Andula vyhrála

Dříve jsem se proti tomuto filmu tak trochu ošívala - kvůli hlavnímu hrdinovi, protože mi svým vzhledem nesedl k mému tehdy nepřekonatelnému žabci Věře Ferbasové. Postupem času jsem ale Hugo Haasovi přišla na chuť velmi. Co mu příroda nedala do fyzična, to mu dala do duševna. Jeho specifický druh humoru se tak projevil i v tomto filmu. Moc se mi zde líbila atmosféra prvorepublikového léta v přírodě, spolu se stanovým táborem (řekla bych, že tento symbol se v čs předválečném filmu objevil poprvé a naposledy) a organizovaným programem doprovázeným rozjívenými děvčaty. Kromě H. Haase a V. Ferbasové se zde objevili i mí další oblíbenci, tradičně věrni svému "filmovému naturelu" - Růžena Šlemrová jako matka Haase či Stanislav Neumann jako povedený bratr Andulčin. Ve filmu se mi také líbil závěr, kdy se Andula emancipuje a vychovává sama svá dvojčata - ovšem jen do chvíle, než její manžel zmoudří a poslušně se vrátí. Přítomnost dětí na plátně jsem ocenila taktéž, nebylo to v prvorepublikové filmové tvorbě moc obvyklé. Objevila-li se v ději zmínka o dítěti, buď to skončilo tou zmínkou, anebo jen několikasekundovým záběrem na dítě na konci filmu. Opravdu milá,letní, oddychová podívaná. (17.01.2008)

„Tak abyste věděla, já s ním promluvím, a kdyby mě i 10x vyhodil…“ - „To je docela možné, co potom?“ - „No, já ještě nevím…tak bych vás třeba unes.“ - „Jé, vy byste mě unes?“ - „No ovšem, kolik vážíte?“ Pavel Haken je boháč, který díky falešným telefonátům prchá ze spárů slečen, nutí matce šlehačku, hraje sám se sebou šachy, vášnivě chytá ryb…u, pěstuje si směšný knír a nabízí ženám různé věci …třeba bobkový list! Haas je tu perfektní. Má navíc dobré spoluhráče, ať už věrného Trégla, noblesní Šlemrovou („Václave, odkliďte tady to smetí.“), prostořekého Neumanna…či chvílemi i zábavnou Ferbasovou (silnější momenty převládají). A nevím, co je ještě práce Scheinpflugové a naopak už Cikána s Haasem, ale ty vtipné, hravé dialogy je radost poslouchat. Škoda, že tempo kolísá a ke konci filmu trochu dochází dech. Přesto spokojenost a solidní 4* navrch. „Já to vemu rovnou od elektriky, doprava, doleva, rovně a už sem tady.“ - „A jako vždycky o půl hodiny později!“ - „Jako vždycky prosím ne…byly doby, že sem chodila až i o hodinu.“ (08.09.2019)

Tematicky tuctová limonáda, kterou ale o několik levelů výš posouvá Haasovo ztvárnění hlavního hrdiny Pavla Hakena. Jeho ironizující a sebeshazující způsob podání prokládaný neustálými poznámkami nemá chybu. Ferbasová hraje celkem uměřeně a odpouští si většinu svého jinde obvyklého dibličení, takže je na ni celkem příjemný pohled. Osobně mne potěšila Šlemrová, která sice hraje stejnou paničku jako vždycky, ale tentokrát má trochu víc prostoru na to, aby jí přidala i lidštější rysy. Zaujme též podoba Parfumerie, pokud je jen trochu založena na tehdejší skutečnosti - z obchodu s tak dryáčnickou sebeprezentací, kde by mne obsluhovali s tak přehnanou a slizkou úslužností, bych utekla po pěti vteřinách. (29.11.2015)

Několika vtipům jsem se upřímně zasmála, byla to pohodová komedie pro dnešní sváteční den. Kdyby bylo jiné obsazení, přidala bych možná i na hodnocení, bohužel zrovna nemusím Věru Ferbasovou a možná jsem jediná, komu úplně nesedí Hugo Haas, i když uznávám, že mu umělecký talent rozhodně nescházel. Filmy pro pamětníky mám obecně hodně ráda, pěkně si při nich odpočinu. Sladké, občas přehnaně naivní, přesto kouzelné. (28.09.2020)

Spolehlivá klasika, která si v ničem nezadá s mnohem protěžovanějšími předválečnými „pamětníky“. Svižná, plná skvěle napsaných dialogů a slovních přestřelek, se skvělým a ďábelsky hláškujícím Hugo Haasem coby štvancem vdavekchtivých slepic, dokonale přihrávajícím Václavem Tréglem a šarmantní Růženou Šlemrovou, která s oběma zdatně drží krok. Dojem nekazí dokonce ani Ferbaska, kolísající mezi okouzlující živelnou komikou a úsměvnou ochotnickou prkenností. (17.01.2011)