Things You Can Tell Just by Looking at Her
Čo vlastne ženy chcú
Režie:
Rodrigo GarcíaScénář:
Rodrigo GarcíaKamera:
Emmanuel LubezkiHudba:
Edward ShearmurHrají:
Glenn Close, Cameron Diaz, Calista Flockhart, Kathy Baker, Amy Brenneman, Valeria Golino, Holly Hunter, Matt Craven, Gregory Hines, Miguel Sandoval (více)Obsahy(1)
Pět povídek o touhách vědomých i nevědomých. Český (a výrazně mužský) název amerického filmu scenáristy a režiséra Rodriga Garcii (syna slavného spisovatele Gabriela Garcíi Márqueze) Co vlastně ženy chtějí připomíná titul hollywoodské komedie Po čem ženy touží. Jedná se však o snímek zcela jiného druhu, jehož původní název (v překladu Co je na ní znát už od pohledu) upozorňuje na jinou rovinu ženského projevu, totiž na touhy, jež u hrdinek vyplouvají na povrch bez jejich přičinění, či dokonce proti jejich vůli. V pěti povídkách se autor věnuje ženám různých povah a postavení, jež se všechny trápí kvůli vlastní nenaplněné existenci. Každá z nich si to uvědomí většinou díky někomu, kdo dokáže její skrývané touhy zvenčí rozpoznat: rozvedená lékařka Keenerová (Glenn Closeová) si teprve díky mladé kartářce Christine (Calista Flockhartová) přizná, že svého kolegu miluje marně, nechtěně těhotná ředitelka banky Rebecca (Holly Hunterová) má své zrcadlo ve špinavé tulačce Nancy, spisovatelka dětských knížek Rose (Kathy Bakerová) nachází cestu k sobě díky dospívajícímu synovi, nevidomá Carol (Cameron Diazová) dokáže přesně odhadnout motiv sebevraždy, kterou vyšetřuje její sestra Kathy (Amy Brennemanová), zatímco té zase otevře oči její slepá žákyně? - Křehké příběhy jsou plné vnějších (některé postavy přecházejí z povídky do povídky) i vnitřních vazeb. Rodrigo García oprávněně spoléhá především na mimořádně kvalitní a zároveň hvězdné herecké obsazení, vesměs v neobvyklých rolích. Na vymezené ploše svým představitelkám poskytl maximální prostor, neboť většina děje se odehrává v dlouhých, divadelně vystavěných dialozích, jež jsou pro noblesní herecké interpretky vděčnou partiturou. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (48)
Povídkový film s plejádou báječných hereček, bohužel tolik umělecky tvářící se a otevřený nejrůznějším interpretacím, že mě paradoxně vůbec neláká se osudy hrdinek v mysli jakkoli dále zabývat. Kde je psáno, že všechny ženy jsou tak vnitřně komplikované? Nemůže mezi nimi být alespoň jedna "normální a "nudná"? Aź někdo natočí zajímavý film o průměrné ženě v domácnosti, jejíž partnerka neumírá, jež zrovna nejde na potrat, není slepá, nevyšetřuje vraždy, atd., atd., tak se podívám podstatně raději. Co se týče vizuálu, používání jakéhosi filtru nebo masky jsem nepochopila. ()
Povídkový film s pěti volně propojenými příběhy. 1. To je Dr. Keenerová **** 2. Fantazie o Rebecce ** 3. Někdo pro Rose *** 4. Dobrou noc Lilly, dobrou noc Christine *** 5. Láska čeká na Kathy *** Ocenění : MFF v Cannes ´00 (Francie): Zvláštní cena festivalu.. ...Emmy Awards ´01 (USA): Nominace na cenu pro nejlepší herečku (Holly Hunter). ...Scénář : Rodrigo Garcia. Kamera : Emmanuel Lubezki. Hudba : Ed Shearmur ()
Mám hodně ráda tyto "střípkovité" filmy, kdy se nakonec nebo postupně jednotlivé příběhy propojují. Je to pak kouzelné, ale tohle byla vcelku nuda a místy to bylo i divné. Měla jsem i tendence film vypnout. Nakonec jsem se dodívala a je fakt, že na konci se trošku můj pohled na snímek vylepšil na ten průměr - 3*, ale asi už se s ním nikdy nepotřebuju setkat. ()
Můj názor je, že je to film pro ženy. Jinak nechápu, co na tom může chlap vidět. Mně to připadalo jako špatná parodie na Atlas mraků, ale ten byl natočen až x let poté... Vydržel jsem to až do konce, ale přes velké úsilí - ztrácel jsem se a občas to bylo o ničem. Jediná Cameron Diaz přidává tolik hvězd, že můžu po odečtení všech "chyb" dát alespoň 1*. ()
Depresivní a ponurý film, který v sobě ale ukrývá mnoho pravd, které hlavní hrdinky řeknou nahlas...Mám pocit, že vím, jak by na takový film reagovali muži...Stačil by jim první příběh a už by spali... :) Ale to, jak dané příběhy nejsou ukončeny a pouze naznačí, co se v životě těchto žen děje, to je právě to, co mě drželo celých 109 minut a nevypla jsem to. ()
Reklama