Nejlepší léta slečny Jean Brodieové

Dobry film z ucitelskeho prostredi, odehravajici se v Edinburghu, zacatkem tricatych let. V tomto filmu jen sotva najdeme jedinou, ryze kladnou postavu. Maggie Smith v roli Jean Brodie podala vyborny herecky vykon a nesouhlasim s tvrzenim, ze prehravala. Jen hrala onu postavu, tedy sobeckou starou pannu v roli ucitelky, ktera ma velky vliv na sve zacky. Dobre sve role ale zahraly temer vsichni, jeste bych vyzdvihnul vykon studentek Sandy a Mary. Prave zaverecny rozhovor pani Brodie a Sandy patri mezi ozdoby filmu. (28.06.2014)

U nás neprávem naprosto opomíjený snímek s vpravdě Oscarovým výkonem Maggie Smith se od ostatních pedagogických filmů liší: začíná v podstatě tam, kde většina z nich končí. Nekonvenční slečna Jean Brodieová (která je dle svého názoru v "nejlepších letech" - odtud název) si dávno získala své studentky i značnou část pedagogického sboru, kde má dva milence: naivního, ale milého hudebkáře Lowthera (Gordon Jackson) a zkušeného cynického výtvarkáře (a malíře) Lloyda (Robert Stephens, který byl v době natáčení Maggieiným manželem). V podstatě jediný, s kým bojuje, je upjatá ředitelka. Na začátku filmu je nám Jean prezentována jako dokonalá pedagožka oddaná svým studentkám, ale postupně se nám odhalují její stinné stránky. Kromě toho, že vliv na své žačky tak trochu využívá, je tu ještě jiná věc, poněkud závažnějšího charakteru. Píše se totiž rok 1932 a Jean obdivuje Mussoliniho a Franca. Jak v jednom momentě filmu poznamená Lloyd, Jean nerozumí politice, jen si idealizuje obraz vůdce. To by vcelku nevadilo, kdyby své žačky neinstruovala ve svém stylu. Je naprosto přesvědčená o vlastní pravdě a musí se naučit pár věcí... Tato synopse zdaleka nepostihuje celý film. NEJLEPŠÍ LÉTA SLEČNY jEAN BRODIEOVÉ je film mnohem komplexnější, řeší celou řadu témat života v meziválečném Edinburghu a na místní škole. A Maggie Smith tu podává mistrovský výkon, který si Oscara jednoznačně zasloužil. (28.06.2006)

Školní psycho aneb výchova dívek v Anglii. Postava Jean Brody byla nesympatická až za hrob a kostnatý až téměř prkenný vzhled Maggie Smith odpovídal naprosto charakteru postavy, i když byla ve filmu vykreslená jako pokroková a liberární dáma. Naopak moje zalíbení získala chytrá hlavička Sandy, která se měla stát pěšákem své ochránkyně, ale díky vlasnímu rozumu/nerozumu si šla svojí cestou a pak jí to natřela. Zajímavý film, ze kterého dýchá volnomyšlenkářství šedesátých let v kontrastu s noblesou let třicátých. (14.04.2010)

Hlavná myšlienka filmu sa postupne dostáva pod kožu, spočiatku opatrne, pomaly, neskôr prepukne v plnej sile. Slečna Brodieová je sympatická, trochu voľnomyšlienkárska, učiteľka so silným vplyvom medzi študentkami v dievčenskej škole. Jej názory a životný postoj začne byť časom veľmi nebezpečný. Píšu sa tridsiate roky 20 storočia... Maggie Smith v excelentnej hereckej kreácii, typologicky presne vybraná, jej slečna Brodieová je zahraná famózne. (26.10.2022)

Tak jako je u mě zvykem i v tomto případě si dovolím projevit svůj vlastní názor na to, co jsem právě viděl, a pokud s tím bude mít někdo problém, bude pro něj / ni nejjednodušší, když přestane číst a nebude si kvůli mně ničit nervy. Ve třicátých letech minulého století v Británii zjevně stále přetrvávala takzvaná viktoriánská morálka (která je velmi podobná té maloměšťácké a je mi z duše protivná), takže jsem si neortodoxní učitelku zpočátku vcelku oblíbil, i když to z její strany několikrát nemile zaskřípalo. S postupem času se ale stále jasněji ukazovalo, proč jsou nutné osnovy pro školní výuku. Netvrdím, že by učitelé neměli mít svůj názor na věc, svůj politický nebo náboženský příklon by si ale neměli ventilovat na těch snadno ovlivnitelných (zvlášť když jsou sami tito učitelé v některých případech sami snadno ovlivnitelní kdejakým žvástem z internetu; tuto větu už pochopitelně nevztahuji k době, v níž se odehrává děj snímku ani k době jeho vzniku). Původně jsem chtěl hodnotit třemi kousky, protože jsem měl pocit, že je to všechno jaksi rozhárané a že tvůrci otevřeli víc zápletek, než bylo potřeba, ale nakonec u mě převládl dojem, že ta trocha diskomfortu stála za to. A navíc mě potěšilo setkání s mladou Maggie Smith a pobavil mě Cowley, kterému se pěkně zapalovala lýtka:-) / Poučení: Obdiv k diktátorům bývá často nakažlivý. (26.04.2023)