Reklama

Reklama

Nejlepší léta slečny Jean Brodieové

  • Velká Británie The Prime of Miss Jean Brodie

Obsahy(1)

Nekonvenční slečna Jean Brodieová, která je podle svého názoru v "nejlepších letech", si získala své studentky i značnou část pedagogického sboru, v němž má dva milence: naivního, ale milého učitele hudební výchovy Lowthera a cynického výtvarníka Lloyda. Na začátku filmu je Jean představena jako dokonalá pedagožka oddaná svým studentkám, ale postupně se odhalují její stinné stránky. Kromě toho, že vliv na své žačky trochu využívá, je tu ještě věc poněkud závažnějšího charakteru. Píše se totiž rok 1932 a Jean obdivuje fašisty Mussoliniho a Franca. Jak v jednom momentě filmu poznamená Lowther, Jean nerozumí politice, jen si idealizuje obraz vůdce. To by vcelku nevadilo, kdyby své žačky nevedla ke stejnému způsobu myšlení. Její přesvědčení o vlastní neotřesitelné pravdě však bude podrobeno tvrdým zkouškám. Při konfrontaci s milenci i žačkami se bude muset podívat na svůj život z jiného úhlu a nahlédnout, jakým směrem se vlastně ubírá. Vynikající snímek ze školního prostředí. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (44)

poz3n 

všechny recenze uživatele

Nádherně vrstevnatý film, který každou svoji další tvář odhaluje postupně a značně nečekaně. Nejlepší léta slečny Jean Brodieové totiž zásadně klamou tělem. Podle všech vnějších ukazatelů musí mít divák pocit, že kouká na usměvavé slamáčkové melodrámo z učitelského prostředí, kde jsou všichni všem oporou, postavy překonají nějakou tu překážku a na konci bude všechno ještě usměvavější, než na začátku. A právě v tom postupném zjišťování, o jak moc velký omyl se jedná, tkví pro mě to největší kouzlo diváckého zážitku z tohoto filmu. Mám rád snímky, které po jejich skončení nedokážu k žádnému jinému přesvědčivě přirovnat a zanechají tak ve mně mimořádně originální zážitek. Skvělé herecké výkony Maggie Smith a Pamely Franklin. 9/10 ()

emma53 

všechny recenze uživatele

Maggie je můj filmový drahoušek, kterou jsem si zamilovala v seriálu Panství Downton, tam hrála rozkošně a získala si okamžitě veškeré moje sympatie. Tohle byla trochu nevděčná role, ale bylo to její dokonalé sólo a já byla vděčná, že jí už znám, protože její zvláštní herecký styl tady byl silně patrný. Sice tady vypadala trochu na víc než na 35 let, ale nic to neubralo na její herecké kvalitě. Od prvotní sympatie k této nekonvenční učitelce dějepisu jsem se postupně dostávala pod povrch její osobnosti a to už nebylo nic úsměvného, ale spíš smutného a já tušila že ty její "nejlepší léta" nebudou rozhodně šťastná. Snad je na jednu dobře neuvědomění si této skutečnosti, ale rozhodně je to osobnost, která vás silně zaujme a strhne. Měla jsem radost i z postavy mého oblíbence z Profesionálů (Georga) Gordona Jacksona, který si tady zdatně sekundoval s Robertem Stephensem. Ach, Joan, jak ráda bych Ti pomohla, ale Ty nechceš, myslíš, že jsi opravdu šťastnou ženou ............? Velmi zajímavý komentář : Aky ()

Reklama

Blofeld 

všechny recenze uživatele

U nás neprávem naprosto opomíjený snímek s vpravdě Oscarovým výkonem Maggie Smith se od ostatních pedagogických filmů liší: začíná v podstatě tam, kde většina z nich končí. Nekonvenční slečna Jean Brodieová (která je dle svého názoru v "nejlepších letech" - odtud název) si dávno získala své studentky i značnou část pedagogického sboru, kde má dva milence: naivního, ale milého hudebkáře Lowthera (Gordon Jackson) a zkušeného cynického výtvarkáře (a malíře) Lloyda (Robert Stephens, který byl v době natáčení Maggieiným manželem). V podstatě jediný, s kým bojuje, je upjatá ředitelka. Na začátku filmu je nám Jean prezentována jako dokonalá pedagožka oddaná svým studentkám, ale postupně se nám odhalují její stinné stránky. Kromě toho, že vliv na své žačky tak trochu využívá, je tu ještě jiná věc, poněkud závažnějšího charakteru. Píše se totiž rok 1932 a Jean obdivuje Mussoliniho a Franca. Jak v jednom momentě filmu poznamená Lloyd, Jean nerozumí politice, jen si idealizuje obraz vůdce. To by vcelku nevadilo, kdyby své žačky neinstruovala ve svém stylu. Je naprosto přesvědčená o vlastní pravdě a musí se naučit pár věcí... Tato synopse zdaleka nepostihuje celý film. NEJLEPŠÍ LÉTA SLEČNY jEAN BRODIEOVÉ je film mnohem komplexnější, řeší celou řadu témat života v meziválečném Edinburghu a na místní škole. A Maggie Smith tu podává mistrovský výkon, který si Oscara jednoznačně zasloužil. ()

Ferinka 

všechny recenze uživatele

Školní psycho aneb výchova dívek v Anglii. Postava Jean Brody byla nesympatická až za hrob a kostnatý až téměř prkenný vzhled Maggie Smith odpovídal naprosto charakteru postavy, i když byla ve filmu vykreslená jako pokroková a liberární dáma. Naopak moje zalíbení získala chytrá hlavička Sandy, která se měla stát pěšákem své ochránkyně, ale díky vlasnímu rozumu/nerozumu si šla svojí cestou a pak jí to natřela. Zajímavý film, ze kterého dýchá volnomyšlenkářství šedesátých let v kontrastu s noblesou let třicátých. ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Podobně jako kariéru Angely Lansbury je nutno dělit na "co bylo před Jessicou Fletcher a skoro nikdo nezná a přitom je v jejím hereckém rejstříku mnohem povedenější", a co bylo po ní, u Maggie Smith to bude v případě Harryho Hrnčíře podobné. The Prime of Miss Jean Brodie je film na povrchu veselý, do hloubky ale spíš smutný, hodně barevný (v detailech na obličeje a gardenparty snad až přesaturovaný), krásně melodický a pedagogicko rozborný, a s velmi milou erotickou třešničkou v podobě sotva dospělé Pamely Franklin. Tvůrcům se vůbec podařil kousek, kdy Brodinina děvčata před kamerou za necelé dvě hodiny o několik let zestárla. K obsahu bych jenom zmínil, že vztah hlavní postavy s učitelem hudby Gordonem Lowtherem je spíše platonický. Mimochodem, Gordona Lowthera si zahrál nám všem známý Gordon "Profesionál George Cowley" Jackson, a jeho přítomnost je ze všech složek ve filmu nejmilejší, dobře mu sekundoval ještě bohémský malíř a plodič dětí Robert Stephens. Zajímalo by mě, jestli skvělý zpěv Gordona Jacksona je jeho vlastním. ()

Galerie (15)

Zajímavosti (4)

  • Celosvětová premiéra proběhla 24. února 1969 v Londýně. (ČSFD)
  • Na konci filmu, když Sandy (Pamela Franklin) odchází ze školy, jde kolem betonové lampy ze šedesátých let, ta se však v době, kdy se film odehrává, ještě nevyráběla. (ČSFD)

Reklama

Reklama