Reklama

Reklama

Dobytí severního pólu

(divadelní záznam)

Obsahy(1)

V pražské restauraci „Pod Vyšehradem”, kam Cimrman rád chodíval na rybí speciality, přisedl k němu jednoho večera majitel hostince a zeptal se ho, zda by pro příští ples ledařů branického pivovaru nesestavil živý obraz „Češi na severním pólu”. Cimrman nabídku přijal a rozhodl se, že prostuduje polární tematiku přímo na místě. Nejcennějším přínosem jeho cesty do Arktidy byl jeho objev sněžného člověka (játyho). Cimrman se s ním osobně setkal, a jelikož k tomu došlo právě v době říje, mohl zblízka pozorovat jeho pohlavní život. Po návratu do vlasti, jsa silně nachlazen, nadiktoval svému sousedu Padevětovi hru „Přetržené dítě”, která byla takřka nehratelná v podobě, jak ji rekonstruoval dr. Brukner, která je však naprosto hratelná po revizi textu, kterou později provedl prof. Vondruška. Když se Cimrman uzdravil, ale jeho pravá ruka díky omrzlinám nebyla s to udržet pero, napsal levou rukou hru „kompaktní a čirou jeko střechýl” (Šalda) Dobytí severního pólu Čechem Karlem Němcem. Z ní se svět – bohužel pozdě – dovídá, že čtveřice pražských otužilců stanula na nejsevernějším bodu naší planety o celý den dříve než Američan R. E. Peary. (oficiální text distributora)

(více)

Zajímavosti (13)

  • Když Varel Frištenský (Ladislav Smoljak) žádá o zahrání písní „Chceš píseň severu znát, chceš se mnou tiše naslouchat“ a „Když táhne bílý losos peřejí“ s tím, že jsou to jeho dvě nejmilejší, jde o vtipnou narážku. Jde totiž ve skutečnosti o slova první sloky staré trampské písně s názvem „Píseň severu“. (kukkik)
  • Jméno lékárníka Vojtěcha Šofra je převzaté od slavného kameramana Jaromíra Šofra. „To není náhoda, od Jaromíra jsme si to příjmení s dovolením vypůjčili. Jeho tatínek i dědeček byli lékárníci, a tak jsme to využili,“ vysvětlil Petr Brukner. (mnaucz)
  • Hru diváci nemohli vidět v letních měsících, protože děj vyžadoval, aby herci byli teple oblečení a v kombinaci s divadelními světly docházelo k tepelným kolapsům herců. (sator)
  • I přesto, že Petr Reidinger na tomto záznamu vystupuje jako Roman Měcháček a později jako rolník v živém obraze, v době natáčení záznamu již alternoval Petr Bruknera v roli lékárníka Vojtěcha Šofra. (mnaucz)
  • Hra měla premiéru 25. října 1985 v Divadle Jiřího Wolkera i přesto, že tehdy soubor působil v Divadle Solidarita (dnes Strašnické Divadlo). (mnaucz)
  • Když v semináři herci skládají živý obraz, vyzvou vždy nějakou ženu, aby představovala banku Slávii, tato postava však musí být nahá. Na výzvu se nikdy žádná žena nepřihlásila. S jedinou výjimkou, a to byla premiéra hry, kterou shodou okolností navštívila herečka Ivana Andrlová, která vyběhla na pódium a začala se svlékat. Nebyla to domluvená akce, ale chtěla pánům trochu „zatopit“. Nakonec ji vyzvali, aby se šla svléknout do zákulisí a přišla rovnou nahá. Tam se jí ujali technici a na pódium ji již nepustili a místo ní poslali chlapa v trenýrkách. (Kulmon)

Reklama

Reklama