Masakr v Římě

Masakr v Římě byl jistě strašný, ale oproti tomu, jaký jsem prožíval já masakr během projekce, to byla procházka růžovým sadem. Takovou kupu hluchých míst, aby divák pohledal. Vrtá mi hlavou proč tohle nevzniklo jako krátkometrážní snímek, pak by to byl masakr v dobrém slova smyslu. Nosným pilířem filmu je bezchybný Richard Burton, jehož charisma nutí tuhle NUDU dokoukat do konce. Pozornost si zaslouží snad jen závěr, který je znamenitý, ale jinak velké zklamání. 40% (31.08.2011)

Výborné válečné drama, které mrazí stejně dobře jako počasí v zimě při mínus dvaceti stupních, když jdete na ranní směnu. O super hereckém výkonu Burtona snad už ani nemé cenu se zmiňovat. Docela se divím, že scénář tohoto filmu prošel, protože přináší trochu jiný pohled na jednotky SS. Mnohokrát se totiž opravdu nejednalo o nějaké řezníky bez svědomí, ale prostě o muže, kteří plnili rozkazy. Buď zastřelíte deset nevinných civilistů, anebo odmítnete a neuposlechnete rozkaz. To by ale znamenalo vaší smrt. Nikdy bych nechtěl čelit podobnému rozhodnutí. (05.06.2009)

Psychologické drama z období druhé světové války, s dobrými hereckými výkony, občas i s vynikající atmosférou. Spíše gesto, než promyšlený odpor, snaha o upoutání pozornosti na domácí odboj, který se proměňuje v pomstu raněného zvířete, snažící se nahánět ještě hrůzu a strach. Marná snaha kněze - restauratéra starých obrazů Pietro Antonelliho (dobrý Marcello Mastroianni, i když pro něj s nevhodnou angličtinou) zabránění masakru 330 většinou nevinných římských občanů jako pomstu za atentát na německou jednotku. Po bezmoci se sám demonstrativně vydává do rukou katů, konkrétně do nejvýraznější postavy německé bezpečnosti Obersturmbannführera Herberta Kapplera (dobrý Richard Burton), který si sice uvědomuje neodvratný konec Třetí Říše, ale iniciativně, energicky, inspirativně i poslušně vykonává jakékoliv rozkazy. Z dalších rolí: generál Kurt Maelzer (Leo McKern), primitiv toužící po pomstě a proudění krve, plukovník Dollmann (John Steiner), snažící se úzkostlivě vyhnout jakékoliv chybě, díky níž by se po válce ocitl před válečným tribunálem, římský policejní šéf Pietro Caruso (Renzo Montagnani), poslušný, ale ne schopný všech zvěrstev, a atentátníci Paolo (Giancarlo Prete), Giorgio (Renzo Palmer) a Elena (Delia Boccardo). Násilí plodící jen další násilí, pomsta vyvolávající jen další pomstu, lidský život nemá žádnou cenu, je jen prostředkem k uspokojení vlastního ega a jakési národní hrdosti. Gesta střídá gesto. Místy strhující, místy bohužel méně. (30.08.2011)

Morriconeho opět fantastická hudba, Richard Burton (velitel gestapa Kappler) a Marcello Mastroianni (odbojářský kněz Antonelli) tři důležité postavy tohoto válečného snímku nebo spíš boje domácích odbojářů. Jinak převážně nuda, celý film se v podstatě nic zajímavého neděje, krom dvou atentátu na jednotky SS, bylo to spíše o komunikaci a plánování útoku..Ani scéna hromadných poprav v nějakém odlehlém dole tento film nezachránila pouze od průměru a to jsem si dělal po velmi nadějně vypadajícím úvodu předčasně velké naděje. Na konec bylo zajímavé číst závěrečné titulky filmu (takový epilog). Dnes by ale stěží takový to film prošel.. (14.04.2008)

U těchto typů filmu skrblím hvězdami. Ty se o svou slávu postarají sami... Gestapák Kappler se snaží distancovat od politiky, nejraději by měl všechno z krku, ale trpí tím, čím ostatní "renesanční" SS prominenti: láskou k řecko-římskému umění (mnohdy  ř-ř zápasu); zde od Homéra k Masacciovi, a potažmo tak i italskému a řeckému etniku. Proto se cítí příklonem Itálie ke spojencům tak zaskočeni, zrazeni a uraženi, zatímco italští odbojáři nejsou nijak citově ovlivněni, a proto si důsledek svého činu v tomto měřítku neuvědomovali. Němci nikdy nepřihlíželi k tomu, že Itálie jejich namlouvání obecně odmítala. Přesto se snaží urážku "odmítnutého milence" (i když se domnívám, že Německo tu vystupuje v roli milenky) pomstít co nejkrutěji. Exces, který nebyl jediný, v Itálii ani oblastech, které Itálie okupovala (právě Řecko). (06.12.2022)