Sedmikrásky

Nic naplat, tady si fantazie paní Ester Krumbachové opravdu přišla na své. Výtvarná stránka filmu je luxusní vizuální hostina. Chytilová pravděpodobně nechala tvůrčímu talentu své spolupracovnice zcela volnou ruku a dobře udělala, neboť bylo nedefinovatelně příjemné nechat se s nimi unášet v tomto kolorovém tripu. Škoda jen, že se dámy zaměřily s takovou vervou pouze na barevno a jaksi opomněly přiběhovou linii. Tomuto halucinogennímu odletu by krapet víc střízlivosti v ději blahodárně prospělo. (15.09.2010)

Na pomery filmové ( komerčné ), politické ( výsledok je história ) a sociálne ide o počin pekne namazaný. Vo väčšine prípadoch neskrývaná sexuálna príťažlivosť oboch mladých slečien, ich potulky svetáckym životom a forma. Z toho sa krútila hlava zrejme aj inde vo svete ( Veľká cena na Belgian Film Critics Association v roku 1969 ). Ťažko stráviteľný ešte aj v dobe dnešnej ( ale skôr iba z diváckeho, než sociálneho hľadiska ). (13.04.2018)

Nesnášíš to, ale miluješ to. Nechápeš to, ale jedeš v tom s nima.... Takto by se dala laicky popsat legendární sociálně-politicko-kritická satira Sedmikrásky, jež pojednává o excesech dvou nerozlučných dívek, Marie a Marie - obě jsou zkažené a rádi hrají hru "Vadí, nevadí?". Jenže jde o snímek, který je interpretačně otevřený, a dodnes mnozí polemizují nad tím, o čem vlastně je.... Jde o ódu na anarcho-feminismus, experiment zkoumající hranice avantgardního filmu, nebo jen rafinovaně groteskní 'two-women-show'? Jedni zase budou Sedmikrásky vnímat jako šílenou exhibici o morálce, druzí pak jako podobenství jež je oslavou nespoutanosti ženství. Tím vším Sedmikrásky jsou, a zároveň nejsou... Věra Chytilová se zde totiž pokouší zbořit mýtus o něžném pohlaví tím, že boří narativní, formální i stylistické konvence filmového média, čímž divákovi servíruje filmový pokrm, který mu buď zachutná a bude jej milovat, anebo mu nezachutná a bude jej nenávidět. Nic mezi tím, nic pro diváky bez nadhledu. To vše a nejen to dělá ze Sedmikrásek nadčasový prototyp emancipačního filmu a nedocenitelný klenot nejen v rámci české nové vlny.... Zkrátka, jeden z mála filmů, kterej je tak cursed, až je prostě skvělej - k tomu všemu ještě věnován všem, kteří se rozhořčují pouze nad pošlapaným salátem. Takže jestliže Věra Chytilová neměla při natáčení týhle provokativní pseudo-intelektuální frašky permanentní halušky, tak pěkně šmelí. (06.06.2022)

U Sedmikrásek jsem vděčný za dvě věci. Že mají co sdělit, a nejde tak jen o surrealisticko-experimentální nonsens, a že trvají ani ne hodinu a čtvrt, protože o moc víc bych asi nezvládnul a začal se nudit. A jen se stydím, že mě musela k Věře Chytilové dokopat až jistá potetovaná filmová kritička z LA s australským přízvukem a láskou pro vše staré, nezávislé a feministické. Díky, Alicio Malone, jsi moje filmová guru. (10.03.2018)

L´art pour l´art, jinak demence. Toto není pro mne. Ale upřímně přeji všem, kterým se to líbí, aby se na to mohli dívat i ve chvílích, kdy něco v životě opravdu těžkého prožívají. Těm, co prohlašují, že je to film, který musíme vidět, než umřeme, nepřeji, aby se na něj museli dívat i na onom světě... (31.01.2009)