Režie:
Věra ChytilováKamera:
Ervín SandersHudba:
Jiří BulisHrají:
Bolek Polívka, Miroslav Donutil, Anna Pantůčková, Jozef Kroner, Dagmar Havlová, Šárka Vojtková, Pavel Zatloukal, Břetislav Rychlík, Pavel Brichta, Ján Sedal (více)Obsahy(2)
Rázovitý vesnický chlapík Bohuš Stejskal žije sám v rozpadající se chalupě, pracuje jako dřevař, většinu času tráví s kumpány popíjením slivovice. Jeho život se změní, když mu advokát Ulrich oznámí, že zdědil obrovský majetek. Druhý den mu tetka ze sousedního domu oznámí, že se mu uškrtila koza. Nešťastný milionář se rozhodne uspořádat na její počest velkolepou smuteční hostinu. Kamarády, navlečené do svátečních šatů, odveze do brněnské luxusní restaurace, kde parta způsobí ostudu. Večer Bohuš navštíví s kamarádem Košťálem masážní salón, kde je tak nadšen službami prostitutky Ireny, že ji přesvědčí, aby se k němu nastěhovala. Pro dívku, uvyklou luxusu, je však Bohušova chalupa šok, stejně jako jeho chování. I když je pro peníze ochotná udělat téměř cokoli, nakonec ho opustí. Bohušovi se podaří přesvědčit Vlastu, aby se k němu vrátila, a zaplatí celé vesnici zavedení plynu. Všichni mu závidí a každý něco chce. Když se objeví zuřivý Ulrich se zprávou, že Bohuš nic nezdědil, protože byl jen nevlastní syn, odvrátí se od něj kamarádi, Vlasta i ostatní. (TV Nova)
(více)Recenze (1 293)
Film, který byl ve své době nepochopen. Věra Chytilová natočila podobenství o naší společnosti v době porevoluční euforie, kdy jsme naslouchali Klausovi a někteří se těšili na "jistotu desetinásobku", zatímco jiní chtěli návrat ke slušnosti nebo k tradicím. Toto podobenství je podáno formou lidové zábavy, ale kdo chce, v něm nalezne mnohem víc. Dobová kritika film úplně ztrhala, Chytilová po premiéře ani nepřišla mezi novináře, protože věděla, že jsou apriorně proti filmu. Klaus se dal slyšet, že je to nebezpečný film. Bolek Polívka jako Bohuš Stejskal ukazuje průměrného obyvatele ČR, podobně Dagmar Veškrnová jako hospodská a jeho milenka, která je vždy připravená se přidat tam, kde je to výhodné. Miroslav Donutil jako úslužný advokát, který si nechá všechno líbit do té doby, než zjistí, že klient je švorc. Jeho blbá manželka v podání Ivany Chýlkové, která si, jako doktorka se specializací na plastickou chirurgii, evidentně myslí, že snědla Šalamounovo ho... Potom galerie místních vesnických buranů a dvě nezapomenutelné postavy Jozefa Kronera a Arnošta Goldflama. Šárka Vojtková jako prostitutka a zlatokopka a konečně v epizodní roli Karel Gott jako Karel Gott. Film nikomu z účinkujících nepřinesl štěstí - o trampotách Chytilové viz výše, Polívkovi bylo vyčítáno, že "exhibuje" a od té doby byl zařazen do kategorie vesnického burana, Veškrnová si stěžovala, že musela přibrat 10 kg a že to pak dlouho shazovala, Vojtková namísto úspěšného startu herecké kariéry byla na veřejnosti považována za lehkou holku, až raději odešla do Itálie, neherečce Anně Pantůčkové zůstala na zahradě díra po bazénu a Karlu Gottovi při natáčení ukradli auto. Dnes diváci oceňují již i jiné kvality filmu a chápou jej jako nadčasové podobenství, podobně jako Hoří, má panenko. Kultovní film. ()
Kultovní česká komedie a excelentním Bolkem Polívkou.Film který v roce 1993 kritici strhali jako buranskou komedii, dozrál jako víno a stal se uznavajicim kultem jak lidu tak i artovych snobů. ()
...a koniec. ()
Je drsny, jak moc je ten film neustale aktualni a nadcasovy. Bohuzel takovych rychlozbohatliku, nefachcenku a mladiku povolanim "syn" znam bohuzel nezdrave mnoho... Paradni horka komedie... 86% ()
Bezpochyby jedna z najlepších Československých komédii ktoré boli natočené za posledných x rokov. ()
🟢 Chci sledovat znovu: ANO. ()
Misty trapny ale casteji desive uveritelny… po 30 letech nadcasovy. ()
Dědictví je krásná věc. Je dosti pravděpodobné že v devadesátých letech by s ním každý průměrný moravák naložil velmi podobně. Díky paní Chytilové jsme krásně poznali ten pravý obraz naší kultury. Samozřejmě myšleno s nadsázkou.. ()
Dědictví aneb Kurvahošigutntag, režírovaný Věrou Chytilovou, je česká komedie z roku 1992, která se stala kultovní klasikou díky svému ostrému satirickému zobrazení sociálních a kulturních změn v postkomunistickém Československu. Film sleduje Bohuše, líného, neustále opilého vesničana, jehož život se převrátí naruby, když zdědí značné jmění, včetně cihelny, několika obchodů a pětihvězdičkového hotelu. Toto náhlé bohatství ho vystavuje absurditám a přepychu bohatých, což ostře kontrastuje s jeho jednoduchým venkovským životem. Tematicky film satirizuje materialismus a morální zmatek raných 90. let, odrážející chaotický přechod od komunismu ke kapitalismu. Původně byl film přijat smíšeně kvůli hrubému humoru a vulgaritám, ale postupem času byl znovu doceněn za svůj bystrý společenský komentář a výjimečný komediální výkon Bolka Polívky. Věra Chytilová, známá svým syrovým a nezkresleným režijním stylem, zachycuje postavy a situace s autenticitou a humorem. Výkon Bolka Polívky jako Bohuše je obzvláště pozoruhodný, ukazuje jeho talent pro komediální načasování a improvizaci. Polívkův vliv na film přesahuje jeho roli hlavního herce. Byl zásadní při formování scénáře filmu, často improvizoval své repliky a přidával svůj jedinečný humor. Tento improvizační přístup vedl k mnoha ikonickým scénám a replikám, které se staly nedílnou součástí trvalé přitažlivosti filmu a následně i součástí české kultury. Například Polívka často měnil dialogy na place, čímž zvyšoval autentičnost a komediální dopad filmu. Produkce filmu umožnila značnou tvůrčí svobodu, přičemž Chytilová podporovala Polívkův improvizační styl. Tato spolupráce vedla k filmu plnému spontánních a nezapomenutelných momentů. Navzdory kontroverznímu přijetí při uvedení se „Dědictví“ dobře stárlo a stalo se milovanou klasikou, která nabízí humornou, ale zároveň dojemnou kritiku své doby. Jedním slavným příkladem Polívkovy improvizace je scéna v restauraci, kde Bohuš konfrontuje číšníka. V této scéně Bohuš humorně kritizuje servis, prohlašuje, co by mělo být očekáváno v restauraci "první cenové skupiny". Tato spontánní a humorná interakce, která byla z velké části improvizována Polívkou, je jedním z vrcholných momentů filmu, ukazuje Polívkovy improvizační schopnosti a přispívá k trvalé popularitě filmu. Dědictví aneb Kurvahošigutntag vyniká jako významné dílo české kinematografie, které kombinuje komedii s ostrou společenskou kritikou. Poskytuje poutavý pohled na raná 90. léta ve východní Evropě, což z něj činí povinnou podívanou pro ty, kdo mají zájem o humor i historický kontext. Co se týče mého osobního pohledu, tento film je pro mě kultovní klasikou. Snažím se hodnotit a recenzovat filmy objektivně, ale tento nemohu hodnotit méně než 5/5. Máme s kamarády tradici sledovat Dědictví naprosto na mol, a ano, znám ten film celý od začátku do konce, včetně soundtracku a času cue marks pro výměnu filmu. Tento film má v našich srdcích zvláštní místo díky radosti a vzpomínkám, které nám přináší. | Velký frňák velkého ducha značí, hňupe! | A mně dones pivo, ale rychle nebo tu zdechnu!! | Že ťa hanba nefackuje, co ti mam co pučovat? Mladi chlapi nemaju peníze! Podivej na mladyho Vaňka ten je šikovnej! Losy škrabaci prodává! () (méně) (více)
Dědictví aneb Kurvahošigutntág je takovou filmovou nutností, sice nejde o nějaký skvost, ale humorem se zapsal do paměti všech. Tož já su rád, že to existuje... ()
Film jsem viděla asi po 30 letech a své hodnocení musím totálně změnit, jelikož film neskutečně zestárl a stal se z něj paškvil. Vtipné tam nebylo nic, jen hyperbolizovaný pohled na dobu 90.let, což sice máme za sebou, ale takových Bohušúúú plnou prdel. Smutné. Asi nejslabší film Chytilové ()
V dobe uvedenia do kín to malo neskutočný šmrnc, dnes sa to kúzlo akosi vytráca. Možno preto, že už to poznám naspamäť a možno preto, že časom sa ten humor akosi vytráca. ()
Reklama