Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Film Ženy pro měny režisérky Eriky Hníkové je tragikomický příběh o ženách, které citlivě vnímají současný ideál ženské krásy a chtějí se mu co nejvíce přiblížit. A je to také film o spoustě peněz, které se díky síle tohoto ideálu denně utrácejí. Paní Eva vloží své tělo do rukou plastického chirurga a nechá si zvětšit prsa tak, jak po tom celý život toužila. Paní Magda zkouší všechny možné i nemožné prostředky na hubnutí. Slečna Karolína používá tu nejnovější kosmetiku a kupuje si oblečení podle poslední módy. Dívka Zuzana přichází na soutěž Topmodelka nového tisíciletí a chce uspět. Všechny hrdinky touží po těle modelek z titulních stran dámských časopisů. Doslova bojují o dokonalé tělo a jejich příběhy mnohdy působí až absurdně a komicky. Jejich život je ve filmu sledován v průběhu jednoho roku.

Vedle těchto žen vystupují ve filmu i další lidé - zástupkyně redakce ženského časopisu, který se podílí na vytváření současného ženského ideálu, Dara Rolins jako mediální ikona s umělým poprsím, plastický chirurg, který operuje paní Evu, Linda Kazdová, jež zvítězila v americké reality show s názvem Joe Millionaire, a členky Feministické skupiny 8. března. Všichni dohromady popisují a vytvářejí pestrý obraz současného světa, kde fenomén dokonalého ženského těla hraje hlavní roli. Situacím, které zažila snad každá dnešní žena, se můžeme buď smát, anebo si nad nimi postesknout. Celovečerní dokument Ženy pro měny je film o ženách, které naplno prožívají současné trendy a žijí pod taktovkou všudypřítomného ideálu dokonalého ženského těla. Úsměvný i smutný příběh zároveň je však určen nejen jim, ale také všem mužům, kteří nežijí sami. (Bontonfilm)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (118)

mcleod 

všechny recenze uživatele

Výborný dokument o ženských, které jsou ve vleku kosmetické mašinerie. Materialistické vyznění celého dokumentu je hodně smutné. Čeho mohlo být v dokumentu mnohem více, je pohled druhé strany. Na začátku sice bylo zařazeno několik úryvků rozhovoru s (trochu pózerskou) Anarchofeministickou skupinou, ale zhruba od poloviny dokumentu něco podobného chybělo (uměl bych si například představit rozhovor s psychologem nebo lékařem o problémech s anorexií atd.). Přesto jsem rád alespoň za to málo, které mě přesvědčilo o tom, že existují i normální holky nejen takové umělohmotné kačeny, co musí sledovat trendyyyyy, aby nebyly out a plácají na sebe kosmetiku za tisíce korun. Celkově si myslím, že byl dokument až příliš dlouhý a roztahaný, mírné zkrácení a proškrtání některých scén by neškodilo. ()

3497299 

všechny recenze uživatele

Dokument působí poněkud bezzubě vzhledem k předpokládaným intencím autorky, jelikož je postavený na pochybném a nedotaženém konceptu. Místo otázky, ZDA a PROČ je nebo není dobré zasahovat do vlastního těla v souladu s jedním ze současných mediálně módních diskurzů, se film točí v kruhu pouze toho, co si myslí Erika Hníková (není to dobré) a co si myslí ostatní protagonistky/protagonisti (je to dobré - samozřejmě kromě členek anarchofeministické skupiny, které vyznávají jiný módní, řekněme konkurenční diskurz, ale vesměs používají jen pseudoargumentační demagogii). Dokument se tedy omezuje jen na konflikt rozdílného osobního vkusu, ale o vnitřní podstatě módního fenoménu toho řekne jen málo. Typická je scéna, kdy se Hníková ptá ženy, rozhodnuté jít na plastiku prsů, zda podstoupí operaci, i když si ona - Erika Hníková - myslí, že to není dobrý nápad! Pokud by Erika natočila reality show o řečeném plastickém zásahu s celostátní anketou kolik procent diváků je pro a kolik je proti, dosáhla by podobného efektu. Zbavit se zcela sebereflexe ohledně vlastní podoby není předmětem úvahy, jde tedy pouze o stylotvorný konflikt růrných sebezkrášlujících strategií (mainstream vs. alternativy). Argument, že módní průmysl vede k nezanedbatelnému podrývání zdraví, neobstojí, jelikož málo co na světě je "zcela zdravé" a většinou je zdraví vykoupeno celou řadou jiných hodnot - jde tedy skutečně jen o otázku svobodné volby - módní průmysl nepodvádí, rizika jsou všem dobře známá. _________ Během sledování Žen pro měny mě napadl analogicky pojatý angažovaný dokument "Břečťanová liga", ve kterém by se mladý svobodomyslný mooreovský dokumentarista proháněl po výzkumných ústavech prvoligových amerických univerzit a ukazoval by, jak nesmyslně upracovaný a nezdravý život vedou dnešní vědci v rámci současných intelektuálních trendů. Ne jen, že nemají téměř žádný čas na koníčky, jelikož jsou od rána do večera v laborce, žijí nezdravě a berou podpůrné prostředky, aby "uspěli", ale začasté propadají komerčně-vědeckému molochu natolik, že falšují výsledky a zcela tak deformují zdravou lidskou morálku. Někteří z nich pod vlivem svého neúspěchu možná i páchají sebevraždy. To vše pro nějaké pochybné postavení nebo ocenění v sebestředné a zbytečné intelektuální sféře, případně pro peníze, což je ještě horší, neboť vše, co ovládá démon komerce, je falešné, nesvobodné a prázdné. Od modelek, nákupních pipinek a ostatních krásychtivých figurek se odlišují jiným zapojením do sféry sebeuplatňujícího vlivu. Dokument vrcholí scénou, kdy matka mladého gymnazisty, který právě úspěšně absolvoval školní fyzikální olympiádu, popisuje: "tady jsem seděla, prohlížela jsem si Science, a říkám si, Ládíku, ty až tady jednou budeš mít článek, to bude něco, a Ládík si takhle sedl vedle mě a významně odpovídá, mami, a víš, že bych opravdu chtěl? Vážně? Uvědom si, že už nebudeš mít čas na kamarády, odjedeš třeba na dva měsíce do Kodaně a tam budeš studovat všelijaké ty elektrony a tachyomy a možná budeš dokonce muset nechat i volejbalu!! To sice bude blbý, ale chtěl bych to zkusit. Mladý dokumentarista se ptá Ládíka, proč ho to tak láká. Já nevím, prostě se mi to líbí. To všechno. Podívám se do světa a bude ze mě velký vědec." _________ Některé názory se mezi svobodomyslnými levicově orientovanými intelektuály nosí, jiné ne. () (méně) (více)

Reklama

Garson 

všechny recenze uživatele

Erika Hníková natočila pěkný dokument který nechodí po špičkách okolo ženských otázek napříč generacemi,nezkreslená pravda která se pohybuje pořád kolem aktuálních témat.Časopis Cosmopolitan který má být tím vzorem mezi časopisy ve cvičení,stravování i v mezilidských vztazích?Když jsem viděl jak dokáže na kameru arogantně reagovat šéfredaktorka tak co si jako myslet?A ta její věta na kameru:,, JE MI JEDNO JAK SE LIDÉ CHOVAJÍ PO PŘEČTENÍ ČASOPISU I JAK ŽIJÍ" tak to mě uzemnilo a sám za sebe můžu říct,že pochybuji o jiných cílech než těch finančních a to je dost smutné.Dále byl vidět casting na soutěž MODELKA NOVÉHO TISÍCILETÍ na kterém mě zarazil ten samotný průběh castingu kde dívka neměla MISSkovské míry 90-60-90 a žena z agentury se jí hned zeptala jestlí jí často sladké a jestli se sebou může něco udělat přitom byla hubená jak vyžle.Srazit sebevědomí je v těchto agenturách cíl číslo 1?Asi ano.Návštěva paní Evy u plastického chirurga tak to je kapitola sama pro sebe.Aspoň že si paní Eva nechala upravit prsa kvůli vlastnímu sebevědomí a né kvůli partnerovi,protože to by byl asi ten nejhorší důvod a přesto si mnoho žen myslí,že když podstoupí plastiku prsou tak si tím udrží partnera navěky,ale to je ta největší hloupost.Dále se ve filmu objevuje studentka Karolína která má koupelnu plnou zkrášlovacích omlazovacích přípravků,protože prý v Kalifornii takhle žije každý,pro mě hodně úsměvné.Protivráskové krémy za 4500 Kč nebo za 7300 Kč?To jako vážně?Za tyto peníze je určitě lepší nějaká wellness procedura s veškerým regeneračním komfortem.V dokumentu se také objevuje zástupkyně střední generace posedlá hubnutím která i přes veškeré investice do hubnoucích přípravků zůstává "překvapivě" na své původní váze plus mínus dvě kila.Jó kdyby už konečně někdo našel skutečný přípravek na hubnutí tak by byl nejbohatší na planetě.Přestat kouřit snadné,omezit sladké snadné,ale zhubnout je prostě běh na dlouhou trať s nemilým pronásledovatelem který se jmenuje JOJO efekt.Režisérka Erika Hníková dovedla shrnout ženskou problematiku do několika zajímavých příběhů a hlavně snadno pochopitelných pro diváky.Jak to vidím já?Jsem velice skeptický k plastickým operacím které nejsou ze zdravotních důvodů a k různým zkrášlovacím chirurgickým procedurám.Vnitřní krásu nemůže zastínit žádná venkovní krása a na to nestačí ani pověstné ZLATÉ ČESKÉ RUČIČKY. ()

Tayen 

všechny recenze uživatele

Teď nevím, co mám hodnotit. Jestli názor, který se nám snaží dokument vnutit, nebo zpracování. Protože je jasné, co se film snaží říct. Já totiž moc nechápu, co je špatně. Která z těch žen byla až tak ovlivněná médii? Paní Eva se prostě chtěla cítit lépe, tak si nechala vymodelovat prsa. Řídila se nějakým trendem, nebo časopisem? Myslím, že ne. Ukažte mi prstem na někoho, kdo se cítí špatně a nic neudělá pro opak. Potom je tady slečna Karolína, pro kterou se její vzhled stal koníčkem. Je tenhle koníček špatný? O co je horší si kupovat kosmetiku za stovky korun, než si pořád kupovat technické novinky, které ani nepotřebují, a že se jedná o mnohem větší částky (a to se týká většinou pánů -a že jich takových znám). Myslím si totiž, že v obojím případě se jedná o uspokojení vlastní potřeby, než o nějaké podléhání trendům. Není potom jedno, jestli podlehnu Kosmopolitanu, nebo technickému časopisu? Ani jsem si nevšimla, že by paní Erika podléhala nějakým médiím. Ta jen byla lína jít cvičit a hledala jednoduché řešení. Tady je to už o disciplíně. A modelka Zuzana? Tu bych nahnala do posilovny, aby se pěkně vymodelovala. Není vyloučené mít kolem zadku 90 cm, aniž se ze mě stane anorektička. Je spousta cest. Já nechápu, o co tady jde. Která žena se nechce cítit dobře? Pěkně vonět a oblékat se. Ovšem nesmí se z toho stát posedlost. A ta nebylo potvrzena ani u Karolíny. To, že slečna byla ukázána, jak se promenáduje po obchodech, ještě neznamená, že tam tráví každou volnou minutu. Znám spoustu žen, jejichž koupelna vypadá jako drogérie, ale pokud se nezadlužují, proč ne. To, že tady byly ženy zobrazeny jen z jedné stránky z nich udělalo terč posměchu. Chlapi se smějí, ale ukažte mi jednoho, který se rád nepodívá na plakát modelky. Podle režisérky si asi ženská vystačí s mýdlem a kartáčkem na zuby. Já říkám, že ať si každá dělá, co chce, aby byla spokojená. Pokud se ale vzhled stane jen jejím jediným zájmem a je neustále nespokojená, není to vina časopisů, ale labilní psychiky. To že režisérka ukázala na extrémy, nic nedokazuje. Většina žen má dost zdravého rozumu, aby si vzaly, co potřebují (klidně i tu plastiku), aniž by se staly obětmi. ()

Lynn 

všechny recenze uživatele

Předem bych se chtěla omluvit za poněkud delší komentář, ale myslím si, že je dost nutný. Absolventka FAMU Erika Hníková totiž natočila dílko, za které by se nemusel stydět ani Michael Moore. Tématem je ženská krása a manipulace s ní, tedy byznys, ve kterém se točí miliardy korun. A jedním z největších aktérů tohoto byznysu je vydavatelství Stratosféra, které produkuje 14 časopisů objevujících se na českém trhu. Samotný dokument je sice na 4*, protože od jeho poloviny už nesledujeme konfrontaci, ale "jen" příběhy jeho 4 hlavních hrdinek (začínající modelky Zuzky, krásou posedlé studentky ekonomie Karolíny, pod kudlu plastického chirurga jdoucí Evy a konzumentku všech možných i nemožných hubnoucích přípravků Magdy). Těch 5* jsem si ale nemohla odpustit, neboť snímek nutí k zamyšlení a zamyslet bychom se opravdu měli, obzvláště paní šéfredaktorka časopisu Cosmopolitan. Ta totiž tvrdí, že svým časopisem nikoho nechce ovlivňovat ani mu vnucovat jeho obsah, což je naprosto nehorázná lež, když si uvědomíme (stejně jako milá paní šéfredaktorka), že tenhle byznys na manipulaci a ovlivňování stojí. Pokud totiž nepřesvědčíte 16-ti letou dívku, že její míry 83-62,5-94,5 jsou poněkud nesprávné, nekoupí si všechny ty Vitalinei, Aquila aqualinei a Ultra, fit&slimy. Nejhorší ale je, že na podobný trik naletí i dospělé ženy. Pro mě přesto zůstává nejpůsobivější scénou filmu finále soutěže Topmodelka nového tisíciletí (že neuhádnete, kdo vlastní agenturu Company models, pořádající tuto soutěž ? Stratosféra přece :) ). Tady jde na konci po molu asi 14 dívek ve stejných tričkách, stejně vysokých a vychrtlých. TOVÁRNÍ PRODUKT NA BĚŽÍCÍM PÁSU. Zbývá dodat jediné : Děvčata, nedejte se. Když totiž předložíte svému partnerovi 10 fotografií různých žen (hubených, tlustých, malých i velkých, blondýn i brunetek) a zeptáte se ho na tu nejkrásnější, ujišťuji vás, že 180 cm vysoká blondýna 90-60-90 to rozhodně nebude. ()

Galerie (11)

Zajímavosti (2)

  • Natáčení začalo v srpnu 2002, mělo celkem 150 natáčecích dní. Poslední natáčecí den proběhl v červenci roku 2003. Film se skládal postupně, jeho hrdinky byly zachycovány v čase pomocí časosběrné metody. (Siriuss)

Související novinky

Reklama

Reklama