Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Po jednom z divácky nejúspěšnějších českých filmů posledních let Cesta z města a netradičním dokumentu Z města cesta, přichází Tomáš Vorel s dalším celovečerním snímkem Skřítek. Režisér se tak po letech vrací k žánru grotesky, kterou jsme v jeho pojetí mohli vidět už ve filmu Pražská pětka v příběhu Výlet na Karlštejn z roku 1989. Vesnická rodinka, kterou známe z filmu Cesta z města se přestěhovala za lepším do malého města. Otec (Bolek Polívka) pracuje jako řezník v masokombinátě, matka (Eva Holubová) je zaměstnaná jako pokladní v supermarketu. Jejich dceruška (Anička Marhoulová) chodí na základní školu, ale technické předměty jí nejdou a nebaví, je nejhorší ze třídy a tak má neustálé problémy se svým třídním profesorem (Tomáš Hanák). Synáček (Tomáš Vorel ml.) zase studuje střední potravinářské učiliště, neboť otec z něho chce mít také řezníka. Avšak synáček je fyzicky slabý, navíc vegetarián, anarchista a kuřák marihuany, což je zdrojem věčných konfliktů s přísnou mistrovou (Ivana Chýlková) otcem i policisty (Jan Kraus, Petr Čtvrtníček, Tomáš Vorel). Otec na výchovu nestačí, zejména když je váben mladou sličnou řeznicí (Marika Procházková), ke které vzplane chtíčem nezřízeným. Ať se matka snaží sebevíc - navštěvuje kosmetické salony a psychiatry, manžel o ni zcela ztrácí zájem a nakonec se přestěhuje od rodiny k řeznici na ubytovnu. A tak matka kuje pomstu! A aby toho nebylo málo, motá se tu ještě jakýsi SKŘÍTEK, který vylezl z lesa a veškeré vážné situace obrací v absurditu a humor... Skřítek je groteska, takže dialogy jsou nahrazeny citoslovci, ruchy jsou stylizované a co neřeknou zvuky, sdělí divoká i infantilní, ponurá i mysticky zádumčivá hudba (MIG 21). Celý příběh je pestrou kaskádou gagů, skečů a tragikomických situací. "Troufám si tvrdit, že ve filmu není chvíle, kdy by se divák nesmál, nebo neplakal," říká režisér Tomáš Vorel. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (237)

Raevan 

všechny recenze uživatele

Rozhodně jsem od Skřítka čekal víc. Jako groteska mi to nepřipadalo a možná ani jako groteska s vážnější tématikou, poněvadž jsem se smál jen párkrát. Je možné že to je částečně důsledkem toho, že jsem se na to díval ráno a před důležitým testem.... Prostě mi to vtipný nepřišlo, určitě zajímavý nápad, ale myslím, že z toho šlo vytěžit víc. Nápad se skřítkem je zajímavý ale zase nevyužitý. I přes to všechno vám Skřítka doporučuju, už kvůli hereckému vedlejším rolím Macháčka, Šteindlera a Čtvrtníčka, také je docela slušně vyvedená, až na efekty, vizuální stránka.Takže jako rodinná podívaná na sobotní večer dobrý... ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Komedie zbarvená do zelena. Tomáši Vorlovi nelze upřít jednu vlastnost – odvahu. Odvahu, s jakou se pustil do realizace bezeslovné grotesky, žánru nemajícího v českých luzích a hájích v podstatě žádnou tradici. Jenže Vorel si podřezal vlastní větev, když začal do prostoduchého příběhu plného fyzického humoru, propašovávat své názory, rady, doporučení. Je fajn, když chce režisér divákům něco sdělit, když jeho dílo nese nějaké poselství, ale aby jej neslo za každou cenu a způsobem natolik nápadným? Několik nechutných scén z jatek doslova čpí zoufalstvím pramenící z Vorlovy neschopnosti nebýt doslovný. Skřítek natolik násilně prosazuje vegetariánství, že si každý cynický masožravec nakonec stejně řekne: „a just to maso jíst budu!“. Nehledě na detail, že z nejvýraznější vegetariánské postavy se vyklube mladistvý agresor. Ve snaze o závažné sdělení jde stranou snaha o sofistikovanější humor a přednost dostávají rádoby vtipné scénky, kdy někdo někoho něčím mlátí do hlavy s vykulenýma očima. Mnohé vtipy zcela postrádají pointu, například celá linie s podivínským skřítkem a celé je to umocněno bezradností „němých“ herců. Skřítek je dílem neotřelým, s ucházejícími triky (snad jen fascinace „živými“ fotkami byla příliš markantní), dílem ne hloupým, přesto plným hloupých chyb, které po sečtení způsobily kompletní rozsypání tohoto ambiciózního projektu pod režisérovýma rukama. 50% ()

Reklama

c.tucker 

všechny recenze uživatele

Nejsem zastáncem tohoto žánru, je sice pravda, že mě chvilku trvalo se do děje dostat, ale poté co jsem se chytil už sem se jen bavil. Stylizace naprosto skvělá. "Živé" fotky mě velmi zaujali, ale divný skřítek se svítícími kamínky mě trochu iritoval a také jsem nevěděl co tam jako dělal a od kud se vzal. ()

Rex Mundi 

všechny recenze uživatele

Brutálne švacnutá groteska, ktorá síce miestami veľmi bystro paroduje dnešnú spoločnosť a uťahuje si z nej najdrsnejším spôsobom, predsa na to však používa niekedy až príliš primitívny humor. Zo začiatku som prekvapene pozerala, čo je tento film zač, potom som si zvykla a pomaly sa začala aj smiať. Napriek tomu je dojem z filmu trochu rozpačitý a aj keď som sa zabavila, nemôžem mu dať viac než 2 hviezdičky a nepredpokladám, že si ho ešte niekedy pozriem. ()

Aleee89 

všechny recenze uživatele

Tak jsem se včera koukla na Skřítka. Říkala jsem si i předem, že to možná bude divné. Film, kde se vůbec nemluví, maximálně se vydávají citoslovce a podivné pazvuky prostě nemůže být dobrý. Může být zajímavý, ale dneska se prostě nedělají filmy, které jsou němé, takže na to lidi nejsou zvyklí a ani se jim to nelíbí. Ono jako pokus to možná bude dobré, ale jinak podruhé bych to už nepraktikovala. Sice třeba hned první scéna se mi docela líbila, ten příběh až na debilní happy-end taky docela dobrý, ale jinak byl film spíše nuda. Mi to připadalo jako experiment, navíc tou délkou byl film až nudný. Zkrátila bych to na 30, max 45 minut, to by bohatě stačilo... ()

Galerie (27)

Zajímavosti (6)

  • V závěrečných titulcích není uvedeno, kdo hrál postavu Skřítka. (Jezis_z_nebe)
  • Na firemní stránce autora Skřítka Vorelfilm se píše, že rodina ve Skřítkovi je venkovskou rodinou z předchozího Vorlova filmu Cesta z města (2000), která se přestěhovala do města. Oba filmy jsou zcela odlišné, nijak na sebe nenavazují a totožnost obou rodin nelze přímo z těchto filmů ani vykázat, ani vyvrátit. Žádné stěhování není nikde zmíněno, ale ve Skřítkovi je naznačeno rodinnými fotografiemi, pro něž jsou použity venkovské záběry a sekvence právě z Cesty z města. Skladba obou rodin je stejná, rodiče dokonce hrají tíž herci (Holubová, Polívka). Toto ztotožnění je však popřeno pozdějším Vorlovým filmem Cesta do lesa (2012), který je volným pokračováním Cesty z města a v němž se ona rodina vyskytuje stále ve svém původním venkovském bydlišti. Každopádně autor rodinu ve Skřítkovi vtipně motivicky napojuje: V Cestě z města je otec soukromým zemědělcem a v jedné scéně provádí zabíjačku, ve Skřítkovi je zaměstnán v masokombinátě. Matka má ve vsi obchůdek s potravinami, ve Skřítkovi pracuje jako pokladní v hypermarketu. (Adam Bernau)
  • Otec (Bolek Polívka), který právě jede tramvají se svou milenkou (Marika Procházková), si po kontrole revizorem prohlíží v peněžence starou fotografii své manželky (Eva Holubová) s miminkem. Ti se na fotografii hýbají jakoby ve filmu. Je to skutečná sekvence s touž herečkou z jednoho ze začátečnických Vorlových krátkých filmů To můj Láďa (1981). Snad kouzlem nechtěného jde o sekvenci, v níž hrdinka právě řekla o svém manželovi: „Určitě si našel jinou. Hezčí. Mladší“, což je přesně její aktuální situace ve Skřítkovi. (Adam Bernau)

Reklama

Reklama