý nápad, ale v tomto konkrétním zpracování musím říct, že mi to přišlo bohužel divácky docela odtažité, a osobně jsem se dost ztrácel v té změti postav (k obsazení ale výtky nemám, vadil mi tam snad jen krajně nesympatický zjev Brooke Smith), jejich nezapamatovatelných jménech a nepřehledných motivacích - dokonce jsem měl problém se vůbec orientovat v tom, zda zrovna sleduji komickou nebo tragickou část (!), což je možná moje chyba, ale fakt je ten, že film to svému divákovi skutečně nijak neulehčuje. A když si člověk odmyslí všechny ty blbinky s formální stránkou, zůstanou mu vlastně jen notoricky známé Allenovy motivy, servírované zde ve stopadesáté variaci, což se někomu může stále líbit, ale mně osobně to v tomto případě spíše jen nudilo, a vybavovaly se mi jiné Allenovy filmy, které osobně považuji za zdařilejší. Titulní postava mi navíc nebyla moc sympatická a už jsem u Allena zažil mnohem hezčí herečky v hlavní roli, takže hlavně to srovnání s jinými Allenovými filmy je pro mě asi hlavním zdrojem přesvědčení, že už jsem od něj prostě viděl lepší věci, byť možná odvyprávěné zcela konvenčně. (11.07.2021)

Už jen čekám, až bude sám mistr požádán některou z jihoamerických produkcí, jestli by jim nenatočil nějakou tu telenovelu. Ne, tak špatně samozřejmě Woody Allen skončit nemůže, ale zrovna Melinda a Melinda se dá považovat za takovou humornou a milou telenovelu pro náročnější. Vzhledem k tomu, jak jsem hodnotil některá Woodyho povedenější díla, musím dát jen za tři. (04.01.2008)