Kočka na rozpálené plechové střeše

Keď sa u Pollittovcov kričalo, tak sa kričalo a prekrikovalo poriadne a ja som z toho všetkého mala nervy nadranc, možno ešte viac ako big dedy. A tá pani v tých infantilných ružových šatičkách ma vytáčala do nepríčetnosti. Keď sa rodina ukľudnila, tie dialógy boli fantastické. To sa netýka pani v ružovom, tá tam nepovedala jedinú kľudnú vetu. Začiatok bol trochu pomalší, ale v 50 minúte sa to zlomilo a už sa to len rútilo do úžasného záveru. Napísané a natočené to bolo výborne, Elizabeth, Paul a Burl hrali skvelo ... a Paul? ... ach jáj, ten bol v tomto filme dokonalý. (10.09.2015)

Malé prostory jsou pro výborná dramata jako stvořená...Kočka na rozpálené plechové střeše je toho dobrým příkladem. V prostředí jednoho domu se odehrává excelentní přehlídka charakterů postav, z nichž nejzajímavější jsou ty ústřední - Newman, Taylorová a Burl Ives. Tento snímek těží nejen z vynikající předlohy, ale zejména z jedinečných hereckých výkonů a dokonalých dialogů, které mají často syrový a psychopatologický nádech, avšak mnohdy se vyznačují patřičnou hloubkou. Kočka na rozpálené plechové střeše rozhodně patří mezi filmové klenoty, které stojí za víc než jedno zhlédnutí. (29.12.2011)

Není pochyb o tom, že se jedná o kvalitní film s kvalitními dialogy, hereckými výkony, i s inteligentním obsahem. Svízel takto zpracovaných námětů do filmové podoby však spočívá v tom, že mají svou statičností tendenci dříve nebo později nudit. Byť třeba jen chvilkově. Přesně toto u mě při sledování Kočky proběhlo. Do toku děje jsem byl vtáhnut až v momentě střetu Burla Ivese a Paula Newmana v dešti před domem, což je na můj vkus až příliš pozdě. Mít však možnost vidět tento kousek zpracovaný na divadelních prknech, bylo by mé hodnocení zajisté o třídu jinde. (12.02.2011)

Americká obdoba českého kritického realismu se vydařila nad všechno očekávání. Pro mladé a hvězdné, kteří později budou zralí a ještě hvězdnější (Newman, Taylorová) vynikající příležitost. Na tak silný zážitek se nezapomíná stejně tak jako na poznání, že všude, bez ohledu na kulisy a další dílčí průvodnosti, se jí chleba o dvou kůrkách. V amerických poměrech jde přitom o film-mezník; psychologie postav, způsob vedení herců atd. kolísají mezi klasikou čtyřicátých a novými přístupy šedesátých let. Tedy o film na zážitky a finesy víc než vydatný. (28.03.2008)

Komorní drama o znesvářené rodině dává navýsost vyniknout skvělým hercům. A já se klaním. A to i přesto, že tuhle intenzivní smršť Williamsových dialogů všichni velmi dobře známe. Pětašedesáté narozeniny despoticky vládnoucí hlavy rodiny nabídnou vyhrocené slovní přestřelky, kde se dá atmosféra opravdu krájet. Celému osazenstvu vládne hysterická Maggie, jejíž ženský půvab přehlíží užírající se Brick, nesmířený se vztah k otci raději sahá po flašce. Rodinný dialog par excellence. (11.11.2013)