シリアルエクスペリメンツレイン
Serial Experiments: Lain
Scénář:
Čiaki KonakaKamera:
Takaši AzuhataHudba:
Reiči NakaidoHrají:
Kaori Šimizu, Ajako Kawasumi, Miki Itó, Šigeru Čiba, Susumu Čiba, Masahito Kawanago, Michael Gregory, Masahito Jabe, Džódži Nakata, Fumihiko Tačiki, Šó Hajami (více)Epizody(13)
Obsahy(1)
Týden poté, co středoškolačka Chisa Yomoda spáchala sebevraždu, od ní někteří spolužáci dostanou záhadný email. Jeden email dostane i její spolužačka Lain Iwakura a v něm jí Chisa vysvětluje, že se pouze vzdala svého fyzického těla, ale dále žije v síti. Pokračuje tvrzením, že je tam s ní rovněž Bůh. Od té chvíle se Lain začne více zajímat o síť a svět okolo počítačů, svět, který ji ještě donedávna nezajímal. Díky svým stále častějším výletům do tohoto virtuálního světa se hranice mezi realitou a virtuálnem začne pomalu bortit. (Kiyoshi)
(více)Recenze (40)
U tohoto seriálu na vlastní kůží poznáte proč neměl nikdo rád Rimmerovu sbírku telegrafních sloupů dvacátého století. Animace je celkem příjemná, úvodní znělka také dokonce i Lain ujde, ale ten děj je šílenej. Za den sem dokázal zkouknout maximálně 3 díly a byl sem z toho vyčerpanej jako kdybych přeházel nákladák uhlí. Ty díly se podle mě nedaj pochopit, i když jsem se o to usilovně snažil, prostě je to absolutně ulítlý až do poslední vteřiny a nechápu lidi, co o tom dokážou jakkoliv filozofovat. Na druhou stranu i na tu ulítlost se dá koukat. Jako Iťáka mě ovšem nemile překvapilo přehnané vybavení pokoje, jež by tam Lain nikdy sama nedostala. Nakonec bych dodal, že pokud se vám nelíbí můj komentář, tak mě ignorujte a já nebudu existovat, nebo budu ? :-) Myslím, že film o Merlinovi celou problematiku tohoto seriálu vystihuje mnohem srozumitelněji... ()
Nikdy, opravdu nikdy, bych v životě neřekl, že mě až tak nadchne anime seriál. Nalákalo mě na něj žánrové zařazení a obsah, slibující něco opravdu nevídaně divného, ale dost jsem se bál, aby z toho nevypadlo to klasické na efekt překombinované anime, které se snaží mít tak moc zvratů, až je to časem už jenom nudné a otravné. Už první epizoda mě ale přesvědčila o tom, že tohle bude něco úplně jiného - skoro žádná hudba, hromada tichých scén, kde jen postavy stojí v určité póze nebo jen někam divně koukají, psycho textové vsuvky/citáty o sebevraždách a jak se hlavní hrdinka jen vzdala svého těla a dál žije v síti... Bylo to tak neskutečně psycho a zároveň atmosférické, že mě to nadchlo už tam a zbylých 12 epizod jsem se modlil, aby se to někde celé totálně nepokazilo. Ono je to totiž taky hodně mysteriózní, zvratů je zde opravdu tuny a všechny jsou - jak je u Japonců zvykem - tak, že se vám z nich div nerozskočí hlava, ale překvapivě jsem vůbec neměl pocit překombinovanosti, naopak, (skoro) vše tu mělo svůj smysl, dotáhlo se do konce, přišlo to s dostatečným počtem myšlenek o tom, co všechno může způsobit přetechnizovanost (a nejen to) a všechno mi tu prostě přišlo dostatečně vyvážené na to, abych byl naprosto spokojený. Má to teda pár slabších míst a epizodu 11 tvůrci mohli škrtnout úplně, ale mimo to, zbytečné romantické/vztahové scény a neopodstatnění toho, proč je hlavní hrdinkou mladá školačka (což ano, to je taková japonská ujetost, tvořit filmy a seriály o takových postavách z prostředí školy, ale tady to zpětně nemá větší opodstatnění a víc by se mi líbilo, kdyby Lain měla okolo 25), tomu fakt nemám co vyčítat. Hlavně mě těší, že tvůrci naprosto přesně věděli, jak co odhalovat a jak celý děj gradovat - píšu to teda asi ještě u dvou epizod, ale tohle se vidí opravdu málokdy. Jen se teda člověk musí dostat do té nesmírně specifické atmosféry, najít si v ní zalíbení (což jde snad ještě hůř než se do ní dostat) a dávat pozor, co tam všichni říkají co přesně je metafora pro něco většího. Mě osobně to teda pak smysl dalo a je to snad nejfilozofičtější anime, jaké jsem kdy v životě viděl. A za mě - kam se na Lain hrabe mírně přeceňované Ghost in the Shell... Za mě naprostá pecka a už pěkně dlouho mě žádný seriál takhle neoslovil. Slabých 5* ()
Celkem by mě zajímalo, jak lidé brali tento seriál v roce jeho výroby, kdy síť ještě nebyla tak masivně rozšířena jako v dnešní době... Samozřejmě v seriálu je myšlena podle mého úplně jiná síť, než je dnešní internet, ale stejně... (Mimochodem, Navi bylo velice krásně uděláno) Báli se myšlenky, že by se internetová síť mohla zcela propojit s reálným světem? A nebo se na to těšili? Těžko říct... Nemylím propojení jako že kvůli netu člověk bude zanedbávat reálný život, nebo že to internet bude člověku vydělávat (webmaster atd.)... Myslím úplné propojení internetové sítě s reálným životem, kdy s trochou přehánění člověk za čas nebude vědět co je "skutečné" a co ne a ani nebude vědět v kterém z těch světů je skutečný on sám a kde ne... Pro mě celkem nepředstavitelné... "Síť se nesmí stát výjimečným světem. Může být pouze místem, které funguje jako podsvět, doplňující reálný svět." Co se samotného seriálu týče, tak jeho příběh a jeho zpracování se mi velice zamlouvalo... Atmosféra od prvního do posledního dílu perfektní... Postavu Lain, její charakter a změnu, vývoj chcete-li, sem si rychle oblíbil... Díky hudbě a zvukům, kresbě která k tomuto sedla náramně, celkem depresivního prostředí atd. bylo pro mě sledování tohoto seriálu krásnou, napínavou mysteriózní až psychedelickou thriilerovou podívanou na kterou se s radostí kouknu ještě několikrát, jelikož pro mě je na tomto seriálu pořád co objevovat... Dlouho budu mít v hlavě Laininy tmavě červené oči... Jinak, kdyby v realitě šlo tak jednodušše resetovat jako v seriálu, tak nevím jak by to tu vypadalo... "Co nikdo nepamatuje, nikdy se nestalo... Paměť je pouhý záznam... Stačí pouze ten záznam přepsat... Je to pravda? Dnešek... Současnost... Hahahahaha..." ()
Zo začiatku vás priam hypnotická atmosféra sveta, v ktorom Lain postupne odhaľuje viaceré nejasnosti týkajúce sa jej života, pohltí. Nabažení sa tešíte na rozuzlenie, ktoré by mohlo na konci prísť. Lenže všetka tá cyberpunková mysterióznosť sa nakoniec ukáže byť len nafúknutou bublinou, ktorá sa tvári veľmi vínimočne a princípu fungovania sveta znalo. Všetka táto myšlienková prázdnota je zabalená do veľmi hustého nánosu čo najzložitejsie znejúcich dialógov a komentárov. Kritiku taktiež neustojí animáci, ktorá nestoji až na pár originálnych nápadov za nič a opakuje sa stále dookola. Je plná statických záberov, ktoré sprvoti celkom dobre zapadajú do fragmentovej atmosféry paranoje odlúčenia jedinca od reálneho sveta, ale postupne sa stanú len samoúčelným šetrením na náročnsti na pohyb. Veľké sklamanie, aj keď úplnú tragediu zachraňuje atmosféra. 2,5* ()
Galerie (447)
Photo © TV Tokyo
Zajímavosti (5)
- Dievča v segmentoch "Devices" má hlas samotnej Lain, Kaori Shimizu. Taktiež, Lainina postava bola navrhnutá s časti s Shimizu-ninej psychickej stránky. (Flipper)
- V seriály sú nespočetné množstá narážok na Macintosh od firmy Apple. (Flipper)
- Psyche procesor sa v seriály vyslovuje ako "psukhe", originálna Grécka forma slova. (Flipper)
Velice zvláštní seriál. Nebála bych se ho označit vyloženě jako divný. Také jej lze označit za nadčasový, protože předvídá rozvoj počítačů a závislosti na nich – v tomto směru by mohl posloužit jako důrazné varování před tím, co s člověkem může takové závislost udělat. Jenže není moc, jak to říct… divácky přívětivý. Přijde mi, jako by byl schválně udělaný tak, aby si ho nešlo moc oblíbit. Jeho atmosféra je ponurá, depresivní, vyvolávající strach a úzkost. Dominantními barvami jsou černá, šedá, tmavě modrá a jako jediná výraznější bílá. Jenomže bílá není barvou spásy, ale znakem dokonalé čistoty – vše, co je bílé je dokonale sterilní, odosobnělé. Ani lokací nenavštívíme mnoho. Žádná z těch lokací přitom není kdovíjak hezká (není myšleno jako hejt kresby). Velký podíl na vytváření nepříjemné atmosféry má i zvuk – kdykoliv jsme poblíž drátů, je slyšet bzučení elektřiny, jako kdyby ty dráty měly každou chvíli bouchnout. Kdykoliv vidíme počítač nebo něco, na čem se dá jít na tu síť, slyšíme různé zvuky, co vydávaly staré počítače. Ani ne tak jako bzučení elektřiny a počítačů mě opravdu štval zvuk klepání křídy, když Lainina učitelka psala na tabuli – ke konci už to pro mě bylo nesnesitelné, jak kdyby mi někdo klepal na mozek. ----- Na seriál by se mi určitě líp koukalo, kdybych se mohla ztotožnit s hlavní hrdinkou a fandit jí. Bohužel, Lain je natolik podivná, že to prostě nešlo. Na začátku je to introvertka, co si s počítači moc nerozumí. Nejdřív se to vyvíjí celkem dobře – něco se stane, a tak se začne zajímat o počítače. To něco ji i postupně sbližuje se spolužačkami. Nakonec je ovšem ještě divnější než na začátku – je pořád mimo, reaguje ještě hůř než já po kalbě a její projevy sestávají jen z hypnotické pomalé mluvy nebo zoufalých výkřiků. Ostatní postavy jsou pak až na Alice absolutně nezajímavé a nevyužité – třeba ti chlápci s těma přístrojema na očích – nejdřív to vypadalo, jako že si Lain našla nějaká tajná organizace – k mému zklamání to byl jen divnej chlápek sedící u starýho počítače a ve výsledku h*vno z toho. Nebo ta skupina Knights? Co s nima nakonec bylo? Vlastně, co nakonec bylo s The Wired? Odpovědi seriál nenabízí. Nabízí jen konec, který silně připomíná poslední dva díly Neon Genesis Evangelion – ponoříme se někam do vědomí Lain a sledujeme nesourodý proud obrazů. Být definitivním koncem poražení dost hnusného monstra, co vylezlo z počítače, tak ok, beru, že to bylo o tom, jak Lain potupně pohlcovala síť zde nazvaná The Wired, až nakonec musela bojovat jako se svojí virtuální identitou tak s „bohem“ The Wired. Jenomže v poslední epizodě to vypadá, jak kdyby se nic nestalo, vůbec NIC. Představte si, že by se po všech sedmi (osmi) dílech Harry Potter probudil v pokoji pod schody a my jsme spolu s ním zjistili, že to byl jenom sen a všechen ten děj ve výsledku nikam nevedl, tudíž najednou působí úplně zbytečně? Přesně tak jsem se cítila po konci Seriál Experiments: Lain. Byla jsem dokonale zmatena a zklamána. Jediní, komu to můžu doporučit, jsou hardcore fandové kyberpunku, kteří vědí, že kyberpunk není jenom Matrix (souhlas s komentářem uživatele Idaho – tenhle seriál má rozhodně blíž k tvorbě spisovatele Williama Gibsona). 7/10 () (méně) (více)