Warholka

Obyčejně natočený film o neobyčejných lidech. A v tom je asi hlavní problém Warholky. Umělec kalibru Andyho Warhola by si určitě zasloužil nekonvenčněji zpracovaný film. Děj je svázán jakousi retrospektivní životopisnou zpovědí a velice tím omezuje potencionální možnost působení, kterou by takový film neměl postrádat. Film to není špatný, dokonce je místy docela zajímavý a určitě zručně natočený, ale celému dějovému konceptu chybí kostra, která by film ve slabších pasážích podržela. Výsledkem je tak nevýrazný dojem z výrazného umělce a jeho přítelkyně. (13.09.2008)

Nie som fanúšik Andyho Warhola, ale to nie je problém. Problémom je scenár, ktorý je slabučký a povrchný, a to ešte viac, než sám Warhol. Vzťahy medzi postavami nefungujú, vo filme nie sú takmer žiadne emócie (možno okrem záveru) a celé je to chladné a odtažité, ako kus ľadu. Je tu však jedno ALE a tým je Sienna Miller, ktorá je dokonalá po všetkých stránkach a ktorú som si užíval každú sekundu, čo bola na obrazovke. Je nádherná a vynikajúco svoju rolu zahrala. Pochválil by som tiež "technickú" stránku filmu, ktorému bohužiaľ chýba pevnejší scenár a dej, živšie dialógy aj postavy. Ale Sienna je bohyňa! (30.08.2008)

Film = stylistická polodokumentární koláž téměř bez děje. Herecké výkony = velmi vydařené kopie reálných předobrazů. Děj = párty, factory, fetování, romantika (??tahle část je nejhorší), dojezd, smrt. I přesto mám pro takové samoúčelně prázdné exhibice občas slabost. Nejspíš v tom všem cítím nadšení pro dané téma. Po stránce filmařské Factory Girl exceluje, po stránce emoční lehce pokulhává a poskytuje jen málo prostoru pro sžití se s hrdiny, nicméně alespoň nějaký malý potenciál a náznak čehosi víc v tomhle směru má. 60% (24.08.2007)

That was the fucking 60´s! Ve Vietnamu zuřila jedna zbytečná válka, Janis Joplin, Jimmy Hendrix a Jim Morrison utápěli svůj talent v heroinovém oparu a po New Yorku pobíhal jeden přihřátý šílenec a maloval plechovky od rajčatové polévky. Tak přesně v téhleté době žila i jedna kotroverzní postavička jménem Edie Sedgwick. Holčička z bohaté rodiny, která neuměla vůbec nic, ale přesto ji zbožnovala půlka Ameriky. George Hickenlooper se do natáčení filmu o jejím životě očividně pustil s velkou chutí. Nešetří vizuálními vychytávkami, ze Sienny Miller dokázal vymačkat snad všechno co šlo a hodně je z toho cítit, že počítal s tím, že natáčí své vlastní nové "DOORS". Do těch má Warholka ale bohužel hodně daleko. Řekněme si to na rovinu, život Edie Sedwick ve skutečnosti nebyl zase až tak zajímavý, jak se to na první pohled může zdát a to je taky asi největší slabinou toho filmu. Za celých těch poměrně krátkých 90 minut se toho před vámi vlastně moc zásadního neodehraje a ten zbytek vás taky nemá příliš čím ohromit. Warholka ale i přesto je něčím výjímečná. Podařilo se jí totiž báječně zachytit "feeling" téhle fascinující doby, kdy dekadence jako životní styl patřila mezi tajné sny většiny teenagerů a volnou lásku nebrzdili zbytečné hlouposti jako jsou AIDS nebo snad nedej bože zodpovědnost. (30.08.2007)

Film rezisera Hickenloopera se snazi dobove zachytit prostredi a atmosferu Warholovi "The Factory" a predevsim vzestup a pad jedne z jeho "hvezdicek". Krom hereckeho vykonu Guye Pearce a Sienny Miller me v tomto filmu nenadchlo nic. Film na me pusobil az prilis depresivne a jako by se moc nezaobiral tehdejsi naladou ve spolecnosti. Film se snazil jen tupe kopirovat Andyho(coz se Pearcovi myslim povedlo) a ostatni jako by proletelo jen tak kolem. ty hvezdicky davam predevsim za herecke vykony. (23.08.2007)