Obsahy(2)
Vánoce jsou tradičně nazývány svátky štědrosti, pohody a míru. Zajistit slavnostní stůl, opatřit dárky a vyřešit, kdo bude pozván k štědrovečerní večeři – to vše bývá předmětem vzrušených debat v mnoha domácnostech. Pojďme se společně podívat na televizní komedii, kde je v patřičné nadsázce vykreslena svérázná atmosféra těchto chvil. Vše začíná v předvánoční době, kdy ožije starý spor mezi rodiči (I. Janžurová a V. Menšík), který vznikl před dvaceti lety, když se manželova matka špatně vyjádřila o nastávající snaše. Od té doby rodinka vždy trávila Vánoce u ženiny matky v Sedlčanech. To však chce letos otec změnit. Zamýšlí pobýt na Vánoce u své matky v Rokycanech. O tom ale manželka nechce slyšet ani slovo. Urážka od tchyně se neodpouští ani po letech, a navíc se přece pojede opět k její matce! A tak na řadu přijdou staré křivdy. Do hádek se zapojuje i dospělý syn (V. Dlouhý), který nakonec svízelnou situaci „ke komu na Vánoce“ vyřeší… (Česká televize)
(více)Recenze (97)
Jeden dvoupokoják, tři skvělí herci a výborný scénář z pera člověka, který má manželské vztahy skvěle nastudované. Nesledujeme jen hádku dvou manželů. Je to vánoční bitva o principy a prosazení své vůle. Něco jako spravedlnost, zdravý rozum, nebo dobrá vůle, tady nepochodí. Tady se tasí výčitky, citové vydírání, úskoky, práskání dveřmi... . Je to skvěle napsané. Zcela věrohodně a výstižně. Navíc s bezva pointou. Jestli pro mě bylo včerejší Kam slunce nechodí... zklamáni, tak Cesta do Rokycan mi to plně vynahrazuje. I s těmi přebrebty...asi bylo natáčení šité horkou jehlou, jsem se moc bavil. ()
Já tyto malé televizní komedie ze života přímo miluju. Je v nich ten správný laskavý humor, který je potřeba a který se dnes už ve filmech velmi těžko hledá. Úžasný koncert našich legendárních herců. Dialogy perfektní. Všechno, co se tam řešilo působilo opravdově. Nic nebylo vyumělkované. Takže se s tím vším může divák velice lehce stotožnit, což je samozřejmě taky velké plus. ()
To byl zase jednou koncert. Scénář Cesty do Rokycan napsal odborník na vztahy (snad všeho druhu) Miroslav Plzák, a tak se není proč divit, že všechny ty neodolatelné dialogy znějí tak opravdově. Řeší se tady, jestli se pojede do Rokycan, nebo do Sedlčan, jestli se mají manželé rádi rádi, nebo rádi neradi, a celá ta řadu dní trvající hádka Vladimíra Menšíka a Ivy Janžurové ze všeho nejvíc připomíná jakýsi druh zápasu beze zbraní. Paráda. ()
SPOILEROIDNÍ HLÁŠKY Z FILMU, KTERÉ SE MI POAŘILO ZACHYTIT: matka: Zesměšnit vlastní ženu je horší než utopit vlastní dítě. syn: Ještě horší je ho budit v neděli ráno. // Referent pro výzkum netradičních hnojiv // Je to chytrej kluk akorát chvilkama blbej. // Nepočítej s tím, že s tebou v neděli půjdu na hokej. - Já s tím nepočítám, on totiž v neděli žádný hokej není. // Celý život jsem byl otrok tvých slz. // Mami vzdej to táta je pruďas a babička je hysterka. // Cejtím, že mi pomalu začínáš lízt na nervy. // Promluvil inteligent. ()
Radost poslouchat tuhle konverzačku v podání tří protagonistů. Spíše jde o divadelní představení, než o televizní inscenaci, ale když se chce člověk nechat něčím bavit, tak tohle je podle mého gusta. I když 37 minut je na divadelní aktovku dost málo. Jen mě mrzí, že V.Dlouhý už nežije. Pro mě je to jeden z nejlepších herců své generace, důstojně zvedající i hůře napsané televizní kousky. ()
Reklama