Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Velitel gestapa v Římě Herbert Kappler (Richard Burton) varuje generála Kurta Maelzera (Leo McKern) před povolením pochodu německých oddílů SS, z obavy před partyzánským útokem. Jak se ukáže, jeho obavy jsou oprávněné, k útoku skutečně dojde. Z Německa přichází rozkaz k jednomu z nejhorších aktů pomsty, masakru v Římě. (Vapet Production)

Recenze (77)

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Skutečně masakr. Z toho filmu až mi chvíli běhal mráz po zádech jak je drsný a bez špetky snahy divákovi celý ten temný příběh ulehčit. Je to prostě syrovost, s čím válka vlezla pod kůži vojákům nejdříve, a stejně tak se snaží i tento film, a rozhodně od toho všeho nemá nijak daleko. Na nervy je to vyslovený zápřah, a rozhodně to není nijak špatné, ale znova bych se na to sotva podíval. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Psychologické drama z období druhé světové války, s dobrými hereckými výkony, občas i s vynikající atmosférou. Spíše gesto, než promyšlený odpor, snaha o upoutání pozornosti na domácí odboj, který se proměňuje v pomstu raněného zvířete, snažící se nahánět ještě hrůzu a strach. Marná snaha kněze - restauratéra starých obrazů Pietro Antonelliho (dobrý Marcello Mastroianni, i když pro něj s nevhodnou angličtinou) zabránění masakru 330 většinou nevinných římských občanů jako pomstu za atentát na německou jednotku. Po bezmoci se sám demonstrativně vydává do rukou katů, konkrétně do nejvýraznější postavy německé bezpečnosti Obersturmbannführera Herberta Kapplera (dobrý Richard Burton), který si sice uvědomuje neodvratný konec Třetí Říše, ale iniciativně, energicky, inspirativně i poslušně vykonává jakékoliv rozkazy. Z dalších rolí: generál Kurt Maelzer (Leo McKern), primitiv toužící po pomstě a proudění krve, plukovník Dollmann (John Steiner), snažící se úzkostlivě vyhnout jakékoliv chybě, díky níž by se po válce ocitl před válečným tribunálem, římský policejní šéf Pietro Caruso (Renzo Montagnani), poslušný, ale ne schopný všech zvěrstev, a atentátníci Paolo (Giancarlo Prete), Giorgio (Renzo Palmer) a Elena (Delia Boccardo). Násilí plodící jen další násilí, pomsta vyvolávající jen další pomstu, lidský život nemá žádnou cenu, je jen prostředkem k uspokojení vlastního ega a jakési národní hrdosti. Gesta střídá gesto. Místy strhující, místy bohužel méně. ()

Reklama

Koly 

všechny recenze uživatele

Výborné válečné drama, které mrazí stejně dobře jako počasí v zimě při mínus dvaceti stupních, když jdete na ranní směnu. O super hereckém výkonu Burtona snad už ani nemé cenu se zmiňovat. Docela se divím, že scénář tohoto filmu prošel, protože přináší trochu jiný pohled na jednotky SS. Mnohokrát se totiž opravdu nejednalo o nějaké řezníky bez svědomí, ale prostě o muže, kteří plnili rozkazy. Buď zastřelíte deset nevinných civilistů, anebo odmítnete a neuposlechnete rozkaz. To by ale znamenalo vaší smrt. Nikdy bych nechtěl čelit podobnému rozhodnutí. ()

ClintEastwood 

všechny recenze uživatele

Film, během jehož sledování mi naskakovala husí kůže a připomněl mi opět hrůzostrašnost války, kterou znázorňuje opravdu důvěryhodně a realisticky. Nadčasová podívaná pod dohledem režiséra George P. Cosmatose (Rambo ll, Kobra), se skvělou hudbou mistra Ennia Morriconeho. V hlavní roli tradičně vynikající Richard Burton. P.S. Ve filmu zazní i zmínka o děsivých událostech v českých Lidicích. ()

sullafelix 

všechny recenze uživatele

Burton s Mastroiannim nesklamali ... Cosmatos vsak vypustil logiku komparzu , ktory neposobi navyse ani vierohodne .. okrem ineho sa obete spravaju ...akoby poprava bola pre nich otazkou cti ... pomyselna dilema (bojujem proti nepohodlnemu rezimu a ohrozim vsetkych naokolo ..alebo sa pokorne prisposobim... by mohla byt evidentne predmetom diskusii a polemík ...nedostatky vsak nedovolia hodnotit tento počin nad 75 percent .. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (6)

  • Za každého zabitého německého vojáka na ulici Via Rasella bylo vybráno 10 italů odsouzených k smrti. (Lucas87)
  • Masakr, který je ve filmu vyobrazen, se odehrál v Ardeatinských jeskyních u Říma. (Lucas87)
  • Herbert Kappler byl za organizaci Ardeatinského masakru v roce 1947 odsouzen na doživotí. O třicet let později, když byl již Kappler v terminálním stádiu rakoviny hospitalizován ve vězeňské nemocnici a vážil méně než 50 kg, ho vynesla z nemocnice jeho žena, zdravotní sestra při jedné z návštěv ve velkém kufru. Společně se jim podařilo dostat do Západního Německa, které poté odmítlo žádosti Itálie o jeho vydání. Kappler zemřel šest měsíců po útěku v dolnosaském Soltau, bylo mu 70 let. (HectorHagman)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno