Otevři oči

Sny se mísí s realitou a má mysl se vytrácí do neznáma. Po nemastných neslaných 80 minutách, kdy jsem si říkal "co na tom, proboha, všichni vidí??", začalo do sebe všechno pomalu zapadat, ovšem to neznamená, že jsem najednou objevil dosud skryté přednosti tohoto snímku. Z "Otevři oči" se rázem stala poblázněná sci-fi o možnostech moderních technologií a to se mi pranic nepozdávalo. To bych se raději dál prodíral těmi hutnými sny, ztrácel se a zase nacházel, než abych si poslechl, že celej film je vlastně jen o jednom velkym snu. Jako by těch snů dneska nebylo málo. Vždyť já mám teď chuť položit si otázku, zda jsem tenhle film vůbec kdy zhlédl a jestli teď opravdu píšu komentář na čsfd, nebo zkrátka jen sním. Na tomhle dílku určitě něco je, mně to každopádně zůstalo skryto. Proto mu uděluji zmatených 50%. (19.05.2009)

Originál podle kterého natočil Cameron Crowe své Vanilkové nebe, kam po bok Penélope Cruz nechal pobíhat Toma Cruise. V tomto případě se jedná o méně komerční ale zároveň originálnější záležitost. Na druhou stranu americká verze měla výborný soundtrack a sympatičtější herecké obsazení. Pro mě se jedná o kvalitativně totožné kousky. (26.08.2012)

Prvních přibližně dvacet třicet minut ještě takříkajíc „jde“. Sledujeme milostný trojúhelník s tragickými následky. Hlavní hrdina César má všechno, žije si jako ve snu, ale pak, v jediném okamžiku, o vše přijde. Snad to byl zásah vyšší moci, snad osud, že hrozivou dopravní nehodu sice přežil, avšak zaplatil za ni (vzhledem k obsahu až neslušně) lákavou tělesnou schránkou. Nyní svou odpudivou fasádou automaticky odpuzuje každou pohlednou dívku a také ta z minulosti, čarokrásná Sofie, se od něj odvrací. Jeho tvář je stejně pokřivená jako jeho charakter. Zasloužil si to? Nezasloužil si to? Proč vede dlouhé dialogy s psychiatrem? Koho zabil? Tyhle otázky jsem si kladl během prvních minut, přesvědčený, že s trochou vypětí, třeba za pomocí scénáře, najdu odpovědi. Avšak pak se cosi zvrtne, Césarova zohyzděná tvář najednou zohyzděná není. Ale jenom dočasně. Sofie se mění v jeho bývalou zhrzenou milenku, Nurii. Ale jenom občas. Přestává být jasné, co je realita, co sen, co svět, do kterého César uniká za bdělého stavu. Jasné mi to nebylo ani po odhalení nečekané pointy, vysvětlující vše příliš racionálním způsobem, aby to mohla být pravda. Celý film je buď geniálně spletitý a po několikerém zhlédnutí dávající smysl, anebo jenom přehnaně komplikovaný a poznamenaný chorou myslí Philipa K. Dicka a režisérovými vlastními sny (z obojího totiž Alejandro Amenábar při natáčení vycházel). Film se však nevyznačuje pouze obtížnou „čitelností“, která nikdy není otravná, má rovněž výtečné herecké obsazení a mnoho nádherně zrežírovaných scén. V hlavní roli Euardo Noriega. Část filmu skrytý pod maskou či (nepříliš zdařilým) make-upem. Celý film sobecký, egoistický parchant. Vaše sympatie si stejně získá a společně s nim budete toužit zjistit, kde ksakru vězí pravda. 80% Zajímavé komentáře: tron, Rex Mundi, numi (05.03.2008)

Můj problém je, že se mi Noriega ani trochu nelíbí, a tak se škodolibostí sobě vlastní přiznávám, že byl přitažlivější se zajímavě znetvořeným obličejem. Celý film ukazuje divákovi dvojí tvář, reprezentantem je scéna, v níž César zvrací a na temeni má masku svého druhého (nebo třetího?) já. Nic není tím, čím se zdálo být. Vše se mění a prolíná. Amenábar splétá pavučinu salt mortale kolem Césara tak umně, že zapomínám, jak moc je mi pohled na Noriegu nepříjemný. (08.09.2023)

Hodně povedená sonda do lidské duše! Atmosféra hustá tak, že by se skrz ní neprokrájel ani Rákosníček se speciálním švýcarským nožem (za neuvěřitelně nízkou cenu samozřejmě). Místy jsem byl vyděšen, jindy zase unesen (ať už krásou Penélope Cruz či dokonalým projevem trpícího člověka), ale neustále ve mně stoupala zvědavost a touha po závěrečném "tak si pojďme konečně říct, jak to všechno vlastně bylo". A v tom je právě ten největší problém. On totiž závěr obrací všechna má předešlá slova na blábol mírně vyšinutého jedince a jde si svojí cestou a za svým vlastním cílem, kterému ale bohužel chybí pevné základy. Ty byly vybudovány pro grandiózní finále v jiném žánru, než nakonec režisér a scénaristé vybrali. Jaká škoda! Jinak totiž tenhle snímek nemá chybu. [červen 2006] (01.07.2006)