Režie:
Miroslav CikánKamera:
Jan StallichHudba:
Josef StelibskýHrají:
Jindřich Plachta, Zdeňka Baldová, Hana Vítová, Bohunka Nosková, Ladislav Boháč, Zita Kabátová, Bolek Prchal, Marie Norrová, František Paul, Eman Fiala (více)Obsahy(1)
Život starého mládence pana Adamičky, ušlápnutého úředníčka, podivína a hypochondra, je jeden velký stereotyp. Ráno do práce, večer zpět domů ke své bytné, zlatým rybičkám a květinám za oknem. Proto ho ani nevyvede z míry, když náhodně vyhraje čtvrt milionu korun. To, po čem však zatouží, je troška rodinného štěstí... (oficiální text distributora)
Recenze (26)
Miroslav Cikán natočil komedii v níž Jindřich Plachta zase předvádí své dobré komediální herectví. Skvěle imituje hypochondra, který je ušlápnutý a má svůj život nalinkovaný. Výhra ho může změnit, ale taky nemusí. Režisér poukázal na český národní sport - závist. A protože i pan Adamička s ní počítá, ani si výhru neužije a spíše se nechá využívat. Tenkrát nebyly automaty, tak lidé mohli prohrávat jen v kartách. A pak si uvědomí, že mu něco chybí. Není to bůhvíjaká komedie, ale pohodový film, což je skoro každý v němž hraje tak velký sympaťák jakým J. Plachta bezpochyby byl. ()
Snad proto, že doba byla nanejvýš tragická, upínali se čeští filmaři k nekomplikovaným, veselým příběhům, které by alespoň v přítmí biografu evokovaly hřejivý pocit lidské sounáležitosti. Režisér Miroslav Cikán vsadil tentokrát na Jindřicha Plachtu, který se proměnil v tak trochu komického úředníka a hypochondra molièrovského vzezření. A také v člověka zklamaného, opuštěného, věčného outsidera, kolem kterého život proplouvá jako šedivý stín. V tom všem je ukryto vzácně plaché herectví Jindřicha Plachty, nenapodobitelné a dodnes svrchovaně moderní, naprosto autentické. Drama nezodpovědného taxikáře propadajícího nezvladatelné gamblerské vášni vyvažuje jinak komediálně laděný film a dává velkou příležitost také dalším hercům, především charismatickému Ladislavu Boháčovi a Haně Vítové. Premiéra byla naplánována shodou okolností jen několik dní před vpádem nacistů do českých zemí a tvůrci tehdy divákům prostřednictvím chytlavé písničky slibovali, že život je plničký nadějí. Naděje, jak známo, umírá jako poslední. ()
Další z filmů s Jindřichem Plachtou, u kterého mě jako první dvě slova napadnou "pozitivita" a "optimismus". Kvalit snímku Nebe a dudy film sice nedosahuje, ale přesto je to takový prijemný kousek na oddech. Panu Plachtovi, i zde velkému dobrákovi, ta souhra s dětmi sedí. Vytkl bych snad pro mě nepochopitelný konec filmu. Mimo mé chápání i v rámci žánru veselohra. Myslíte si, že by se nějaká ženská takhle v reálném životě zachovala? ()
Jindřich Plachta je v roli Antonína Adamičky stručně řečeno úžasný, příběh starého mládence mě zaujal od samého začátku a zejména ta první půlka (komediální) je na plnou palbu.. Pak se snímek malinko pootočí a má nádech rodinného dramatu, což mi tak úplně nesedlo, neb jsem manželství Míly a Karla nepobrala.. Každopádně stojí za to vidět, hezky natočené a příjemný herecký ansámbl.. ()
Zdarily film o starostlivem starem mladenci a jedne nestastne lasce, ktera se odehrava ve stejnem byte, kde Adamicka take bydli. Jindrich Plachta predvadi svuj typicky, tedy velmi dobry herecky vykon a po celou dobu udava filmu spravne tempo. Velmi ocenuji zaver filmu, ktery zdaleka nekonci happy endem, jako vetsina filmu te doby a zanru. ()
Reklama