Hvidstengruppen
The Village - One Family's Sacrifice Will Let a Country Live
Obsahy(1)
9. dubna 1940 okupují německá vojska Dánsko. Přestože se dánská vláda rozhodne s okupanty spolupracovat, někteří obyvatelé s tím nesouhlasí a vstupují do aktivního odboje. Film natočený podle skutečných historických událostí vypráví o odbojové skupině působící ve venkovské oblasti východního Jutska. Skupina zdejších obyvatel převezme materiál shazovaný britskými letadly a poskytne úkryt parašutistům. To, co se místnímu majiteli hostince, jeho rodině a několika přátelům zpočátku jeví jako napínavé a vcelku neškodné dobrodružství, se brzy změní v rozsáhlou tragédii. Přestože je snímek svým laděním spíše intimní a o národní hrdosti a lidské důstojnosti vypovídá bez větší okázalosti, dokázal vzbudit silnější divácký ohlas než výpravné okupační drama Plamen a Citron z roku 2008. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (1)
Recenze (11)
47th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2012 - VARIETY´S TEN EURO DIRECTORS TO WATCH - Deset evropských režisérů očima Variety (Hvidstengruppen - Nogel må dø for at andre kan leve / ATHIS LIFE - SOME MUST DIE, SO OTHERS CAN LIVE / Tento život ) - Pravdivý příběh o odbojové skupině Hvidsten, ale právě že jen ten příběh, nic víc... - 5. 7. 2012 - kino Drahomíra - Karlovy Vary - 60% ()
Smíchejte všechny filmy o druhé světové válce, koncentračních táborech, odsunu Němců, popřípadě podobných lidských válečných/poválečných hrůz a máte nový snímek. Očividně není třeba nekonvenčních filmových postupů, protože to přece nikdo nečeká. Stačí, když na konci budou titulky říkající, kdo jak dopadl, protože - je to přece podle pravdy! Ano, je to hrozné, ale šlo by to natočit i jinak. Dvě hodiny rozhovorů, prázdných výrazů, zbytečně protahovaných scén (je třeba všechno pořádně popsat), které už znáte, aniž byste film kdy viděli. Víte, jak co dopadne, víte, o co jde, a stejně se ty filmy prostě pořád natáčejí a já na ně jako pako neustále chodím. Takže: už nebudu chodit na filmy s podobnou tématikou, vždycky se pak rozčílím, že jsem strávila dvě hodiny u něčeho absolutně neoriginálního, co už bylo tolikrát předtím natočeno - a možná i líp. ()
Kdo říká, že film o válce musí nést vrstvu patosu a mít pachuť nacionalismu? Riisové, která si právem zaslouží přídomek "renesanční člověk", se povedl husarský kousek: vydala se jinou cestou, nade vše ostatní staví člověka a jeho emoce. Naprosto každý člověk ve filmu, každá postava, je skutečnou, uvěřitelnou, dýchající a cítící bytostí. O tom si novější české filmy podobného druhu (Lidice, Habermannův mlýn) mohou nechat jen zdát. [ 47. MFF KV, 10 evropských režisérů očima Variety ] ()
Film, který rozhodně není natočen špatně, bohužel ho ale nic neodlišuje od těch stovek dramat o druhé světové, které jste v posledních letech mohli vidět v kině. Už předem tedy víte, že když v polovině filmu začnou pronásledovat zlí nacisti dva mladé odbojáře, podaří se dvojici utéct, že se dočkáte nějakých lehce patetických projevů a že absence závěrečného dodatku o tom, kdo přežil a kdo zemřel, by v tomto případě byla neodpustitelná. [47th Karlovy Vary International Film Festival] ()
Opakovaně jsem při sledování tohoto filmu vzpomínal na Sophie Scholl. Příběh dánských odbojářů za druhé světové války trumfuje svou civilností. Hlavní hrdinové jsou "prostými" vesničany, kteří se k odboji přidal jaksi mimochodem, a kteří si od počátku nepřipouštěli, jak fatální následky může mít. Režisér věnuje zvýšenou pozornost jednotlivým postávám a diváka tak rafinovaně nutí se s nimi identifikovat. Z mnoha snímků zpracovávajících téma odboje tento patří nepochybně mezi lepší. ()
Galerie (8)
Photo © United International Pictures
Reklama