Tajemství slov

Pomalé čakanie na odhalenie jedného tajomstva, nejakej záhady. Nakoniec najväčšie prekvapenie pre mňa bolo zistenie zdravotného nedostatku hlavnej predstaviteľky. Inak vidíme postupne odbaľovaný rozhovor dvoch ľudí, ktorí odkrývajú intimity svojej minulosti, ale žiadny z týchto príbeh mňa osobne nezasiahol, aj keď teda ten vojnový príbeh bol dosť drsný. Aspoň že to nakoniec dobre dopadlo. Avšak nechápem teplú vsuvku, čo to malo mať s celým príbehom spoločné, že si tam nejakí strojníci robia dobre? Inak výborný výkon Sarah Polley, ktorá sa už desať rokov neobjavila v celovečernom filme... (14.06.2020)

Isabel Coixet nudí. A to tak, že pod ťarchou ubíjajúceho tempa spoľahlivo vyšumí významný odkaz, tejto inak konvenčnej drámy. Osudové stretnutie dvojch "životom postihnutých" ľudí postráda jediný výraznejší prvok, ktorý by trochu zamaskoval direkt k očakávanému záveru. Zisťujem, že podobné "pomalé-ambientné" snímky (Code 46, Lost In Translation) idú jednoducho mimo mňa. (26.11.2006)

Podobne namety mam rad, film me bavil. Prostredi ropne plosiny je vyborny zaklad pro dobre drama. Toto je o nahodnem setkani dvou odlisnych lidi, z nichz jeden potrebuje docasnou pomoc. Dobre natocene a zahrane. Ale je pravda, ze po precteni obsahu jsem cekal jeste vice. Zvlast, kdyz si divak behem sledovani vzpomene na filmy Mluv s ni nebo Prolomit vlny, ty jsou svou kvalitou, zpracovanim a pribehem o poradny kus lepsi. (10.12.2022)

Typicky drsný film. Tim Robbins hraje drsňáka, co má k slovům daleko, protože přišel o zrak a pro mě nepříliš známá herečka Sarah Polley to všecko odsere, protože se o něj má na odlehlém místě na Zemi starat a zatahá do toho city. Hodinu tu pak blafaj o samých negativních věcech, že se na to těžko kouká až Vám z toho na konci utrhnou všecky bulvy údivem. Tajemství slov bych vyjádřil jedním slovem: deprese. (28.11.2010)

Dva zjizvenci na těle i na duši, on zaslepený, ona ohlušená, se potkají a souzní. Nenápadný příběh točený jakoby na ruční roztřesenou kameru v nehostinné destinaci ropné věže a s ranami z minulosti, které nikdy nevymizí, ale ve dvou se snad snášejí lépe. Scénář precizně vykreslil dva lidi obtěžkané strašnými zážitky a vinami. Možná až moc přesně napsal charaktery, které do sebe zapadají. Trocha disharmonie by prospěla reálnosti vyprávění. Napětí mezi Sarah a Timem překvapivě dobře funguje u lidí tak rozdílného věku a vzezření. Příběh je pomalý a melancholický, spěje k závěrečnému odhalení, které vykřeše z dosud odtažité a záměrně nenápadné Sarah silné emoce. Ale podle mě to už překročilo mez citového vydírání. Stejně jako pak setkání s doktorkou, jejíž repliky šustily papírem a proklamacemi. Ale beru to. Tim a Sarah jsou neočekávaná dvojice a jejich příběhy nutí k zamyšlení. (18.07.2018)