Otevři oči

Ako väčšina tunajších užívateľov som na prvýkrát videl Vanilkové nebo. Očakávania romantickej drámy sa prekotúlali do úplne iného žánru a z toho úplne iného až do stratena. Vravím, ó aké originálne a ó ako krásne zamotané (milujem zamotané filmy). A dnes, po zhliadnutí Abre los ojos, mením názor. Americká verzia je skoro čistou kópiou, s nesympatickou Cameron Diaz a presladeným záverom. Naopak prvotná verzia (táto) od začiatku pôsobí tak nejak chladne. Ale chladne v inom zmysle slova ako predpokladáte. Každú scénu som prežíval omnoho silnejšie než v remake verzii. Priateľstvo Césara a Pelya bolo omnoho intenzívnejšie. Láska medzi Césarom a Sofiou bola omnoho sladkejšia a tak trocha iskrivejšia. Pestrofarebná kombinácia žánrov, kde netušíte v akom čase sa dej práve odohráva. OBROVSKÝ SPOILER - nečítať: Pri záverečnej scéne si uvedomte, že jeho Sofia je taktiež ako priateľ Pelayo už dávno po smrti. On žije v lucidnom sne o niekoľko dekád rokov dopredu. A keď sa prebudí? Bude sám a pravdepodobne psychickú záťaž z novej reality nezvládne. Naozaj smutné. (24.05.2010)

Alejandro Amenábar potvrzuje svoje kvality. Herecké obsazení nemá chybu, možná snad kromě Najwa Nimri, která mi moc nesedla (Penélope Cruz mi to vynahradila:)). Nejvíce mě však oslovil scénář a příběh samotný. Sukničkář, který ženy jen využívá se konečně zamiluje a jeho minulost v podobě poslední zhýralé milenky mu háže klacky pod nohy. Především závěr, může být pro někoho zbytečně velké sci-fi, ale právě to dává filmu krásný nádech snové verze reality. Bohužel pro Abre los ojos, byl natočen americký remake Vanilkové nebe, který film prakticky kompletně kopíruje a jen přeobsadil postavy a přidal New York. Oba tyto filmy jsou velmi silné, ale ten, který uvidíte první na vás bude mít větší vliv a vyvolá více emocí. Velmi silný snímek, který patří k tomu nejlepšímu, co bylo ve Španělsku natočeno. Teď už jen otevřete oči.... (31.12.2008)

Prvních přibližně dvacet třicet minut ještě takříkajíc „jde“. Sledujeme milostný trojúhelník s tragickými následky. Hlavní hrdina César má všechno, žije si jako ve snu, ale pak, v jediném okamžiku, o vše přijde. Snad to byl zásah vyšší moci, snad osud, že hrozivou dopravní nehodu sice přežil, avšak zaplatil za ni (vzhledem k obsahu až neslušně) lákavou tělesnou schránkou. Nyní svou odpudivou fasádou automaticky odpuzuje každou pohlednou dívku a také ta z minulosti, čarokrásná Sofie, se od něj odvrací. Jeho tvář je stejně pokřivená jako jeho charakter. Zasloužil si to? Nezasloužil si to? Proč vede dlouhé dialogy s psychiatrem? Koho zabil? Tyhle otázky jsem si kladl během prvních minut, přesvědčený, že s trochou vypětí, třeba za pomocí scénáře, najdu odpovědi. Avšak pak se cosi zvrtne, Césarova zohyzděná tvář najednou zohyzděná není. Ale jenom dočasně. Sofie se mění v jeho bývalou zhrzenou milenku, Nurii. Ale jenom občas. Přestává být jasné, co je realita, co sen, co svět, do kterého César uniká za bdělého stavu. Jasné mi to nebylo ani po odhalení nečekané pointy, vysvětlující vše příliš racionálním způsobem, aby to mohla být pravda. Celý film je buď geniálně spletitý a po několikerém zhlédnutí dávající smysl, anebo jenom přehnaně komplikovaný a poznamenaný chorou myslí Philipa K. Dicka a režisérovými vlastními sny (z obojího totiž Alejandro Amenábar při natáčení vycházel). Film se však nevyznačuje pouze obtížnou „čitelností“, která nikdy není otravná, má rovněž výtečné herecké obsazení a mnoho nádherně zrežírovaných scén. V hlavní roli Euardo Noriega. Část filmu skrytý pod maskou či (nepříliš zdařilým) make-upem. Celý film sobecký, egoistický parchant. Vaše sympatie si stejně získá a společně s nim budete toužit zjistit, kde ksakru vězí pravda. 80% Zajímavé komentáře: tron, Rex Mundi, numi (05.03.2008)

Amenábar člověka úspěšně téměř až do konce vodí za nos a nechává ho i hlavního hrdinu, aby se celou dobu topil v nesnesitelné nejistotě. Pomalé vykreslení celého příběhu se zde naprosto hodilo. Perfektní paranoidní atmosféra byla ještě zpestřena kvalitní hudbou a velmi dobrými hereckými výkony. 8/10 (14.11.2007)

Cítim sa ako barbar, ale VANILKOVÉ NEBO ma asi dostalo viac... Amenábara považujem za fajera, ale Crowov remake mal v sebe viac údernosti a jeho "cukríkové" prevedenie lepšie korešponduje s futuristickou témou i témou povrchnosti života danej generácie. Ale ono je tieto filmy dosť ťažké porovnávať, keďže stoja hlavne na výbornom scenári, ktorý je totožný, a toto je originál... (18.09.2016)