Ohnivé ženy

Konfrontácia dojmu spred štyridsiatich rokov s dojmom dnešným nedopadla najlepšie. Predsa je to predovšetkým dobrý nápad, ktorého rozvíjanie stráca postupne rytmus až v závere pokrivkáva. Časť z dobrého dojmu zachováva herectvo oboch predstaviteliek, ale tri hviezdičky ponechávam iba preto, že ma film ničím neprekvapil, nudil, ale nenaštval. To by sa hodnotilo, keby bola 10-bodová stupnica! (23.05.2021)

Ohnivé ženy mohly být ještě lepší. Měly k dispozici chytrý scénář, řemeslně zručnou režii a v neposlední řadě příjemné herecké obsazení, kterému vévodí duo Veškrnová-Hlaváčová. Přesto tyhle dvě mně dohromady moc nepasovaly, protože každá má jiný herecký styl. Hlaváčová umí perfektně vystihnout vážné až dramatické role, Veškrnová má zase nepopíratelný komediální talent. Role čarodějnic, které tady ztvárnily, měly jednoznačnou predispozici k přehrávání, a ačkoliv se ani jedna do toho moc nepouštěla, stejně se tomu nakonec nevyhnuly. Dějově docela crazy, záměny těl trošku primitivní a úspěch si vynutil další pokračování. K lepšímu hodnocení moc nescházelo. 60% (18.03.2012)

K Ohnivým ženám mne přivedl kamarád: čas od času vypouštěl podezřelé hlášky, které s jeho běžným projevem neladily a byly k popukání („...teď už je nám všechno putna, hlavně že nám ten chlast chutná...!", „tělo nebere" nebo „já chci ženský tělo...!) Ukázalo se, že se jedná o citace z téhle Podskalského třídílné legrácky. Co zaujme je vskutku příšerná televizní produkce, jíž neomlouvá ani rok 1984 a která trumfne i v tomto ohledu neméně příšerné „Křtiny” stejného tvůrce. Když se přenesete přes kulisy a soundtrack jako ze Studia Kamarád a zároveň budete mít pochopení pro humor v tradici vorlíčkovské absurdní veselohry, skvěle se * jako já * pobavíte. Kombinace skvělých komediálních výkonů (Hlaváčová, Veškrnová, Kanyza, debutující Roden) a scénáře postaveného na stejných tricích, jako jiné příběhy vrhající postavy z jiných časů do současnosti, produkuje vedle řady roztomile pitomých několik mistrných dialogů a scén („...to ale - vypadalo jako koma”, „nepůjdeš se mnou v noci do lesa? potřebuju byliny” LOL). Je obrovská škoda, že v tradici vorlíčkovské komedie, která měla sice základ ve skutečnosti, že tvorba vyjadřující se k aktuálním tématům nebyla zcela svobodná, v české kinematografii nikdo nepokračuje, Dokonce ani ten Vorlíček ne. Když tak o tom přemýšlím, překvapivě nejblíž je tomu Vorel, ha ha ha. (21.03.2012)

První ze tří filmů o Ohnivých ženách je nejlepší a docela ráda jsem se k němu nyní, po mnoha letech, vrátila. Jana Hlaváčová je kouzelná, Samozřejmě Dáša, nyní Havlová je tu taky výborná, svá, ještě trošku praštěná. Obě ohnivačky mi tenkrát učarovaly a já jsem zjistila, že tenhle druh "kouzelných bytostí" a příběhů mám ráda. Navíc, tenkrát v naší filmografii to bylo pro mě něco nového, neokoukaného a milého. Písničku, kterou si zasněně zpívá Magdalena jsem si pobrnkávala na kytaru...no, klidně se na to za čas podívám znovu. (12.11.2015)

Na dobu vzniku poměrně vydařená komedie, která nastavila svým pokračováním vysokou laťku. Pamatuju si přesně svůj pocit z TV premiéry, což bylo v době, kdy většina místních znalců ještě plavala fotrovi v pytli, a tenkrát mezi projevy Husáka a filmy o Rudé armrdě to působilo jako zjevení. Dodnes to strčí do kapsy všechny komedie od Trošky, všechny trapné komedie pro smrady a většinu trapných sraček s Jimem Károu:-) (25.05.2010)