Masakr v Římě

Anatomie nacistické a vůbec fašistické zločinnosti je u nás známa nejen podle Lidic, Ležáků a kobyliské střelnice či Kounicových kolejí. Pozoruhodná režie, propracovaný scénář, Marcello Mastroianni a Richard Burton jako protagonisté hereckého obsazení povyšují kvalitu tohoto filmu do nadčasové roviny. Jinak řečeno do roviny soudobého dokumentu. Včetně nemalé papežské zodpovědnosti; v té době jím byl Pius XII., vlastním jménem Eugenio Pacelli. Způsob, jakým se vyrovnala poválečná spravedlnost s usvědčenými vrahy, je sám o sobě dodnes žalující. Snadnost - zdánlivá snadnost provedení přitom klame nejvíc. Nároky kladené na tvůrce jsou v takovém případě mimořádné. A to nejen umělecké. (05.06.2023)

Příběh situovaný do Říma na jaře roku 1944 je především silným dramatem dvou mužů, milovníků kultury a umění-katolického kněze napojeného na odboj (M.Mastroianni) a velitele gestapa (R.Burton), jenž je po zdecimování německého oddílu italskými odbojáři rozkazy shora vmanévrován do role kata. Film je natočen na základě skutečné události a režisér S.Leone na postřílení několika stovek Italů nacisty v jeskynním komplexu obrazově odkazuje ve svém westernu Kapsa plná dynamitu. (31.03.2007)

Morriconeho opět fantastická hudba, Richard Burton (velitel gestapa Kappler) a Marcello Mastroianni (odbojářský kněz Antonelli) tři důležité postavy tohoto válečného snímku nebo spíš boje domácích odbojářů. Jinak převážně nuda, celý film se v podstatě nic zajímavého neděje, krom dvou atentátu na jednotky SS, bylo to spíše o komunikaci a plánování útoku..Ani scéna hromadných poprav v nějakém odlehlém dole tento film nezachránila pouze od průměru a to jsem si dělal po velmi nadějně vypadajícím úvodu předčasně velké naděje. Na konec bylo zajímavé číst závěrečné titulky filmu (takový epilog). Dnes by ale stěží takový to film prošel.. (14.04.2008)

Řím je otužilé město a jeho prastarými stavebními základy jen tak něco neotřese. V roce 1944 ale v jedné z jeho uliček zavládl vzruch a zděšení. Procházel totiž tudy oddíl SS, na který měl plánovaně políčeno partyzánský odboj. Odplata zdejšího gestapa na sebe nenechala dlouho čekat. Popravčí četě ve filmu velí Richard Burton coby pověřený velitel gestapa Kappler. Alkoholový opar dal stranou, není ovšem vyloučeno, že střílení do zátylků nebohých italských občanů, co prošli náhodně prapodivnou selekcí, mu způsobilo takový náhlý nervový otřes, až zase znovu sáhl po lahvi něčeho ostřejšího. A i samotný divák nebude mít v určitých syrově vyznívajících fázích filmu ty nejpříjemnější pocity. Na druhé straně film trpí stagnací, kdy se toho moc neděje, čímž nechci naznačit, že  by film vyloženě padal do nudy. Když má nějaká vyhrocená scéna nahánět husí kůži, přispěchá mistr Ennio Morricone, aby svým orchestrálním doprovodem vyučoval děs, co se transformuje do nové odmocniny psychického rozladění. A za italský lid křesťansky kope Marcello Mastroianni, který se dramatických rolí také nebál. George P. Cosmatos byl režisér, který nejvíce proslul svým druhým režijním příspěvkem v sérii  filmů s Rambem. Jeho válečné počiny z první  poloviny jeho kariéry byly vcelku osvěžující, nikterak však  přelomové. Na sklonku režijní poutě nevytvořil nic kloudného, takže o to víc je tenhle jeho válečný počin kvalitně zrealizovaný, zahraný a s patřičnou dávkou nepříjemné autentické syrovosti podaný. 7/10 (16.01.2022)

Svým způsobem jednoduchý válečný film pojednávající o tom jak skupina partýzánu zmasakruje pochodující německé vojsko, což samozřejmě němečtí velitelé nenechají jen a připraví kravavou pomstu při které má přijít o život stovka nevinných lidí. Jako každý ze starších válečných filmů i tento plyne velice pomalu ale na druhou stranu jsou zde některé opravdu působivé scény mezi, které patří hlavně příprava a uskutečnění atentánu a samozřejmě závěr. K tomu si připočtěte výborné herce v čele s přesvědčivým Burtonem a vznikne z toho opravdu působivé válečné drama. (19.11.2008)