Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Květula
    *****

    Sedm let v Tibetu jsem poprvé viděla, když mi bylo 13. V té době jsem o této zemi nevěděla vůbec nic a tento film mě pořádně vyděsil. Nedokázala jsem pochopit, jak je možné, aby v dnešním světě někdo mohl zabrat zemi někoho jiného, jak je možné, že s tím nikdo nic neudělá, jakto, jakto, jakto? Několik týdnů jsem strávila vyhledáváním informací a úplně jsem si Tibet zamilovala. Přečetla jsem několik knížek od Dalajlámy, ponořila se do filosofie buddhismu a začala cvičit jógu. Dalo by se říct, že tento film byl v mém životě jako pád drobných kamínků, jenž spouští lavinu. Jak jinak bych ho tedy mohla hodnotit než 100%?(2.2.2007)

  • Volodimir2
    ***

    Film sa tvári ako životopisný film rakúskeho horolezca Heidricha Harrera, ale skutočnosť je trocha iná. Film nám ukazuje zakázané mesto a čiastočne niečo zo života 14. tibetského dalajlámu vlastným menom Džampal Ngawang Lozang Ješe Tändzin Gjamccho. Ja sa budem držať predsa len osobou Harrera. Na plátne nám ho predstavujú ako apolitického športovca, ktorý sa nešťastnou náhodou ocitol v britskom zajatí spolu s ďalšími členmi nemeckej výpravy na Nanga Parbat. V skutočnosti do zajatia Briti zobrali skupinu fanatických nacistov, príslušníkov SS, ktorých do Himalájí okrem túžby zdolať vrchol hory viedli aj rasistické dôvody. Dostali od Hitlera úlohu pátrať po germánskych koreňoch v tamojších horských národoch a potvrdiť tak teóriu o árijskej rase nadľudí. Heidrich Harrera sa do povedomia Nemecka dostal vynikajúcim športovým výsledkom keď 24. júla 1938 zliezol severnú stenu Eigeru North Face vo Švajčiarsku (Stenu smrti). Za tento úspech ho prijal osobne Hitler 27. júla 1938 v Breslau (Wroclaw) na otvorení Nemeckej gymnastickej a športovej oslave pred 150 tisíc ľuďmi. Toto športové podujatie sa konalo na štadióne Hermana Goeringa. Tu Harrera poďakoval Hitlerovi slovami „Porazili sme severnú stenu Eigeru a jeho vrchol sme dosiahli, aby sme mohli dôjsť až k nášmu führerovi,“ Ako odmenou pre neho bola účasť v 5. horolezeckej expedícii na Nanga Parbat (štyri predchádzajúce 1932,1934,1937 a 1938 boli neúspešné). Tejto expedícii sa zúčastnil už ako SS-oberscharführer (od roku 1933 bol členom nacistických oddielov SA, v roku 1938 po Rakúskom anšluse vstúpil do NSDAP a oddielov SS s číslom 73896). Všetci účastníci expedície boli vybraní na základe prísnych politických kritérií. Pod Nanga Parbat prišli v roku 1939 a po neúspechoch na severnej stene mala nájsť možnosti výstupu západnou stenou. To sa im aj podarilo (dnes je to známa Kinshofferova cesta), ale z dôvodu veľmi strmých stien a nestabilnému počasiu sa ďalšiemu výstupu vyhli. Pri návratu do Nemecka v Karáči (prístav v Pakistane, ktorý bol súčasťou britskej Indie) celý tým zatkli a internovali 3.9.1939 v zajateckom tábore Ahmednagare pri Bombaji (Veľká Británia vyhlásila Nemecku vojnu a tak všetci nepriateľskí cudzinci na britskej pôde boli vojnoví zajatci). Neskôr ich previezli do Dehradunu kde bolo ďalších niekoľko tisíc nepriateľských cudzincov. Pre prípadný útek si zvolili Tibet s konečnou métou japonskej fronty v Barme alebo Číne. Útek do Tibetu na viacej pokusov sa mu podaril a skutočne bol učiteľom 14. tibetského dalajlámu. V akej podobe archívy „Zakázaného mesta“ nezverejnia asi nikdy. Mojou snahou bolo uvoľniť a spresniť životopisné omyly rakúskeho horolezca Heidricha Harrera.(6.3.2019)

  • pakobylka
    *****

    Citlivý a emotivní snímek o hlubokém a oddaném přátelství ve stínu událostí, které vedly k násilné a neospravedlnitelné okupaci Tibetu. Životní příběh horolezce Heinricha Harrera, odvážného a podnikavého, ale především sebestředného a lehkomyslného mladíka, který byl zvyklý jít si za svým cílem - a nebrat přitom na nikoho ohledy. Jeho cesta do Himalájí měla původně trvat jen několik měsíců, ale díky světové válce se protáhla na dlouhých sedm let, během nichž poznal sám sebe a naučil se nahlížet na svět jinýma očima - s pokorou a s otevřeným srdcem.(13.5.2011)

  • TheDarKnig
    ****

    Musím si sehnat ten Kundun. Protože jestli to opravdu bylo velkolepější, hlubší, úžasnější a krásnější než tento skvost od Annauda, musí to být opravdu něco. A plně tomu věřím, Scorsese je génius. Ale zpátky k Sedmi letům v Tibetu, na pozadí obrovitosti a krásy Himalájí, které člověka nutí při pohledu na ně k posvátné bázni je představen příběh jednoho horolezce, který odjíždí z Evropy na pokraji války s cílem šířit slávu třetí říše tím, že vyleze na jednu z nejnebezpečnějších velehor. To se ale brzy zvrtne a Harrer brzy poznává ty opravdu pravé hodnoty a při pobytu v uzavřené společnosti tibetského národa i duševní klid. Ale ani zde není vše tak idylické jak se zdá a srp a kladivo se blíží, aby zaselo semeno zloby i v ráji. Samozřejmě, je tady skvěle zobrazeno i to, že náboženství, ideologie i všechny ostatní společenstva jsou tvořeny lidmi a je jenom na nich a na ničem jiném, co ze svých "vyznání" udělají. A žel, nikdy lidé nebudou dokonalí, a nikdy se nepoučí z chyb těch před nimi. Annaud i znovu dokazuje svůj cit pro poetické, až lyrické ztvárnění některých scén a svůj cit pro hloubku také. A Brad Pitt je docela v pohodě, no možná tam mohl být někdo jiný. Ale na budhisty už určitě nikdy nebudu pohlížet stejně, a na Dalajlámu taky ne. velmi moudré dítě.(10.3.2011)

  • D.Moore
    ****

    Dnes jsem dočetl knižní předlohu a musím říci, že film si s ní poradil velice dobře. Škoda, že musel vypustit pár doopravdy zajímavých pasáží, ale to se dá pochopit - Sedm let v Tibetu by spolu s nimi mohlo trvat třeba tři hodiny, což by každému nemuselo zrovna vonět (já bych to ovšem bral bez mrknutí). Co se filmu týče, máme v něm parádního Brada Pitta (myslím, že právě tady mě kdysi přesvědčil, že je doopravdy herec s velkým H), Annaudovu režii, která se s Himalájemi vyloženě mazlí, a hlavně Johna Williamse, ze kterého zase jednou mrazí, jak je velkolepý. Palec nahoru i za Davida Thewlise. Čtyři hvězdy a kousek. A chtěl bych vidět prodlouženou verzi.(1.8.2010)

  • Brad Pitt

  • - Jetsun Pema, která ve filmu hraje matku Dalajlámy, je ve skutečném životě Dalajlámovou sestrou. Ve filmu tak vlastně hraje svoji vlastní matku. (Ai.ma)

  • - Brad Pitt (Heinrich Harrer) obdržal za film honorár vo výške 8 miliónov amerických dolárov. (Lulu13)

  • - Heinrich Harrer se nejdříve stal vyhlášeným zahradníkem ve Lhase, teprve poté se díky této činnosti dostal do služeb Dalajlámy. (Ondrej.Sova)