Lví srdce

Rana emocna zanklodovka, postavena na starych dobrych liniach, akurat sa prestriedali herci a catering. Hviezdicku navrch davam, kedze v zavere sa slzam oddavam, co sa casto pri takychto bojovkach nestava, preto to z levieho srdca uznavam. vanDam hraje, place, mlati sa, je nasraty a nezmäkne, ani pred polonahou zenou a i ked, tak to neuvidime. Proste vanDam sa len tak neda a ked ma pomoct, tak ide do spiku kosti. Mlaticky su na celkom dobrej urovni (samozrejme neni na mieste porovnavat s Boykami, Jaami, Uwaisami a podobnej nadkategorii) rany stipu a v niektorch pripadoch su fer nekompromisne. Skvely hudobny hlavny motiv podkresluje druhy zaner , a tym je drama, rodinna drama, co je ako druha linka nenasilne kontrastna, ale funguje. A bla bla bla bla... (15.09.2016)

Když vezmete osvědčený recept ale použijete špatné ingredience a nesoustředíte se na vaření, takhle to dopadne. Lionheart jede v základu podle klasické šablony ale celý příběh je ještě naivnější než bývá standardem, souboje špatně a hloupě zpracované a jako celek to zkrátka nemá moc hlavu ani patu a žádný charakter. (15.01.2024)

Zase mě jednou dostala stará dobrá VHS nostalgie. Tohel byl šlágr pirátskejch VHS za dob komoušů a ty časy, kdy jsme v počtu devíti parchantů na jeden pokojíček žrali JCVD každej kop se do mýho hodnocení prostě promítnout musí. S dějem si ani tentokrát mistr Belgie nelámal hlavu a vsadil na osvědčenej těžce originální model "smrt bratra", jako bejt bráška Van Damma, tak se klepu jak ratlík. Osobně tady ty sobouje považuju za tvrdší než třeba v Krvavým sportu, navíc prostředí poluučních zápasů je mě sympatičtější víc než klasiká aréna. Co se týče soupeřů, tak tady to není tak, že od začátku to jsou sračky a až ten psolední je king, on už ten skot byl drsnáček, tarzan taktéž, samozřejmě finálovej opičák myl o třídu vejš, ale jd eo to že člověk viděl přece jen víc výrovnanějších soubojů. Docela se mě líbila ta titulní mrcha, což ve Van Dammových filmech (těch prvních ) není tak častý jev, že by se v něm objevovala ženská, takže to je někdy docela homosexualismus sledovat zpocený gorily jak do sebe bušej a napínaj svoje svalíky. Co mě na filmech s JCVD fascinuje, že když někoho bouchne, je detail na jeho obličej a on se tváří jak kapr po souloži a ještě se mu klepe tvář, jak jak deset deka sulce. To si připadám jak v nějaký paradoii. Pan Stanislav Kindl mě upozornil samozřejmě s dostatečným počtem urážek mé osoby, že jsem tento film nemohl sledovat za komoušů, protože je z roku 1990, má samozřejmě pravdu, pirátská VHS na který jsem film viděl mě zmátla, ale nic to nemění na tom, že jsem byl překvapen kolik urážek a osobních výpadů na mou osobu Stanislav Kindl vypustil ze svých úst, tam kde stačí prostě upozornit a říct "hele máš tam blbost" si člověk musí přečíst odstavec plnej nenávisti, osobních urážek a žluče. (01.07.2013)

Hodný strýček Van Damme na trase Džibutsko - New York - Los Angeles - Pocit viny - Odpuštění chytá dětské míče, pronáší lakonické věty a mlátí lidi za peníze.. Přiměřeně pitomé béčko, které může zaujmout lokacemi nelegálních zápasů, sexuální zdrženlivostí hlavního hrdiny (zřejmě toho měl do foroty od kluků z legie) a nulovou bilancí Jeana-Claudea v jeho tradiční disciplíně Roznožka (jen pro zajímavost, u Holé prdele na konci svítila 1). Klidně si myslete, že se ze mě stává plačtivá bába v klimakteriu, ale závěr mě dokázal přivést k mírnému citovému pohnutí.. (02.10.2017)

Van Damme v akcii. Autorom evidentne nezáležalo na deji a príbeh bol iba prostriedok ako dostať hrdinu do čo najviac bitiek. Film začne relatívne zaujímavo- bratská spolupatričnosť, obetovanie sa v prospech rodiny, ale postupom času postavy konajú nevierohodne a všetko sa sústreďuje iba na finálnu bitku. V mladosti som podobným filmom dosť fandil, no dnes sa tomu len čudujem. Film odporúčam sledovať osobám pod 15 rokov a fanúšikom bojového umenia a lá Van Damme. (16.10.2007)