Nahý oběd

Jak Burroughs tvrdí, nešťastná vražda manželky z něj udělala spisovatele a díky tomu vznikl i jeho slavnej autobiografickej román Nahý oběd. Po shlédnutí filmu jsem si ho musel sehnat a podívat se na film znovu. Dával mi pak mnohem větší smysl. Ti co knihu nečetli zůstanou o mnoho ochuzeni. Nezjistíte jak máte film číst a že se nemáte snažit vše pochopit. Jak zfilmovat román s naprosto rozbitou narativní strukturou? Cronenberg se spíš volně inspiroval a očividně doslovněji filmově přeložil prvky z povídky Hubitel! (stejnojmennou povídkovou sbírku si musím sehnat), díky který dal filmu nějakej dějovej rámec. Celý to natočil jako surrealistickej příběh o tom, jak autor píše Nahý oběd a přidal do filmu některé scény z Burroughsova života. Drtivou většinu času je film vyprávěn z jeho pohledu pod vlivem drog, ale pár míst ukotvených v realitě se tam najde. Rozhodně si sežeňte knihu i film. Knihu ale radši jen ti otrlejší šílence, kteří pod nechutnou a brutální pornografickou homo fasádou dokážou číst další roviny tohodle skvostnýho díla a budou u toho chrochtat blahem jak nějací feťáci. Orwellovo 1984 je proti některým Burroughsovým vizím čajíček. Vážně. Asi by se chlapec divil… A Kafka taky. Antiutopistický a sociálně kritický prvky se objevujou i ve filmu, ale zdaleka ne v takový míře a intenzitě. A takhle se, milé děti, koukají na svět beatnici. </konec hlášení z Interzone> (28.12.2013)

..........Vše způsobila nejslavnější Burroughsova kniha, která se na regálech knihkupectví dlouho neohřála a hned putovala na deset let do trezorů. Ve filmovém ztvárnění se zmítají vidiny, fantazie, přízraky a sexuální touhy se skutečnou realitou v ponurých zamlžených barvách. Vše jsou vlastně ve skutečnosti částečné epizody ze spisovatelova života, popravdě řečeno i režisérova. Velice skrytě oba v ději zakomponovali věci mnohem důležitější, než by se na první pohled zdálo. A to především zneužívání moci a celé lidské společnosti. Jak kdysi řekl I. Welsh: "Mnoho lidí si myslí, že Nahý oběd je obscénní. Není to pravda. Je třeba se dívat mnohem více pod povrch, kde jsou ukryty věci zcela zásadní." V každém případě psychedelické a halucinatorní výjevy v knize i ve filmu byly zpracovávány "s láskou v duši a koksem v krvi". Toť celé je vtěsnáno do životopisu jednoho rozporuplného a zajímavého člověka, pro kterého byl život jedna velká noční můra......... (09.04.2005)

David Cronenberg a jeho fantasmagorie ala „špionážní drama“ mi dali zase pěkně přes držku. Mnohé režisérovy díla mi dala hodně zabrat, ovšem tento bizarní snímek plný „drog“, brouků, mimozemšťanů, homosexuální tématiky je opravdu „morbidní perlou“ jeho kariéry. Téměř po celou dobu jsem jen nevěřícně civěl na to, co se odehrává na obrazovce mého monitoru a zcela jsem se ponořil do „nepochopitelného“ děje. Peter Weller coby spisovatel a vrah své ženy si vedl docela dobře a myslím si, že odmítnout Robocopa 3 kvůli této roli byla dobrá volba. Navíc se tu objevila celá řada známých tváří od Roye Scheidera přes Judy Davis až po Iana Holma a nikdo z nich si nevedl vůbec špatně. Morbidní a „magorské“ to bylo na můj vkus dost, lehce perverzní taky, sice jsem se tu a tam trochu nudil a přestože mi z toho všeho šla hlava kolem, Nahý oběd si získal můj obdiv.60% (21.03.2014)

S autorom predlohy som sa oboznámil prostredníctvom diela "Města rudých nocí", ktoré majú s týmto počinom mnoho spoločných znakov, či už to je homosexualita, zvrátenosť, absurdný príbeh a samozrejme, všade prítomné drogy a s nimi spojené halucinačné výjavy, čiže ideálna látka na adaptovanie pre klasika podivností Davida Cronenberga. Jeho Nahý obed však považujem za jeden z jeho najslabších počinov, ktorému chýba celistvejší príbeh, ktorý by ma dokázal upútať viacerými fragmentmi, než len pár zvrhlo - roztomilými pasážami s chrobákmi, rozprávajúcimi, vykonávajúcimi násilie, či pohlavný styk a vtipnou roličkou Roya Scheidera. (12.04.2009)

Beatnický spisovatel píše román. Své příběhy, ztráceje kontakt s takzvanou realitou, horečně píše na psací stroj, kterým se proměňuje v brouka - agenta. Sám hlavní hrdina žije v bludu, že je tajným agentem, občas se probouzí s držkou v bahně, vstane a jde fetovat dál. Snad touha po dobrodružství ho žene dál, ale přitom se pohybuje v kruhu, jako každý závislý. Příslovečnou Ariadninu niť, která by dílo nějak pospojovala a vytvořila tak smysluplnou zápletku nenajdete. Máte rádi divné filmy? Můžete to zkusit, brouk, který mluví oplzlým hlasem z otvoru, který je nápadně podobný análu, není tím nejobscénnějším co se v tomto snímku objeví. Ve skutečnosti je to snímek poskládaný z dílčích fragmentů, které dohromady tvoří nesoudržný slepenec, výplod choré mysli pod vlivem drog. Hnus, drogy, homosexuální i mezidruhový sex s obří stonožkou. Občas se objeví ukázka, monolog či historka, ze které na mě dýchl básnický um. Rozhodně je to výtvarně velmi zajímavé, povést se tak Cronenbergovi vytvořit alespoň trochu napětí, mohlo to být vynikající. P.S. Zvláštní je, že už mi takovéto filmy nepřipadají závadné, což asi nepůjde tvrdit o filmu, který si pustím zítra: Code Blude. Proč já se jenom dívám na filmy? (10.09.2012)