Poslední dopis

1. světová válka, rok 1917, Západní fronta. Tak to jsou tři důležitá fakta našeho příběhu. Během jednoho dne se rozhoduje o životě a smrti jednoho vojáka, který ležel schovaný v díře po granátu. Kdyby u sebe neměl osudnou známku, mohlo by všechno dopadnout dobře. Ovšem, dobře jak pro koho. Do poslední chvíle jsem věřila v jeho nevinu. Takže pro mě na závěr obrovské překvapení. (22.11.2009)

Dost hustý morální dilema musí řešit francouzští vojáci v podání Jana Třísky, Josefa Abrhám a dalších. Je Josef Somr, který ovládá přesně všechny reálie spojené s jeho identitou francouzského vojáka, ovšem v jeho vojenské knížce se našla německá poštovní známka skutečný německý špion či nikoliv? Autorovi scénáře se podařilo vybudovat skvělou atmosféru napětí. Vzhledem k okolnostem asi divák očekává, že dotyčný muž bude odsouzen, ale asi těžko (pokud si nepřečte některé ze zdejších komentářů) může vytušit tu závěrečnou pointu. Přesto bych neoznačoval film za válečnou detektivku, ale spíš za psychologický snímek ukazující jak těžké je rozhodnout o něčí vině či nevině. (11.05.2017)

Taky se řadím k těm, kterým se výsledná pointa zdála poněkud méně věrohodná, podobně jako uživatelům 6thSun či Stegman. Nic to ovšem neubírá na strhujících hereckých výkonech tří hlavních představitelů a na síle úvah o vině a trestu a nesmyslnosti veškerých válečných šarvátek, které přitom člověku probíhají hlavou. (01.11.2014)

Ako filatelistu vo výslužbe ma zaujímal príbeh, v ktorom má poštová známka väčší význam, ako ten, ktorý jej pripisujú katalógy. Príbeh a jeho spracovanie sa mi páčili, v náhlom záverečnom obrate nevidím nič neprípustného, herecké výkony boli, ako obvykle výborné, ale napriek tomu všetkému nenachádzam dôvod, aby som tento televízny film považoval za niečo viac, ako slušný nadpriemer. (08.02.2022)

Československý televizní film podle povídky F. Langera odehrávající se na západní frontě v roce 1917 na francouzském polním velitelství. Před místní důstojníky je předveden ztracený voják Canivet z jiné posádky, jenž je poté pokládán za německého špiona. Na základě jediného důkazu, a sice německé známky, kterou měl při sobě a jejíž existenci nebyl schopen vysvětlit, je odsouzen k nejtěžšímu trestu. Nastává velké morální dilema, zda je možné odsoudit člověka k trestu smrti, existuje-li jakákoli pochybnost o jeho vině. V hlavních rolích tohoto dramatu se představili J. Tříska, jako kapitán Billard, jehož filatelistické znalosti poskytly jediný důkaz k popravě a jenž po vyřčení rozsudku prožívá pravé morální peklo a vynikající J. Somr, jenž disponuje dle mého názoru nedostatečně oceněným talentem k dramatickým rolím, v roli tajemného Caniveta. Kromě nich můžeme v menších rolích sledovat elegantního J. Abrháma, generála F. Vicenu či nižší šarže B. Rösnera a J. Havla (ostatní vyšší důstojníci pro mě byli neznámí). Snímek určitě zaujme i závěrečným překvapivým rozuzlením, jenž má však skutečně scénaristické vady v logických souvislostech. Obávám se, že toto dílo neshledávám natolik mimořádným, v mírném nadprůměru tento snímek drží pouze výkony hlavních postav a ústřední téma dramatu. (13.10.2015)