Mildred Pierceová

Mildred Pierceová v téhle původní verzi je naprostý masakr. Celý narativ je zcela odlišný od toho, co nám nabízí Cainova předloha. Krimi rámec celou tu anabázi kolem Mildred a jejího podnikání posouvá do jiného žánru, chybí akcent věnovaný Velké hospodářské krizi, směřování dcer je také jiné a finále také. Joan Crawford je ve svém živlu, nosí neskutečné kostýmy v té hranaté siluetě 40. let a trousí hvězdný prach kolem sebe, i když má na sobě jen kuchyňskou zástěru. Líbí se mi všechny ty změny, tolik typické pro tehdejší Hollywood a stejně tak jsem ráda, že HBO mini přinesla po letech pro změnu adaptaci téměř doslovnou. Tady nezůstal kámen na kameni a jen málokdo aspiruje na získání diváckých sympatií, zatímco román nabízí postavy barvitější. Nicméně jedno nelze odtrhnout od druhého, román, film i seriál tvoří vzácný balíček výtečných zážitků. (18.11.2019)

Velký emancipovaný film z roku 1945! To je nádherný doklad toho, jaký začala Amerika ve dvacátém století nabírat civilizační náskok před Evropu a zbytkem světa... Co se jen v té době točilo u nás... Neotřelý příběh silné postupně se emancipující ženy, jejíž jedinou velkou slabinou bylo selhání jejího rodičovství... Jako zástupce vyhraněného žánru noir mne sice snímek příliš nenadchl, znám mnoho silnějších a působivějších, jako velké ženské drama s fatálním koncem ovšem ano... Ta rozmazlená dcera byla skutečně ukázková... :-( Navíc ta krásná práce se světlem a stíny...černobílé filmy mají prostě své nezaměnitelné kouzlo... (18.09.2008)

NOIR FILM KOKOŘÍN 2013. Z celého cyklu „Ženský noir“ na prvním ročníku noirového festivalu na Kokoříně jediný opravdu ženský noir. A to nejen díky titulní ženské postavě, ale i díky jejím dvěma dcerám nebo třeba černošské služce. Zápletka podle Jamese M. Caina tentokrát z úplně jiného soudku než Pošťák nebo Pojistka. Pro vážné zájemce o film-noir nutnost, dle mého názoru však existují i filmy lepší a vybroušeněší. (26.08.2013)

Tahle Veda, to je bída. Komplikovaný příběh, plný shod a rozchodů, o ženě, která nebyla s to repektovat jeden ze základních přírodních zákonů, který rodičům (jak zvířecím, tak lidským) stanoví časovou dodbu, ve které se mají/musejí rozejít se svými potomky. A po které se pak stávají (nebo také nestávají) rovnoprávnými partnery. Film o Mildred Pierceové, která hodlala obětovat nejen sebe a svého manžela, ale i vše ostatní, aby si získala věčnou přízeň své dcery, psychicky narušené (absencí sociálního, potažmo rodiného cítění, není zřejmě pouze důsledkem špatné výchovy) Vedy Pierceové, je vypointován na špičku nože, a závěrečná katarze je sice koncem filmu, nikoli však koncem příběhu. Pozn. 1: Onou hrotící špičkou nože je vztah Pierceových k degenerovanému šlechtici Monte Beragonovi. Pozn. 2: Joan Crawfordová získala za svojí roli "Academy Award" pro nejlepší herečku; scéna je podrobně popsána ve filmové biografii její adoptivní dcery Christine. Pozn. 3: Nevím do jaké míry byla použita práce na scénáři od Williama Faulknera, nicméně je zde výrazně cítit. Pozn. 4: Možná buďme rádi, že neznáme všechny rozpory Michaela Curtize s Joan Crawfordovou, alespoň ve filmu byly uhlazeny. (30.10.2018)

K dokonalosti tomu chybí strašně málo. Ale bohužel rozhodně chybí. V závěru jsem čekal zúčtování, místo toho byla sdělena pointa a příběh se jaksi rozplynul... Přestože ale Mildred není dokonalá, je rozhodně velmi, velmi dobrá a patří k nejlepším noirům... Překáží ten poodkrytý potenciál, který vlastně jiné filmy ani nemají, být víc než jen noirem. Je to vlastně nefér. Strhávám hvězdu za to, že má tenhle film víc než jiné, ale nedokáže to plně zužitkovat. (15.09.2012)