Reklama

Reklama

Dnes již klasický western režiséra Vincenta McEveetyho z roku 1968 nás zavede do odlehlého městečka „Firecreek“. Tam přijedou jednoho dne podezřelí dobrodruzi, kteří mají zřejmé problémy se zákonem. Parta nájemných vrahů ze severu napáchá ve městě spoustu zla. Místní šerif a šéf bandy, dvě silné osobnosti, se střetávají tváří v tvář. Ač jsou si v mnohém podobní, stojí vlivem nejrůznějších okolností na opačné straně zákona. Ve hře je nejen čest šerifa Johnnyho Cobba, ale i bezpečí všech obyvatel městečka. V hlavních rolích dvou nesmlouvavých mužů uvidíme Jamese Stewarta a Henryho Fondu. (Česká televize)

(více)

Recenze (45)

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Podle postavení hvězd to vypadá na pravé poledne, jiné aspekty zase naznačují, že jsme tenkrát na západě. Třeba rok vzniku, Fonda zase v nezvyklé roli záporného zprostitutkysyna či Jack Elam, který u Leoneho čekal na nádraží na Harmoniku a aniž by pohnul hlavou, měl dokonalý přehled o vlacích přijíždějících zleva i zprava. Zápletka kolem plnění poháru trpělivosti Jimmyho Stewarta bandou špatných mravů utahuje šrouby jen velmi pozvolna, ale až na slušňáckého hlavního hrdinu přijde nával hysterie a sebekritiky, o gradaci se nemusíte bát. Obvykle westerny s melodramatickými houslemi a nadmírou ženských postav posílám už z principu dvěma, nebo třemi výstřely na krchov, ale vzhledem k tomu, že souzním s morálním poselstvím o neustupování zlu, postavy jsou docela plastické a není tam John Wayne, nechám svůj kritický kolt protentokrát za pasem.. ()

Mariin 

všechny recenze uživatele

Dobrý, klasický americký western s jednoznačnou moralizující tendencí (základ - křesťanská rodina, neustupovat zlu, chránit zavedené hodnoty, právo na ochranu soukromí, vlastnictví atd). V mnohém podobné westernu "V pravé poledne", rovněž pozvolné houstnutí, gradace a nakonec napínavé finále. Bohužel, zcela nevýrazná hudba. Přesněji 3, 5. ()

Reklama

Deverant 

všechny recenze uživatele

Firecreek není město smolařů. Firecreek je město deprivantů. Ani jeden z jeho obyvatel není schopen jakéhokoli intencionálního jednání (i Arthur zabíjí pouze omylem), a jediný kdo by se zdál být k němu disponován, tj. Cobbova manželka a autoritativní Dulcie jsou od počátky vyloučeny z dění porodem, tedy de facto svým ženstvím. Ostatní setrvávají v letargii narušené jen nabádáním Cobba buď k větší aktivitě nebo k větší pasivitě. Důvodem proč je Cobb odhodlán položit svůj život, a to i ve chvíli kdy Larkin chce odjet a nepředstavuje už pro něj ani pro město žádné nebezpečí, není nic jiného než snaha být poslušen naléhání velkého Druhého. Proto mu nakonec nestačí pouze Larkina vyhnat, je nutné ho zabít (a ne náhodou je toho nakonec neschopen a ten kdo to musí provést je - žena), aby se mohl opravdu, a ne pouze titulárně, vřadit do Symbolična, které se tímto činem zároveň může restaurovat ve své neporušenosti. Pětice desperátů, prchajících z nejasných důvodů do bezzákonosti, anomičnosti hor, je totiž pro město v podstatě vpádem Reálna, jak o tom mluví i ztroskotalý advokát (ztroskotalý na neschopnosti se rozhodovat, jednat), když říká, že děs, který mezi obyvateli Firecreeku vzbuzují, pochází z jejich jinakosti a neschopnosti města tuto jinakost přijmout, z narušení zaběhlé rutiny, z toho že nevědí co se může stát a jejich jistota, že dnešek bude stejný jako včerejšek je zpochybněna. Proto Cobb musí zcela nesmyslně riskovat svůj život, dokonce i přes Larkinovu jednoznačnou nechuť ho toho života zbavit, proto je vlastně daleko krvelačnější než zabiják Larkin, proto musí všichni desperáti nakonec zemřít, aby byly ostrohy Reálna zatlačeny zpět a Symbolično bylo obnoveno ve své celistvosti. ()

alchac 

všechny recenze uživatele

I jakožto milovník westernů s vysoce vyvinutou schopností požvýkat, spolknout a bezproblémově strávit všechny žánrové klišky musím konstatovat, že tohle byla velmi slušně řečeno nuda k posrání táhnoucí se hůře než z paty vytlačený tuberácký chrchel, neb ona jedna věc je být tolerantní ke klasicky pomalu houstnoucímu dýmu a druhá nebýt znechucen způsobem, jakým jej hlavní hrdina vyvětrá. ()

Dale 

všechny recenze uživatele

Western s výborným námetom, ktorý mal ale dostať do rúk nejaký schopnejší režisér, aby z toho vzniklo niečo kvalitnejšie. Už len obsadenie môjho obľúbenca Jimmyho Stewarta do role otca dvoch malých chlapcov a tretie dieťa je na ceste v jeho 60ich rokoch... Aj keď typovo sa k nemu táto úloha hodí, chcelo by to niekoho o 30 rokov mladšieho. Dej sa prvú hodinu doslova vlečie a takmer nič sa nedeje, tá atmosféra neistoty a strachu sa tu dala určite navodiť oveľa lepšie. Ani záverečné zúčtovanie nepôsobí dvakrát vierohodne, aj keď je dopredu jasné, ako to musí skončiť a je jedno, že proti sebe stojí banda zabijakov a starý roľník. Z rán netečie krv, len sa spraví malý fľak na oblečení, zranená noha Stewartovi nevadí, aby sa s ňou pohyboval akoby mu nič nebolo... Jasné, že nečakám na tie roky niečo v štýle Tarantina, no Leone alebo Peckinpah by to rozhodne natočili šťavnatejšie. Už len ten úvod, keď natrafí dvojica Elam-Lockwood na krásnu blonďatú Brooke Bundy vám naznačí, ako nevýrazne a amatérsky ten film bude natočený. Dievča chce pred nimi utiecť, pričom od jedného cúva k druhému, potom sa namáhavo brodí plytkým potokom a vyčerpaná sa zhodí na druhý breh, kde si k nej dvojica kľudne dôjde. A potom miesto toho, aby sa rozbehla ozlomkrky preč, sadne si na zadok a začne hrabať nohami po zemi, pričom pôsobí ako keby vôbec nechcela utiecť, len nechce vyzerať, že by im najradšej hneď vletela do náručia, tak akože trošku pohýbe nohami. ()

Galerie (14)

Reklama

Reklama